někde jsem četl studii k šípům opatřených šipkou kovanou stejným spůsobem jako katany,tak na padesát metrů probijí dnešní neprůstřelnou vestu.
fyzikální výpočty pro střelu z kuše
odvozeno z nálezu střely
Našel jsem střelu z kuše. Provedl jsem pár jednoduchých výpočtů. Pokusil jsem se spočítat kinetickou energii střely v porovnání s revolvery, hybnost a průbojnost. Tak asi co je kuše nebo samostříl ví každý. Má střela je o váze 65 gramů délce 100mm. Vycházím z kladkové kuše. Střela opustí kuš rychlostí 100m/s. Předpokládám, že střílím na krátkou vzdálenost, dejme tomu do 30 metrů na stojícího nepřítele. Tak kinetická energie je 1/2 mv2. Teda1/2* 0,065* 100 rovná se 300joulů. Je to vlastně síla nárazu a ze vzorce je vidět, že kritická je rychlost, neboť energie roste s jejím čtvercem. Tak teda 300J, revolver má 700 j a lovecká puška 3000j. Tady kuš trochu pokulhává. Teda KE by k samotnému zabití nestačila. Ale klíčová je jak uvidíte hybnost. Zjednodušeně schopnost setrvačného pohybu, a tedy jaký je potřeba odpor k zastavení rány. Zjednodušeně bez zrychlení váha * rychlost. Teda 0,065* 100 rovná se 6,5 kg m za s. Je to dvakrát víc než revolver! To znamená že cíl, tělo klade větší odpor na zastavení střely, dochází v místě kontaktů k větší kontrakci a následnému poškození orgánu a průniku do těla. Ale ani to by nestačilo k průniku do těla. Zde nastupuje průřezové zatížení střely. To je váha střely působící ve čtverci plochy kontaktu. Tedy m/d2. A protože profil střely u hrotu je placatá elipsa, tak zatížení střely je u kuše je 4 násobně větší než u revolveru a dvojnásobné než u pušky. Takže těžká váha střely je soustředěná na malou plochu kontaktu s tělem a nedojde ke snížení rychlosti, zůstane hybnost a je po vás. Střela z kuše tohodle kalibru by měla projít knihou s tvrdou vazbou o 500 stránkách do 50 m jako nic. Co chudák člověk? Já myslím že je to jasné. Navíc jak orgány a tkáň začnou střelu brzdit, tak je to přenosem KE na PE zcela roztrhá. Vše kromě rukou a nohou okamžitě smrtelné, končetiny poškozeny tak, že pomůže jedině amputace. Tedy ve středověku určitě. Navíc nastupuje snět, Tedy smrt. Proto u lehčích zranění třeba z luku se šíp zalomil, protože hrot v těle zcela poškodil cévy a došlo by po vytažení k vykrvácení. Takhle nějaká minimální šance byla.
9 hlasů
9 hlasů
Komentáře
Při slově sněť si vždycky vzpomenu na "Hněď, to bych mohl dostat hněď? Ale jó, hnědá s meruňkovou, v tom bych mohl vylízt ven!" 
Ale sepsaný to máš pěkně, dobrý čtení 
Prepočítal sem o a máš o správně
Ale chtělo by to nějakej ostrej test
Odysseus něco vymyslí 
Bubaku,hlavně u toho testu nedělej knihu ale radši tu Apolenku.To tě bude mín bolet
Neuvěřitelné kolego, jaké souvislosti ženeš před sebou. Jsi borec, tohle si vždy rád přečtu.
mám dost
Já jednou z kuše vystřelil. Tak nějak, prostě v mladické nerozvážnosti v 90.letech. Údolí v délce skoro 100metrů , ze strany palby mírný svah k řece( byla to louka takže bylo vidět, že na ní nikdo není), v protisvahu na 80 metrech příkrá stěna les. Jako za řekou. Převýšení od chaty k řece (bylo to u Čučic na Oslavce) asi 25až 30metrů.
