Policií zabavené římské mince byly prohlášeny za poklad, dle staré verze zákona

Soubor 90 mincí, zabavený policií v anglickém hrabství Shropshire v ložnici Bradyho Marstona, byl tento týden prohlášen za poklad. A tedy propadl státu. Zajímavé na příběhu je především to, jakým způsobem mince propadly koruně – dle zákona, který prakticky už 18 let neplatí...

87 kompletně zachovalých stříbrných mincí a tři neúplné resp. poškozené mince, z nichž některé jsou dosud ještě nečištěné a mají na sobě zaschlou hliněnou krustu, se datují do období před rokem 71 našeho letopočtu.

Čtyřiadvacetiletý Brady Marston při vyšetřování uvedl, že mince jsou dědictvím po jeho dědečkovi a že tedy právem patří jemu... Stěžejní přitom pro vyšetření je, KDY byly mince nalezeny.

Před rokem 1997 totiž v Anglii platilo, že za poklad byly prohlášeny všechny artefakty, které byly do země zakopány s úmyslem je později vyzvednout. V takových případech původní majitel nemohl být identifikován, poklad se tedy stával majetkem koruny. Ale od roku 1997 platí novější zákon, který definuje poklad jako minimálně dvě a více mincí s obsahem alespoň deseti procent drahého kovu nebo 10 a více mincí, které jsou starší více než 300 let a patří nálezci, který se o případný zisk dělí s majitelem pozemku. V tomto případě by se tedy mince staly majetkem koruny. Tedy alespoň do doby, než se prokáže, kdy a kdo je skutečně našel.

Styčný důstojník Shropshirské rady Peter Reavill, který poskytoval pro jednání důkazy, sdělil, že vzhledem ke stavu mincí byly tyto pravděpodobně nalezeny až po roce 1997. Na to pan Marston reagoval s tím, že mince patřily jeho dědečku Phillipu Davisovi, který mu je daroval v jeho sedmi nebo osmi letech – tedy právě v období, které se blížilo datu změny v uvedeném zákoně a že přesné datum nezná. U soudu dále uvedl, dědeček mu nikdy neřekl výslovně, že by mince našel nebo kým, kde a kdy byly nalezeny.

Shropshirský koroner John Ellery zvážil uvedené skutečnosti a sdělil své rozhodnutí: „Podle nového zákona a v případě, že neznáme jasné datum nálezu, musíme se odkázat na starší zákon. Na základě zjištěných okolností a důkazů prohlašuji, že 90 římských denárů jsou pokladem. Budiž také zaznamenáno, že neznáme původního nálezce, nebo kdy a kde byly nalezeny. Vše, co víme, je, že dosavadním držitelem byl pan Brady Marston“.

Pan Marston se k tomu později vyjádřil, že i když jsou nyní mince prohlášeny za poklad podle starého zákona platného před rokem 1997 a jsou defacto majetkem koruny, bude se snažit získat je zpět. Nejspíše o jejich navrácení požádá přímo Britské muzeum, kde mince prozatím jsou.

V hrabství Shropshire nejde zdaleka o ojedinělý nález, na římské mince skoupé rozhodně není. Své by o tom mohl vyprávět např. Nick Davies, který v roce 2009 coby třicetiletý začínající hledač vykopal celý džbán s 9 315 mincemi o celkové hmotnosti 32 kg. Mnohé byly také stříbrné a spadaly do období vlády Konstantina I. Velikého, staré byly tedy 1 700 let. Když vezmeme v úvahu, že mladý Nick šel tehdy na svou úplně první hledačku, je to až neuvěřitelné...  

Další, tzv. Claverleyský poklad pochází ze stejného hrabství. Nález jednadvaceti římských mincí ze 4. století (též z období vlády Konstantina I. Velikého), učinil roku 2013 Christopher Rowley. Logicky také jeho i nález Nicka Daviese, byly prohlášeny koronerem Ellerym za poklad. Ovšem na rozdíl od nešťastného Marstona (který se k jejich nálezu neměl, resp. neuvedl nálezce a datum) podle nového zákona platného od roku 1997...

Zdroje: shropshirestar.com, wikipedia.org, bbc.com

Zdraví GM4PRO - Roman