Zlatá benátská mince z opuštěného přístaviště mění pohledy historiků

Elleholm bylo původně dánské středověké město, vystavěné kolem hradu Sjöborg ve stejnojmenné pevnosti na ostrově při deltě řeky Mörrumsån. Již v roce 1343 bylo písemně zmiňováno jako přístavní městečko, ačkoli městská a tržní práva mu byla udělena arcibiskupen Tuve Nielsenem teprve v roce 1450. Místní hrad byl poprvé zmíněn v roce 1424. Městečko bylo velmi kompaktní a prakticky soběstačné; na malém, asi 700 m dlouhém a max. 150 m širokém ostrově byl také kostel. Ústí řeky bylo plné ryb a skýtalo jak potravu, tak ochranu před vpádem, současně bylo rušnou dopravní tepnou mořeplavců a obchodu.

Ve středověku byl Elleholm pod dánským vlivem. Hrad a město historicky vlastnilo arcibiskupství z Lundu až do církevní reformace v roce 1536, kdy Elleholm po ztrátě biskupského vlivu připadl švédské koruně. V roce 1564 byl hrad dobit a vypálen při dánsko-švédských válkách. Do konce 16. století bylo kdysi rušné a významné přístavní město zcela opuštěno, protože v té době již větší a těžší lodě s velkým ponorem nemohly v mělkém říčním korytě a proti proudu pohodlně dosáhnout pobřeží ostrova. Lodě přistávaly přímo u pobřeží a orientovaly se na nový přístav nedalekého Karlshamenu. Protože město Elleholm nebylo nikdy přestavěno, zůstal ostrov opuštěný prakticky dodnes.

Roku 1924 proběhl malý průzkum hradu, nicméně bez valných výsledků. S minimem financí skončil prakticky dříve, než započal. Teprve v roce 2016 archeologové z muzea Blekinge a Lundu začaly na hradě Sjöborgu s vykopávkami a od té doby pokračovali každou sezónu. Jejich objevy vnesly zcela nový obraz historie do tohoto tajemného místa.

„Poté, co jsme ve Švédsku našli první zlatou benátskou minci, můžeme říci, že mohlo jít o mezinárodní obchodní přístav," řekl Marcus Sandekjer, vedoucí muzea Blekinge. Samozřejmě, když najdete minci z Itálie v arcibiskupském městě, je lákavé si myslet, že má něco společného s vazbami na papeže. Ale to je jen hypotéza,“dodal vedoucí archeolog.

ostrov Elleholm - zdroj mapy cz

Mince tohoto typu (zecchiny, resp. v češtině cechyny) nechal razit Andrea Dandolo, veřejností oblíbený 54. benátský dóže, který vládl mezi lety 1343 až 1354. Avers benátského dukátu vyobrazuje Ježíše Krista obklopeného typickou svatozáří ve tvaru mandle (Mandorla). Na rubu je vidět svatý Marek, benátský městský světec, který uděluje dóžeti titul vůdce.

Zlatý dukát a také další artefakt nalezený ve výkopu - vlámská olověná pečeť z první poloviny 14. století svědčí o tom, že Elleholm byl mezinárodním obchodním přístavem již od počátku svého vzniku, tedy o více než století dříve, než dosud odborníci soudili. Benátské dukáty tohoto typu sice nemají nijak významnou tržní hodnotu – tento by se dle odborníků mohl prodávat kolem 10 – 20 tis. Kč, ale pro Švédsko je to to velmi vzácný a neocenitelný nález, který svědčí o výjimečnosti tohoto staletí opuštěného a fascinujícího ostrova uprostřed řeky.

Roman Němec

Zdroje: thelocal.se, thehistoryblog.com, expressen.se, swedishpress.com, blekingemuseum.se