Říkali jsme si, že když vystřelíme rovně od chaty, tak že to padne někde obloukem u řeky. Byla to koupená kuš, v 90. letech to bylo populární.
Tak jsem to zmáčkl. Borci. To byl fofr. Žádné oblouk. To byla přímka, a zmizelo to v protisvahu v lese. Valili jsme tam, protože jsme neviděli jestli tam někdo nehledá houby. No mrtvola tam nebyla. Ale střelu jsme nenašli.
Přemýšlím nad pořízením. Dost mě ta zbraň přitahuje.
Četl jsem někde, byl to článek o soudním lékařství, že nejde rozeznat bodné zranění nožem z blízka od střely z kuše z dálky. Až na ten hrot v těle teda.
Problém bude trochu v tom, že se střelou (a přiměřeným šípem) o téhle váze ani z moderní kladkové kuše asi 100M/S nedostaneš. Díky velké ploše na kterou působí odpor vzduchu a boční vítr bude šíp asi dost fofrem rychlost ztrácet. Přez to všechno je průbojnost kuše veliká, ovšem tím, že se tkání ,,prořezává" nemá zas tak velký účinek na živý organismus jako projektil např. ze zmíněného revolveru. Tam spočívá celé kouzlo v tom, že dokáže do organismu proniknout velkou rychlostí, která vyvolá vstřelnou dutinu která díky nestlačitelnosti tekutiny působí destrukci i těch orgánů které přímo nezasáhne. Další je tzv. STOP Efekt. Díky relativně malé hmotnosti projektil revolveru v organismu rychle ztratí hybnost a veškerou energii během zlomku sekundy předá organismu. Něco jako když tě kromě toho průstřelu ještě praští někdo do toho místa perlíkem.To je něco co kuše neumí. Tam se hrot prořezává tkání a orgány, aniž by nějak výrazně působil na něco jiného, než co skutečně zasáhne. Proto se lovecké hroty dělaly takhle velké, aby toho poškodily co nejvíc. Ovšem, tím zase byly omezené vzdáleností na kterou byly použitelné.
Lumberjacku. Tvůj názor. Je to samosebou z lesa a samosebou ze stráně. Byl jsem už před tím u nálezu dvou stejných střel a taky les a taky stráň. Na jakou vzdálenost, by jsi tím střílel na černou zvěř. Zajímá mě to z důvodu pozice střelce. Vím směr střely ale nevím jak daleko mohl stát. Předpokládejme, že minul.
Znám dva chlapíky, co jezdí lovit lukem a kuší do Francie a Ameriky. Tvrdí, že se střílí zvíře velikosti daňka na maximálně 50-60 metrů. Se středověkou kuší si to dovedu představit tak na 40 metrů. Víc asi moc ne.
Tak ono i tak v lese, mezi stromama, je těch 40 metrů dost.
A ještě mě řekni, z jakého to může být století. Ty střely jsou okolo stezky, která by teoreticky mohla být ( to se snažím prokázat) stará dobytčí uherskosaská stezka. Mince okolo ní Hamlinna 15.století. Nebo je starší? Ta stezka zažíval rozkvět v 14.století. Já myslím, protože okolo není defacto žádné sídlo, že tím mohli lovit lovci co zajistovali logistiku na stezce. Hnalo se třeba 1000 kusů dobytka. Je to od obce Hlína. A dá se rozlišit jestli je ta střela nějaké provenience? Třeba jestli je rozdíl mezi uherskými a českými střelami.
Odkud ta střela je určitě zjistit nepůjde. Dělaly se stejné prakticky všude a v hodně velkém časovém rozsahu. Kuší se běžně lovilo ještě v 17. století i když palné zbraně byli už hodně rozšířené. Takže bude záležet na nálezových okolnostech. Já mám prakticky stejnou z přístupové cesty ke Kumburku.
Takže se s tím lovilo i později. To je zajímavé. Tedy i kolem třicetileté války a to je vzhledem k nálezovým okolnostem za poslední dny to nejpodstatnější. Díkec.
Bubáku, na 40 metrů bych tím toho mamuta skolil. To si piš!
Čtu to trochu pozdě, ale zaujatě... Mám kladkovou kuši, v devadesátých letech (jak výše zmíněno, byla to "jakoby" móda) jsem tomu věnoval hodně, dotáhl jsem to až k účastem na mistrovství republiky... Střílel jsem terčové závody, soutěže v hale, srandazávody i simulace lovu na figuríny zvěře...tam musel člověk počítat s mnoha proměnnými - vítr, větve, boční sklon, z kopce/do kopce atd. Ztráty šípů byly velké...a drahé...
A teď k průbojnosti...koupil jsem si lovecké hroty, měly tři čepelky, ostré jak břitva...cena vysoká...
No, nedalo mi to, a při jednom tréninku (terč z hobry, pruhy 20cm, stažené šroubovicemi mezi prkny) jsem to zkusil...běžný terčový šíp neprošel, lovecký ano...a pak mi čertík našeptal, zkus vrata od stodoly...tak jsem to z 50 metrů prubnul...díra pěkná, šíp i hrot na kaši... Takže ano, je to hodně devastující zbraň...
To teda! Tichý masakr! Si tu kuš musím koupit!
Hodně zajímavý pojednání o zbraních středověku a jejich účinnosti napsali pánové Novobilský a Heffner. Obojí se týkalo dobývání hradu Lopata a obojí vyšlo v Hlásce, časopisu klubu Augusta Sedláčka. Ty názory isou hodně protichůdné.
Ahoj, nezapočítal jsi hmotnost dříku, ten se dělal z dubového dřeva, tak bych to vynásobil minimálně dvěma. Napínací síla u těžkých kuší se odhaduje na 5000 - 6000 N. Nevím sice s jakou účinností bylo lučiště schopno předat energii střele (asi záleželo na konstrukci, předpokládám, že jinou účinnost mělo lučiště dřevěné, kompozit rohovina-šlachy nebo ocelové) ale kinetická energie takové střely byla brutální. Bylo by zajímavé udělat repliku a změřit to. Potíž je v tom, že kompozitní lučistě na kuši u nás nikdo neumí vyrobit.
No jasně. Ještě dřík. Jak býval dlouhý?
Celková délka střely do kuše se obvykla pohybovala v intervalu cca. 30-45 cm. Odečetl bych z toho tedy ještě asi 2/3 délky hrotu.
45 cm. Asi ta váha dříku musela být dlouhá aby střela měla správné těžiště. Tohle je z lesa od obce Hlína, předěl Boskovické brázdy. Já tam už dva roky plantám po příšerným lese a snažím se najít kudy přesně vedla sasko-uherska dobytčí stezka 13-16.století. Snad údajně to byly karavany o tisících kusech dobytka. Ví se, že vedla přes Karlov nad Rosou Coeli a přes Polnou. Fragmenty cesty se objevují v daném směru po celé oblasti JZ Brněnska. V 70. letech oblast prozkoumaval pan profesor U.. Identifikoval plno bodů jako třeba Příbramskou hlásku (ta zanikla těžbou jkamena v Marientálu) a jedním z míst kde se přepřahali koně, byla hospoda Hlína u kostela sv. Kunhuty. Ta šipka je nedaleko odsud.
Tohle je pár věcí co jsem tam poblíž vykopal:
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/nalez-diky-napadeni-ovadem-205417/
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/je-to-janek-236016/
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/velikonocni-kopi-229982/
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/nove-kopi-de-luxe-kraska-234402/
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/kusovka-z-pisku-212219/
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/ze-stare-povesti-188955/
Tak dneska tuto střelu prohlédli archeologové v muzeu a mladého pána archeologa napadla dobrá myšlenka, že vzhledem k orientaci střely do svahu, 30 metrů od cesty a nález další menší střely z kuše by mohlo znamenat místo přepadu a střetu. Ta myšlenka se mi velmi zamlouvá. Že vzhledem k lokalitě a typu střely by se možná, mohlo jednat o markraběcí války. Zkusím tam ještě něco najít.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.