Záhada bagdádských baterií

Kategorie: Archeologie, Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Arran Frood se zabývá výrobou prvních galvanických článků. Trápí jej jak ochránit tyto archeologické a technologické skvosty, které jsou  ohroženy díky válečnému napětí v Iráku. Válka může zničit daleko více než lidi, armádu nebo vůdce. Kultura, tradice a historie se také nacházejí v jejím palebném poli.


Irák vlastní obrovské kulturní dědictví lidstva. Říká se, že v této zemi se nacházela rajská zahrada a babylonská věž.V každé válce se navždy ztrácejí poklady nevyčíslitelných hodnot. Například „starověké baterie“, které bezbranně leží v bagdádském muzeu.Tento objev dokazuje, že země, která nám dala písmo a kolo, mohla také vynalézt elektrické články. A to dva tisíce let před tím, než vešly ve všeobecnou známost.

Nemyslím si, že někdo může s jistotou říci, co byly zač. Ale mohly to být  baterie, neboť stále takto fungují.“

"Nemyslím si, že někdo může s jistotou
říci, co byly zač. Ale mohly to být 
baterie, neboť stále takto fungují.“

Biblické indicie

Stalo se to v roce 1938 při pracích v Khujut Rabu. Hned za Bagdádem. Německý archeolog Wilhelm Konig zde vyzvedl pět palců dlouhou (13cm) hliněnou nádobu obsahující měděný válec, který obaloval železný drát.
Nádoba jevila známky koroze a prvotní testy ukázaly přítomnost kyselinového původce. Pravděpodobně vína nebo vinného octa.
V raném dvacátém století mnoho evropských archeologů provádělo vykopávky na starých mezopotamských nalezištích, hledaje důkazy biblických příběhů jako byl strom poznání nebo Noemova archa. Konig neztrácel čas dumáním nad svým nálezem. Pro něj to prostě byly baterie. Navzdory tomu, že se jeho teorie neslučovala s náboženskou ideologií té doby, ani ji nemohl nijak prokázat, své výsledky publikoval. Bohužel propukla světová válka a jeho objev byl zapomenut.

Vědecké úvahy

Po více než šedesáti letech od nálezu, zůstávají baterie z Bagdádu. Je jich přibližně 12 a jsou stále zahaleny mýty. „Baterie, jako rarita, vždy přitahovala zájem,“ říká Dr. Paul Craddock z Britského Muzea, expert na metalurgii na starověkém blízkém východě. „Jsou naprosto jedinečné. Pokud víme, nikdo zatím nic podobného nenašel. Patří k záhadám života. Záhadou také je, že se neshodují ani výpovědi o způsobu nálezu. Někteří tvrdí, že byly vykopány. Jiní, že je Konig našel ve sklepě bagdádského muzea, když se stal ředitelem. Nikde neexistuje zmínka, kolik jich bylo původně nalezeno. Také jejich stáří je předmětem sporů. 
 
Nejvíce zdrojů je datuje do doby 200 let př. n. l. Do období Parthské říše (asi 250 př.n.l. až 225 n.l.). Parthové se jsou však známi spíše svými vojenskými zkušenostmi a nikoli vědeckými objevy.  „Ačkoli je sbírka běžně datována do období Parthské říše, podklady pro to jsou nejasné,“ připomíná Dr St John Simpson, z oddělení starověkého blízkého východu. „Nádoba samotná je sasánovská. Rozpory se ovšem týkají špatného odhadu stáří keramické nádoby a také místa kde byly objeveny.    

Základní principy

Baterie datované do roku 200 před Kristem. Mohly být používány k pozlacovávání

Baterie datované do roku 200 před
Kristem.Mohly být používány k
pozlacovávání

V historii Středního východu vyznačuje sasánovské období (asi 225 – 640 n.l.) konec starověku a začátek více vědecky založeného středověku. I když se většina vědců shoduje na tom, že zařízení sloužila jako baterie, existuje mnoho dohadů, jak mohly být vynalezeny nebo k čemu sloužily.
 
Jak staří perští vědci pochopili princip elektřiny a došli k tomuto poznání?  

Možná že nepochopili. Mnoho vynálezů vzniklo před tím, než byly zformulovány jejich základní principy.
Číňané vynalezli střelný prach dávno před tím, než bylo definováno spalování. I dnes je běžným jevem znovu objevování starých bylinných léčiv.  Nemusíte vždy vědět, jak něco funguje. Stačí, že to funguje.

