VÝZNAM KUTNÉ HORY V ČESKÝCH DĚJINÁCH

Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa

Město Kutná hora se svým významem neodmyslitelně zapsalo do českých dějin. Přispěli k tomu především naleziště stříbrné rudy, jejichž velmi intenzivní rozvoj dobývání vyvolal změny nejen hospodářské, ale i technické, právní a společenské…

Ilustrační foto

Historie města Kutná Hora, nacházející se 70 km východně od Prahy mezi Středočeskou vrchovinou a Železnými horami, sahá až do neolitu, kdy docházelo k osídlování tohoto regionu. Dokladem jsou četné archeologické nálezy v prostoru dnešních Bylan a vísky u Kutné Hory. Ve 13. Století pak díky rozsáhlé migraci, kterou historici označují jako sběh na Kutně, vznikla osada Cuthna antiqua, která se tak rychle rozrostla, že v roce 1318 dostala od Jana Lucemburského první výsady královského hornického města a roku 1392 mu Karel IV udělil znak. V té době již kutnohorská těžba stříbra tvořila zhruba jednu třetinu evropské produkce tohoto kovu. Kutnohorská těžební oblast se rozprostírá na ploše cca 36 km² a nachází se zde 10 až 14 žilných pásem, ale pro těžbu jich mělo význam jen 7. Díky tomuto bohatství se stala Kutná Hora druhým nejvýznamnějším městem českého království a z hospodářského, politického i kulturního hlediska mohla konkurovat i samotné Praze. O významu svědčí i obléhání římským císařem Albrechtem, který se chtěl roku 1304 zmocnit Kutné Hory a stříbrných dolů. Zásluhou havířů, kteří zamořili řeku Vrchlici jedovatými hlinkami z kutnohorských dolů, bylo město zachráněno, když v Albrechtově ležení propukly otravy koní a vojáků. O pět let později udělil Jan Lucemburský městu privilegium, podle kterého nesmělo být město ani zastavováno, ani zcizeno království Českému.

K objevení stříbra pak často docházelo náhodou. Při orání, pod vyvráceným stromem nebo v průrvě skály po úderu blesku. V Kutné Hoře sice věří, že bylo objeveno zázrakem, ale pravděpodobnější je, že místní ložiska už zdaleka vycítili cisterciáčtí mniši, kteří tu v roce 1142 založili klášter.

Ilustrační foto

I když uběhlo stovky let, stále zůstává nezodpovězená otázka: Kde přesně se začalo na Kutnohorsku těžit? Nejpravděpodobnější variantou jsou vrchy Kuklík, Sulov a Kaňk. K prvnímu zmiňovanému se váže pověst, podle které král Přemysl Otakar II. v roce 1278 vzal od těžních žentourů 500 koní a také řadu havířů do války a tím zapříčinil zatopení a zničení kolem 100 kuklických dolů.

Samo hornictví se stalo velmi důležitým odvětvím pro posílení hospodářského významu Českého království (v té době určovalo vývoj celé Evropy) až ve 14. století. Hybnou silou pak bylo české mincovnictví a s tím spojená mincovní reforma Václava II. Než k ní však došlo, musel král podniknout několik kroků: zrušení volného obchodu se stříbrem, soustředit ražbu mincí do jedné mincovny (Vlašský dvůr v Kutné Hoře) a upravit stávající hornické právo, které bylo v roce 1249 stvrzeno králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem v Jihlavě. V roce 1300 pak Václav II. vydal tzv. Horní zákon, na jehož základě bylo možné vykonat peněžní reformu, která odstartovala ražbu pražského groše o váze 4,2 g.

Ilustrační foto

 

 

„Václavův“ Ius regale montanorum (latinsky psaný horní zákoník), vypracovaný v letech 1300- 1305, je dílem italského právníka Gozia z Orvieta. Tento zákon představuje nejstarší sbírku báňsko-právních zásad, předpisů a nařízení o těžbě vyhrazených nerostů na území státu, o funkcích a pravomocech jak báňských zaměstnanců, tak i správních úředníků, o horních soudech a vedení sporů v horních záležitostech. Brzy byl přeložen do češtiny a němčiny, a získal si respekt v celé střední Evropě. Stal se totiž základem horního zákonodárství v řadě evropských i zámořských zemí, jedním z důvodů byl také fakt, že jako první právo na světě obsahoval sociální a pracovně- právní předpisy, a také normy, které můžeme označit jako důlní bezpečnostní předpisy.

 

 

 

Střediskem politických událostí se Kutná Hora stala koncem 14. století.  Zásluhu na to měli především německý patriciát a řada cizích báňských podnikatelů. To mělo za následek vyhraněný průběh husitské revoluce ve městě.  Situaci neuklidnil ani Kutnohorský dekret, vydaný Václavem IV. roku 1409 ve prospěch Čechů na Univerzitě Karlově. Husité, nejpočetněji zastoupeni prostými havíři, byli pronásledováni a házeni do šachet. Teprve Žižkovou vítěznou bitvou u Malešova roku 1424 byla Kutná Hora zbavena cizího patriciátu, jehož místo zaujal patriciát český.

V průběhu husitských válek dochází k útlumu těžby. Mincovna byla uzavřena a docházelo k zavalení mnoha dolů. Kutná Hora byla také dvakrát vypálena a řada německých patriciátů (v převážné míře těžbu řídili) utekla. Doba jagellonská pak dolování znovu pozvedla a přesunula těžbu na nová ložiska. Město se znovu stalo politickým a hospodářským centrem, ale významu z doby předhusitské už nikdy nedosáhlo. 

Důkazem politické důležitosti města byla roku 1471 volba Vladislava II. Jagellonského za českého krále, která se konala ve Vlašském dvoře (městský hrad). Vladislav se tak stal jediným králem v celé mnohasetleté historii naší země, jež nebyl zvolen v Praze. Doba Jagellonská pak s sebou přinesla rozkvět kultury označované jako pozdní gotika. Pokračuje stavba chrámu sv. Barbory a Kamenného domu, těžba se stále rozšiřuje.

Aktuální stav těžby si vyžadoval dolování do stále větších hloubek, což stávající technikou už nebylo možné. V polovině 16. století dochází znovu k úpadku těžby a byl dokonce uzavřen i důl Osel, který se svou hloubkou 600 metrů zastával místo nejhlubšího dolu v Evropě. Jedním z důvodů bylo také důlní neštěstí, které tu stalo v roce 1541. V noci na úterý po sv. Filipu a Jakubu pracovalo na Oselském dole na vortě Hutníčkova v Mučírně jedenáct havířů, netušíce že skalní stěna před nimi je příliš tenká. Prosedli ji a náhle se vyvalil proud spodní vody. Osm horníků utonulo a jen tři zůstali na živu. Byli to mladší havíři, kteří se v zápase o život vyšplhali na vyvýšeninu, kam voda nedosahovala. Teprve třetího dne se podařilo vyprostit jednoho z nich, protože ke druhým dvěma nebyl přístup. Museli v tom nebezpečí zůstat, až bude vymyšlen jiný způsob jejich záchrany. To trvalo další tři dni. Po šesti dnech spatřili denní světlo.

Ilustrační foto

Další ranou byl na přelomu 16. a 17. století příliv stříbra z Ameriky. Krize pak vyvrcholila třicetiletou válkou, po které Kutná Hora ztrácí ráz hornického města. Příchod Jezuitského řádu sice s sebou přinesl poslední záchvěv stavitelské činnosti (Jezuitská kolej, kostel sv. Jana Nepomuckého, atd.), avšak společně s ekonomickým úpadkem nastává též úpadek politický a z Kutné Hory se stává provinciální městečko. Pokusy o obnovení těžby byly prováděny po několik staletí, naposledy v letech 1904 až 1905.  Na sklonku II. světové války až do roku 1991 ještě probíhala těžba olověných a zinkových rud. Dolování v revíru bylo ukončeno v roce 1992 zastavením dolu Turkaňk, který těžil měděné rudy.

Během 400leté historie dolování v Kutné hoře, bylo vytěženo: 2 000 tun stříbra a 100 000 tun mědi. Během 13. a 14. století vynášela urbura králi 100 až 200 hřiven stříbra týdně. V době panování Václava II. činila roční těžba asi 10 tun čistého stříbra. Věhlas mají také kutnohorské důlní mapy, které patří k nejstarší dochovaným mapám, ale i k nejdokonalejším památkám kutnohorského hornictví a představují nejdokonalejší soubor báňských map z 16. století ve střední Evropě. Nejstarší je mapa Poličanské štoly, pocházející asi z konce roku 1534. Na této mapě se již projevují téměř všechny zásady důlní kartografie a je pravděpodobně prvním známým dokladem o použití kompasových měřických tahů v důlně-měřické praxi.

www.env.cz, www.hornictvi.info, www.britannica.com, http://web.sks.cz/, www.montanya.org,

http://vcervinka.superhosting.cz/kutna_hora/vlassky_dvur.htm, www.kutna-hora.net

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru