Zapomenutí světoví rodáci z Čech – Tadeáš Haenke

Kategorie: Osobnosti

5. prosince roku 1761 se narodil v severočeské Chřibské někdejší světový vědec Tadeáš Haenke (celým jménem Thaddäus Peregrinus Xaverius Haenke). Později obdržel celou řadu dalších přízvisek – např. Český Humboldt pro jeho ohromný vědecký a objevitelský přínos světového vědce – botanika, nebo Don Tadeo či také Tata Heanke od jihoamerických indiánů, kteří jej uznávali jako filantropa, lékaře a chlebodárce. Měl mnoho významných vědeckých přátel, byl čtený, uznávaný... Byl osobností své doby tak významnou, třeba jako dnešní sportovní celebrity a nejpopulárnější elity. O jeho služby se svého času přetahovaly mocnosti celé Evropy. A přesto se o něm prakticky dodnes příliš neví...

Ačkoli syn rychtáře, Tadeáš Haenke vyšel z chudých poměrů. Narodil se do početné rodiny, která neměla peněz nazbyt. Již od dětství se projevoval jako velmi bystrý a vnímavý hoch. Záhy v něm učitelé rozpoznali mimořádný talent pro studium věd a také hudbu a zpěv. Na studia sice rodina neměla, avšak díky štědré podpoře profesorů i dalších mecenášů mohl talentem obdařený Tadeáš vystudovat. A to hned dvě fakulty – stal se lékařem a botanikem, studoval v Praze a Vídni. Haenke byl všestranně nadaným badatelem a tak s jeho přirozenou pílí a poctivostí zvládal i technické obory geologie, fyziky a chemie.

Ještě při studiích podnikal Tadeáš Haenke mnohé výpravy po Čechách i Evropě, úzce se věnoval přírodovědě a botanice. Prozkoumal oblasti Berounky, Krkonoš, lesy a skalnatá údolí Českého Švýcarska i dalších zajímavých koutů tehdy dosud nepříliš probádaných Čech. V roce 1788 navštívil, prozkoumal a popsal flóru tyrolských Alp. A již tehdy se vmísil do povědomí těch nejlepších evropských botaniků a přírodovědců. A dostal se i do hledáčku těch nejvýznamnějších monarchů…

Tenkrát již evropské mocnosti nedobývali svět silou, ale vědou. O výzkumech, nových poznatcích a vzrušujících objevech psaly noviny a periodika celého světa se vzrušením a napětím stejným, jakým informují např. o dnešních cestách do vesmíru. Odborníci i laická veřejnost byli neustále fascinováni novými poznatky a objevy. A právě tehdy přišla do Chřibské úžasná nabídka zúčastnit se vzrušující objevné a největší – do té doby nevídané expedice na lodi španělského krále Karla IV.

Tadeáš ji přijal. S posvěcením rakouského císaře Josefa II. se stal členem výzkumného týmu pod velením kapitána Alejandro Malaspina. Ačkoli nestihl nalodění a musel loď stíhat přes půl světa, ztroskotat a přejít kvůli tomu jižní Ameriku po souši od východních břehů k západním, po šťastném shledání v roce 1890 byl konečně na lodi a mohl se připojit k výpravě. Společně poté propluli a zmapovali celou řadu zemí, ostrovů i dosud neznámých míst. Za ty čtyři roky plavby navštívili Austrálii, na jejíž půdě stanul Tadeáš coby první Čech, stejně jako na Aljašce, Nové Guineii, dále navštívil Filipíny, a poznal celou řadu dalších zemí. Bez nadsázky se dá říci, že výprava pod velením Malaspina „objevila“ dosud neznámý svět.

Přese všechny úspěchy stal se Alejandro Malaspin pro jeho přímou povahu a varovné informace o neudržitelnosti stavu španělských kolonií trnem v oku španělské vrchnosti a byl po návratu coby „vlastizrádce“ uvězněn. Veškeré zjištěné informace, stovky beden s materiálem, zápisky, objevy, artefakty, exempláři, poznatky… To vše bylo zapečetěno a uloženo neznámo kde. Po pěti letech expedice všechno vniveč… Až po 200 letech se dostaly na světlo světa informace o objevech, které Haenke s dalšími při expedici objevili. Nebýt tohoto, připsal by si Haenke mnohá objevitelská prvenství. Takto připadla většinou dnes mnohem známějšímu Alexandru von Humboldtovi.

Tadeáš Haenke se tehdy nevrátil s kapitánem do Španělska. Zůstal v bolivijské Cochabambě, kde si zřídil vlastní usedlost – základnu pro výpravy do dalekého okolí. A zůstal v ní až do své smrtui. Kromě objevných výprav třeba i do dalekého Peru, také učil domorodce číst a psát, studoval místní flóru i faunu, zjištěné poznatky aplikoval coby lékař i jako botanik – vědec. Informace neustále odesílal na starý kontinent. Současně udržoval úzké styky s evropskou vědeckou elitou. A přitom všem byl stále štědře placen coby španělský královský zaměstnanec.


