Depůtek pána z Libné

depůtek

Můj telefon jasně a zřetelně dal najevo, že konec spaní a koukejte vstávat pojede  se na výlet do zaniklé obce. Hygiena + ranní sraní a snídaně a sedneme do auta a vyrážíme s přítelkyní směr obec Libná. Mám jistý plán pochodu, který jsem konzultoval s  mou myslí, když jsem sledoval všechny možné mapy. Ale nakonec jsem to pojmul formou procházky a nikoliv celodenním bádáním v jedné lokalitce. Počasí přálo spíše pochodu a vychutnání si prvních silných jarních paprsků. Po příjezdu na lokalitu následovalo podání si rukou s kolegy, kteří dorazili a naše ženy jsme poslali po svých na výlet kolem Libné, kde je to vtáhlo i vedle do Pšonkova. my jsme vyrazili směr staré lesy a skrze ně i přees louky dlouhé kolo kolem obce až k autu. Nic moc nepadalo a agečko sjem kopl naposledy v lednu, tak jsme byl trochu nadržený jako bejček v ohradě , ale k uspokojení by stačil i obyč Franta Pepa Jednička. Když už jsme toho měli dost a na hodinkách s ukázalo cca 15:15 , tak jsme se rozhodli jít k autu a pomalu vyrazit pro květinky , které zatím nedorazily. jdu si takhle z kopce míjím malinkatý lesík a říkam si , že skrze ten náleták to vemu . Vlezu do něj  ujdu asi 15 metrů a signál jako , když po ránu tlačíte stolici z předchozího večera, kdy hlavním chodem byly pokrmy ze silného chili. Taková čistá prdlavka  z nízkých až do těch nevyšších tońů. Samozřejmě jsem se v jednom lese předtím krásně vytetntoval a zanechal po sobě stopu a nyní i s toaletákem, po posledním zážitku s utíráním si zadnice listy z podzima jsem byl tak trochu v rozpacích, že toaleták musím mít při sobě, jinak budu muset mít nehty . Ale nic vrátíme se k signálů. Vemu svou lopatu značky draper, kterou sjem dorovnal na poli výše, kde v totálně zamrzlé tundře i pro Novotkynse byl zážitek kopat jakýkoliv signál. Zhulený jak paprika vemu lopatu , zakleknu a začnu kutat. Po odrýpnutí vrchní krusty ve tvaru čtvercového drnu vemu dohledávačku a  pomalu k ní zamířím k nově otevřené dírce na planetě Zemi. Ve chvíli, kdy dosáhnu kontaktu se zeminou začne dohledávačka vydávat vibrace. Vemu lopatu a lehce dloubnu do země a vypadne na mě koláč. Ten okamžik ve měn zase zatrnulo. Říkám si kua další tolar , la podalším průzkumu zjistím, že jde o nádherný 30 kreuzer neznámého pacholka  a čeledína ze starých dob. Klepe se mně ruka, adrenalin podporovaný silnou dávkou endorfinu mě donutí řvát jak na lesy, až se kolegové otočí a asi si pomyslí, ten kokot už zase něco kopl. Řvu na ně, že mám koláč neznámé jakosti. Trvá to asi minutu, než si uvědomím, že je tu možnost, že jich tam bude více. Vstanu, chytnu eqika a přejedu po díře a v tu chvíli mně vystřelí guma od spo´dárů , jako Němec od šlapky z Dubí, když mu ukáže očkovací průkaz. Strnu a volám , ty kundo ono je jich tam víc. jako druhý tahám 1/4 tolaru dalšího čeledína a pak nsáledují ty malé automatové daytona nominály. Nakonec , když už to vypadá, že sjem an dně znovu vemu detík a slyším silný jasný signal. Přijde Novotkyn a ukazuju mu hranud alší mince, která dokazuje svou tl. , že jde o větší nominál. Začnu za pomocí lopátky kopat kolem a jemně, abych macka nepoškodil. Dosáhnu vrcholu uvolnění a mince je vysvobozena a bezpečně ji vytáhnout ven . Začnu znovu řvát, ty píčo to je tolar jako přirození nadržené ženy. Pak dohledám ještě pár nominálů a plněn endorfinem se rozhodnu, že zbytek lokality nechám na příště a sejdu s kolegy k autu. ono to už pak nebaví, když padne taková paráda a vy už jste unavený z 6 jointu a 4 pivka. mohl bych pokračovat, ale pak jsme jen sedli do auta a jeli domů Já š´tastný a spokojený s úsměvem na tváři .