Zlaté a stříbrné keltské mince nalezené detektorem ve Švýcarsku

U švýcarské obce Arisdorf na kopci Bärenfels byly nalezeny dvě zlaté keltské mince. Pocházejí ze 3. století př. n. l. a jsou to nejstarší mince na území dnešního Švýcarska. Jejich objevu předcházel dva roky starý detektorový nález pokladu stříbrných mincí z 1. stol. př. n. l.

Jedná se o zlatý statér a jeho čtvrtinu, ražené podle řeckých, respektive makedonských předloh. Jejich ikonografie je však již výrazně stylizovaná a odpovídá keltskému pojetí mincovní symboliky. Statér o hmotnost 7,8 g byl identifikován jako typ „Gamshurst“ a čtvrtstatér o hmotnosti 1,86 g jako typ „Montmorot“.

Podle odborníků lze počátek měnových systémů ve střední Evropě lze vysledovat až ke keltským žoldnéřům v Řecku. Mince, kterými byli placeni, si odnášeli domů. V pol. 3. století př. n. l. pak začali Keltové razit své vlastní mince. Tehdy napodobovali ražby makedonského krále Filipa II. (359 – 336 př. n. l.). K nim patří také zlaté mince z Arisdorfu.

Odborníci se shodují, že tyto zlaté mince nesloužily v běžném oběhu. Byly příliš cenné a plnily spíše roli odměny, diplomatických darů, prostředků politické reprezentace nebo věna. V keltské společnosti totiž zlato neplnilo pouze ekonomickou funkci, ale hrálo významnou roli i v sociální reprezentaci a rituální praxi. Proto jsou nalézány v hrobech nebo v blízkosti mokřadů a vodních ploch, které měly v keltském prostředí posvátný charakter.

Také mince z Arisdorfu ležely v oblasti vodou naplněné propadliny Bärenfelser Moor, kde mohly být záměrně uloženy jako obětiny. Jen dva kilometry odsud byl před dvěma lety objeven poklad 34 keltských stříbrných mincí z doby mezi lety 80 až 70 př. n. l. Našli ho detektoristé Daniel Mona a Urs Weber nedaleko místa, kde byl o 9 let dříve jiný depot stříbrných mincí podobných ražeb.

Pravděpodobně se zde nacházel tzv. „keltský posvátný háj“. Taková místa byla v krajině často spojována s ukládáním cenných předmětů, zejména kovových artefaktů, jako součást rituálních praktik nepřetržitě po několik staletí.

• Zdroje: archaeologie.bl.ch, arkeonews.net
• Nálezy detektorem kovů na LP: Doba železná

část mincí ze stříbrného keltského pokladu

vodou naplněná propadlina nedaleko nálezu mincí

zlatý čtvrtstatér z 3. stol. př. n. l.

obě mince

zlatý statér z 3. stol. př. n. l.