Viktorie královská

Tadeáš byl velmi činorodý. Slezl několik vysokých hor, navštěvoval pralesy, několik let studoval indiánské kmeny Yuracaré a Chiriguano, jejichž jazyk se dokonale naučil. Zkoumal, bádal, praktikoval. Posílal do Evropy bedny s jihoamerickými přírodovědnými exempláři a vzácnými indiánskými artefakty. Vyráběl léky, nechával indiány očkovat (jako první na americkém kontinentě proti neštovicím). Postavil barvírnu, sklárnu, výrobnu střelného prachu. Dal lidem práci, zajistil jim solidní živobytí. Místní jej uznávali a milovali. Tehdy si vysloužil jména jako Don Tadeo nebo Tata Haenke. A právě tehdy se nejspíše zprotivil i španělské koruně.

Tadeáš Haenke byl totiž odpůrcem autokratické moci, tyranie a zlovůle guvernérů. Zřejmě pomáhal místním povstalcům ve výrobě a dodávkách střelného prachu, jistě velmi strategické suroviny. Snad i proto měl být souzen a vězněn. Avšak pro jeho tehdy již chatrné zdraví byl propuštěn. Záhy však znenadání v jeho 55 letech umírá na statku v Cochabambě. Údajně chybným podáním medikamentů. Možná však byl otráven. Dohady kolem jeho smrti tak neutichají dodnes.

Tadeáš Haenke, rodák ze Chřibské, český Němec, občan rakouské monarchie, objevitel, vědec, lékař a světoběžník. Byl a dosud je nejzáhadnějším a stále „neobjeveným“ vědcem, který pospal více než 240 nových druhů rostlin, jež dodnes v názvu nesou jeho jméno. Ale „neznámým“ je jen ve své rodné zemi. Češi o něm vědí jen velmi málo, prakticky vůbec. Avšak ve světě je znám pro jeho unikátní objevy a obrovský přínos v botanice, přírodovědě i zeměpisných, kartografických a cestopiseckých poznatcích. V Bolívii jej dodnes zná prakticky každý. V Cochabambě je nejširší třída pojmenována po něm. Svět mu přezdívá „Český Humboldt“. A možná je načase, aby se o něm začaly učit i děti v našich základních školách…

Zdroje: Společnost Tadeáše Haenkeho, chribska.cz, botany.cz, ceskatelevize.cz, rozhlas,cz, wikipedia.org, zoochleby.cz

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.

Videa:
Dvaasedmdesát jmen České historie

Toulavá kamera

Zdraví Roman – GM4PRO

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

nedávno byl tuším o něm článek na Tiscali ;-)

http://zpravy.tiscali.cz/zapomenuty-lovec-lekninu-a-prvni-cesky-rodak-na-aljasce-271407

Ten clanek jsem mel prakticky rozepsanej rok. Uz nejak loni jsem chtel delat serial o zapomenutych vyznamnych osobnostech - predevsim rodacich ze Sudet, vit clanek www.lovecpokladu.cz/home/zapomenuti-rodaci-ze-sudet-karl-wenzel-ernst-6588 . Ale nebyl cas. Nakonec jsem postupne z clanku vyredukoval minimalne polovinu dalsich nasbiranych zajimavosti, ty ale neslo overit, tak jsem je vyhazel. Clanek na Tiscali neznam. Podobnych je ale mraky, mnohdy s vice smyslenkami a neoverenymi domnenkami, nez tech pravdivych.

Ok ;-)

moc zajímavé a dost poučné po celém dni stráveném pracovním nasazením úleva moc pěkně se to čte jen pokračuj at si v padesátipěti rozšířím obzory :-)

Objevil naleziště zlata.Což je vždy začátek konce.To v těch videích nikdo nezmínil. ;-)

To je jedna z těch informací, které jsem záměrně vypustil pro "nedostatek důkazů". Hodil bys zdroj té Tvé informace?

Ano, ale zabere to nějaký čas.Musím projít knihovnu.Bylo to někde na severu Bolívie v oblasti Mojos při zkoumání říční sítě.Výtěžnost však nebyla velká, si vzpomínám. ;-)

Jasně, tak on se zajímal o krajinu a nerostné suroviny v ní vcelku běžně. Spíše jsem myslel nějaký zdroj pro domněnku, že díky objevenému zlatu mohl být třeba i zprovozen ze světa. Setkal jsem se s tím taky, ale myslím, že to není příliš pravděpoodobné. Spíše šlo o problém nadržování domorodcům proti vůli Španělska.

Hele... A nebyl ten Haenke spis Jara Cimrman? Vse na nej sedi, co pises...:)

super článek, ale není překlep v těch datech:

1/V roce 1788 navštívil, prozkoumal a popsal flóru tyrolských Alp.
2/ Ačkoli nestihl nalodění a musel loď stíhat přes půl světa, ztroskotat a přejít kvůli tomu jižní Ameriku po souši od východních břehů k západním, po šťastném shledání v roce 1890 byl konečně na lodi a mohl se připojit k výpravě.

Než by se dostal do světa a začal vzdělávat indiány bylo by mu 102 let ...

Nebo jsem něco špatně pochopil ?

:-/ :-/ :-/

Sosal: Jasně, že 1890 je překlep :-) Stane se. Ale přesto se mýlíš, neboť by mu nebylo 102 let, ale 129 let ;)
Yoki: Právě že Jára Cimrman Haenkeho považoval za svůj velký vzor :-)

Pěkný počtení, jen tak dál Romane ;-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru