Velmi vzácný depot stříbrných mincí z roku čtyř císařů byl prohlášen za poklad

Římské mince z poloviny 1. století byly nalezeny v hliněné nádobě v oblasti jižního Warwickshiru nedaleko Edge Hill v Anglii. Podle odborníků se jedná o dosud největší soubor mincí z tohoto období a nález povyšují na úroveň národního významu.

Soubor čítá 78 stříbrných mincí – denárů ve slušném stavu. Jedná se o druhý římský mincovní depot v hrabství Warwickshire od roku 2015. První obsahoval 440 stříbrných denárů, nalezen byl také v hrnci poblíž Edge Hill. Nicméně, nově objevený poklad je výjimečný především obdobím, ve kterém byly jeho mince raženy; jedná se o léta 68 – 69, období dějinám známé jako „rok čtyř císařů“.

Šlo o těžkou dobu, kdy se po svržení a sebevraždě Nera přetahovali čtyři zájemci o trůn, přičemž jeden dramatický násilný převrat střídal další. Všude vládl zmatek a chaos. Trůnu se nejprve nakrátko ujal Servius Sulpicius Galba, po jehož zavraždění v lednu 69 začaly sváry mezi Othonem a Vitelliem. Občanské nepokoje skončily až nástupem císaře Vespasiana v červenci roku 69.

Za těchto doslova „turbulentních“ podmínek při neustálých konkurenčních střetech bylo zapotřebí živit armádu a vynaložit obrovské finanční prostředky. Každý nový císař urychleně razil vlastní mince, ale vždy jen krátce, než byl nahrazen jiným. Není proto divu, že mince z tohoto období jsou dnes v Británii mimořádně vzácné. Nově nalezený poklad těchto 78 mincí je dle odborníků dosud největším známým mincovním souborem „roku čtyř císařů“, jaký kdy byl objeven.

Nález byl oficiálně prohlášen za poklad a odborníci z britského muzea jeho hodnotu stanovili na 62 000 liber (asi 1,82 milionů korun). Muzeum Market Hall, v jehož poli působnosti místo nálezu leží, má jako první možnost zajistit si prostředky pro zakoupení pokladu. Nyní tedy žádá o granty, pořádá veřejné sbírky a hledá další možnosti, kterak nákup zafinancovat a mincovní soubor pro region získat. Jednou z podmínek zisku grantů je sehnat z veřejných zdrojů od soukromých dárců alespoň 3 000 liber (asi 100 000 korun). To vše se musí stihnout nejpozději do čtyř měsíců.

Odborníci z muzea Market Hall a také místní představitelé věří, že se jim nález povede získat: „Toto je neuvěřitelně důležitý nález pro Warwickshire a naši římskou minulost. Návrat pokladu do našeho kraje a muzea Market Hall znamená, že obyvatelé Warwickshire si ho budou moci vychutnávat po celé generace. Mezinárodní význam mincí zvýší návštěvnost nejen do Warwicku, ale i širší oblasti, což může přispět našemu hlavnímu cíli, jak rozhýbat ekonomiku Warwickshire," sdělil médiím Dave Reilly, radní pro životní prostředí a kulturní dědictví.

O výnos z prodeje pokladu se podělí nálezce a majitel půdy dle zákona o pokladech z roku 1996. Tento způsob zachování archeologických nálezů má celou řadu pozitivních dopadů: Samotní nálezci i majitelé půdy mají krom dobrého pocitu také velmi dobrou motivaci ke spolupráci s archeology a nikoli překupníky – většina pokladů bývá oceněna stejně nebo výše dle aktuální tržní hodnoty nálezu, nezřídka se k tomu přidává hodnota historická a odměna za odevzdaný nález je tak mnohonásobně vyšší, než na černém trhu.

Nálezy proto končí v drtivé většině v muzeích, nikoli soukromých sbírkách, jak je tomu bohužel zvykem v mnoha jiných zemích. A navíc je do celého procesu zapojena veřejnost – podílí se na samotné záchraně nálezu sbírkami, dozvídá se o historii a kulturních hodnotách vlastního regionu, zajímá se o archeologii.

I samotní detektoristé absolvují přednášky, školení, pracují na sebevzdělání a svou činnost koordinují s pracovníky PAS (Portable Antiquities Scheme) ve spolupráci s Národním muzeem. Z nedávné studie vyšlo najevo, že v Anglii a Walesu se ročně za pomoci PAS odevzdává na 100 000 artefaktů, z nichž více než desetina splňuje podmínky pokladu. Počet odevzdaných nálezů a spolupracujících detektoristů každoročně stoupá.

Roman Němec

Zdroje: news.warwickshire.gov.uk, heritage.warwickshire.gov.uk, leamingtonobserver.co.uk