 

Dostatek energie

Je jisté, že bagdádské baterie mohly vést elektrický proud, protože bylo zhotoveno mnoho jejich replik. Včetně těch od studentů starověkých dějin pod dohledem Dr. Marjorie Senechalové, profesorky dějin věd a technologií na Smith College, US. „Nemyslím, že někdo může s jistotou říci, co byly zač. Ale mohly to být baterie, protože tak fungují,“  Vytvoření elektrického proudu vyžaduje dva materiály s odlišnými elektrickými potenciály a schopností přenášet ionty, známými jako elektrolyty, aby mezi sebou přepravovaly elektrony. Pokud by byly spojeny sériově, mohla by teoreticky sada baterií vytvořit mnohem vyšší napětí. Nikdy se ale nepodařilo nalézt dráty, které by to potvrzovaly. 

„Je škoda, že jsme nenalezli žádné dráty,“ konstatuje Dr. Craddock. „Znamená to, že naše vysvětlení mohlo být mylné.“

Je si ale naprosto jistý, že se jedná o baterie a že jich může být více. „Další exempláže mohou ležet nerozpoznány v muzeích.“ Nejpravděpodobnější je to v případě, pokud nějaká část chybí. Předměty podobající se bateriím.

Možná využití

Baterie mohly být používány například v medicíně. Staří Řekové popsali anestetický efekt elektrické ryby, když byla přiložena na chodidla.  Číňané, kteří už v tu dobu vynalezli akupunkturu, jí užívali v kombinaci s elektrickým proudem. To může vysvětlovat přítomnost jehlovitých objektů nalezených v některých bateriích. Toto nepatrné napětí by však bylo neefektivní. Neboť starověk znal mnohem účinnější anestetika jako kanabis, opium nebo víno.
Jiní vědci se domnívají, že baterie byly používány k elektrolytickému pokovování – přenesení tenké vrstvy kovu na jiný kovový povrch – technice dodnes používané při běžných školních experimentech. Tato myšlenka je přitažlivá proto, že pokovování je matkou mnoha vynálezů: např. výroby mincí. Ve zlatnictví se kupříkladu přidává na šperk vrstva zlata nebo stříbra, aby zvýšila jeho krásu. Tento proces se nazývá pozlacování.

Vinné elektrolyty

Dříve byly používány dvě techniky pozlacování, které jsou používány dodnes: vyklepání drahého kovu na tenké plátky za použití hrubé síly nebo smícháním s rtuťovým základem, který je pak přenesen na výrobek.
Tyto techniky jsou efektivní ale nákladné v porovnání s přidáním tenké, ale důsledné vrstvy kovu nanesené za pomoci elektřiny. Tajemná schopnost elektrolytického pokovování objektů zlatem nebo stříbrem nešetřila jen suroviny a peníze, ale mohla vám také zajistit mocné přátele u dvora. 

Mohly být baterie pokládány dovnitř idolů?

Mohly být baterie pokládány dovnitř idolů?

Palác, království nebo i sultánova dcera mohly být odměnou za takovouto znalost – důvod proč jí udržet v tajnosti.
V sedmdesátých letech Dr. Arne Eggebrecht, tehdy ředitel muzea Roemer a Pelizaeus v Hildesheimu, spojil několik bagdádských baterií a za pomoci vinné šťávy a elektrolytů vytvořil vrstvu stříbra pouze jednu tisícinu milimetru tlustou.
Ostatní vědci výsledky zpochybnili neboť se jim nepodařilo experiment zopakovat. „Pro tyto výsledky, které se zde uskutečnily v roce 1978, neexistuje žádná psaná dokumentace,“ říká Dr. Bettina Schmitz, současná výzkumnice ve stejném muzeu Roemer a Pelizaeus. „Experimenty nebyly zdokumentovány ani fotograficky, což je skutečně škoda,“ dodává. „Prohledala jsem archivy muzea a mluvila s každým, kdo zde byl v roce 1978, ale bez výsledku.“
Ačkoli je možné zvýšit napětí spojením několika baterií dohromady, je výsledný proud velmi slabý. Mnoho lidí se domnívá, že by nebylo možné dosáhnout příliš vysokého elektrického proudu ani při využití desítek bagdádských baterií.

