škoda že nevíme co za kameny
Zlatý šperk z křižácké výpravy
Kategorie: Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí
Archeologové pracující pro univerzitu v Severní Karolíně našli podél zdí starého Jeruzaléma poprvé pozůstatky obléhání křižáků, které před 920 lety vedlo k pádu tohoto města. Objevili nejenom zbytky zdiva a starého příkopu, ale také zlatý šperk, který pravděpodobně dostal jeden z templářů od hraběte Raimonda IV. de Saint-Gilles.
Křižácké obléhání Jeruzaléma, které trvalo pět týdnů, skončilo 15. července 1099. Zdejší muslimské a židovské obyvatelstvo bylo zmasakrováno. Ačkoliv se většina křižáckých sil během obléhání soustředila na severní část města, několik mužů pod vedením hraběte Raimonda ze Saint-Gilles (nebo také Raimonda IV. z Toulouse) se pokusila do Jeruzaléma dobýt z jihozápadu ze směru od výšiny Sijón. V kronikách se píše, že narazili na problém, když se pokusili obléhací věž přiblížit ke zdi města. Důvodem bylo, že mezi městem a obléhacími silami se nacházel příkop. Raimond platil svým mužům zlatem, aby příkop během noci srovnali se zemí a hned ráno mohli uskutečnit původní plán.
To se jim také podařilo, ale protivník obléhací věz zapálil. Příkop, který byl skutečně doposud známý jen ze záznamů křižáckých kronikářů, našli teď právě již zmiňovaní archeologové ze Severní Karolíny. Průzkum vedou profesoři Shimon Gibson a James Tabor ve spolupráci s doktorem Rafim Lewisem z izraelské Ashkelon Academic College.
Podle jejích zjištění byl příkop široký asi patnáct metrů a hluboký necelé čtyři metry. „Je to výrazný příspěvek k našim znalostem o křižáckém období,“ přiznal Lewis, který je odborníkem na křižáckou archeologii a bojiště z té doby. „Nyní jsme konečně schopní plnohodnotně rekonstruovat linii bojové fronty,“ poznamenal ještě Lewis.
Nejdůležitější nálezy včetně zlatého šperku objevili archeologové Jonathan Hitchings a Melanie Samed, a to díky pečlivému odkrývání vrstev půdy. Klenot může být podle mínění Gibsona egyptského původu. Konkrétně jde o zajímavě vypadající náušnice, na které se zřejmě připínal závoj zahalující obličej. Kromě toho archeologové také narazili na zdivo, kterým v minulosti došlo k prodloužení staré městské ulice Byzantine Cardo Maximus.
Obléhání Jeruzaléma v roce 1099 dopadlo nevalně. Nejenomže bylo zmasakrováno zdejší obyvatelstvo, ale nakonec odjel ze svatého města rozzlobený i samotný hrabě Raimond. Odmítl nabídku, aby se stal králem Jeruzalémského království. Následně se ale rozhořčil, když zjistil, že ochráncem města se stal Godefroy z Bouillonu. Ani ten však nechtěl být označován jako král, stal se proto „jen“ ochráncem Svatého hrobu. Tvrdil, že ve městě, kde zemřel Kristus, by nikdo jiný neměl nosit zlatou korunu. Muslimové získali zpět vládu nad Jeruzalémem o 88 let později, kdy město dobyl sultán Saladin.
Zdroj: www.jewishpress.com, www.geekwire.com
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí
Komentáře
Chceš si udělat závoj na obličej? Jinak si nějak neumim představit hraběte Raimonda jak nejakýmu templářovi dává zlatou náušnici na roušku před obličej (Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu takže zlato dozajista nosili běžně :) ten si jí vezme v noci na zasypavani čtyřmetrovýho rygolu ale kdo ví
Díky za článek.
kremilek3: to ne ale jde o to že se píše o zlatě. Ale ne těch kamenech.
Jewishpress
Tak sem nebyl línej a našel si originál článek...
Když archeologové prošli vrstvami materiálu kolem domu, našli mnoho hrotů šípů a dva křížové přívěsky, které křižáci tradičně nosili na prsou. Poblíž těchto artefaktů našli zlatý šperk vytvořený ve stylu fatimidských muslimů, kteří přišli z Egypta a drželi Jeruzalém před křížovými výpravami.
Ačkoli šperk stále musí být analyzován,zdá se, že obsahuje perly,kousky nefritu a skla. Gibson řekl, že to musela nosit muslimská žena jako ušní ozdobu nebo brož...
robik 88 Ja richtig 3×
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.