Největší vada hypotézy elektrolytického pokovování je nedostatek předmětů z místa nálezu a způsob jak s nimi bylo zacházeno.   „V této oblasti a době bylo běžné pozlacování plíšky rtutí,“ vysvětluje Dr. Craddock. „Neexistují žádné přímé důkazy podporující teorii elektrolytického pokovování.“ Předpokládá, že skupina baterií spojena paralelně mohla být schována v železné soše nebo idolu. 
Myslí si, že kdokoli se sochy dotknul, dostal malý, ale znatelný elektrický šok. Něco podobného jako úder statickou elektřinou.  „Vždy jsem byl přesvědčen, že se v chrámu prováděly různé triky,“ říká Dr. Craddock. „ Socha boha by mohla být omotána drátem a kněz by vám kladl otázky.“ „Kdybyste odpověděli špatně a dotkli se sochy, dostali by jste malý šok. Možná i podpořený zábleskem modrého světla. Odpověděli jste správně a kněz nebo šejdíř odpojili baterie a žádný šok se nedostavil. Člověk byl přesvědčen v moc sochy, kněze a náboženství.“  

Kouzelné rituály

Říká se, že pro nezasvěcené není možné rozlišit vědu od magie. „V Egyptě, jak známo byl takto použit hrdinský motor,“ dodává Dr. Craddock.  Hrdinský motor bylo primitivní, parou poháněné zařízení. Stejně jako u baterie z Bagdádu nikomu není přesně jasné k čemu byly používány. Ovšem všichni jsou přesvědčeni, že fungovaly.
Objekt s bateriemi uvnitř mohl být, podobně jako delfské orákulum, uctíván a obdařen božskými schopnostmi. 
I pokud by byl proud nedostatečný k tomu, aby zajistil skutečný šok, mohl hřát či brnět, pokud se ho dotkl nic netušící prst.

A v neposlední řadě to mohla být pouze nádoba.

Možná je příliš brzy říkat, že baterie byly používány k demonstraci magického rituálu. Na zodpovězení této záhady bude potřeba hlubšího prozkoumání, včetně přesné datace baterií a všech jejích součástí.
Nikdo neví, jestli skutečně existuje socha ukrývající baterie. Ale možná bude brzo šance se přesvědčit – pokud předměty přežijí blížící se válku na Středním východě. „Tyto nálezy náleží dědicům lidu, který je vytvořil,“ zakončuje Dr. Craddock. „Doufejme, že svět vyřeší své současné problémy a lidé budou moci přijít a prohlédnout si je.“

zobrazeno:
6422x,
komentářů:
5,
autor:
Elmara Elmara Facebook Twitter ,
vytvořeno:
22.2.2011 12:33

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Major
batole
22. února 2011
SHORTY

Pokusy se podařilo replikovat tyto články a vyzkoušet funkčnost. Při testech se z článku podařilo dostat 0,8-1,2V dle použitého elektrolytu.

detektor:
dobrej
město:
docela pěkné
Kadett
profesor
23. února 2011
GATTO

Zajímavé čtení :-O :-D

detektor:
TesoroVaquero+NexusCoronado6+Garret
město:
okr.NA
Stabsfeldwebel
bez hodnosti
26. února 2011
traxxas

Dokonce ještě před pár desítkami let používali řemeslníci ve svých dílnách na bazarech články téměř shodné koncepce a to především k pokovování. Když to vědci zjistili, byli velmi překvapeni, jak tato konstrukce dokázala přežít tak dlouho až do novověku. ;-) :-D

detektor:
berlička silně nevyvážená-padá na čumák
město:
NEUHAUS
Stabsfeldwebel
bez hodnosti
26. února 2011
traxxas

Jo ještě existují dohady o tzv. Džedovém sloupu ze Starého Egypta, že se jednalo o osvětlovací těleso s využitím elektrického zdroje. ;-)

detektor:
berlička silně nevyvážená-padá na čumák
město:
NEUHAUS
Stabsfeldwebel
bez hodnosti
26. února 2011
traxxas

PS: doplnění k bazarům, zapoměl jsem napsat, že v Iráku.... ;-)

detektor:
berlička silně nevyvážená-padá na čumák
město:
NEUHAUS

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky