Osvětimský Karel Kopfrkingl

Otto Moll velitel všech krematorií v Birkenau.

Je to dlouho co jsem navštívil Osvětim. Kdo tohle místo neuvidí na vlastní oči nedá se popsat .Musí se cítit.

Německo dokázalo dát světu neuvěřitelné věci. Díky Německu se světový  Technologický pokrok posunul o velký kus. Hlavně po 2.světové válce. Dokázalo dát světu velmi chytré lidi ,kteří vynalezli a setrojují špičkové produkty alespon tomu tak bylo. ovšem dalo lidstvu také lidi, kteří se zapsali ,do historie tím neodpornějším a nejhorším rukopisem. těch lidí je hodně. jeden ,ale přeci jen trochu nadnimi vyčnívá.

Jmenoval se Otto Moll byl ženatý a měl malého syna. Já jsem se o téhle zrůdě dozvěděl až  v Osvětimi,kde nás provázel pán z Polsak ,který uměl česky lépe než já. Dobře se mi sním povídalo a on tušil ,že mě to opravdu zajímá a tak mi o tomhle šéfovi krematorií v Osvětimi hodně řekl.

Otto Moll narozen 4.března 1915 Hohen Schonberg.Nejbestiálnější velitel v Osvětimi. Moll měl talent . Měl velmi dobré organizační schopnosti. Dokázal vše perfekně naplánovat a uvéct do praxe. Jako velitelem a správcem krematorií byl jmenován  samotným velitelem tábora Rudolfem Hossem. Hess mu důvěřoval a Otto naněj zapůsobil i tím ,že byl abstinent což bylo v Osvětimi opravdu ojedinělé. zajímavé také je ,že Moll přišel o jedno  oko díky autonehodě a měl protézu. Dost často nosil pásku přes oko což zněj dělalo člověka ,kteréhho si každý všiml a zapamatoval. Jediný vřelí vztah měl ke svému psovi vlčákovi. toho prý opravdu miloval . Dost často posílal svého psa na viděšené vězně,které vždy hodně pokousal a vytrhával znich maso.

Otto byl sadistický šílenec ,který si liboval v mučení ,zabijení a pohledem na smrt věznu.

Jeho oblíbené praktiky mučení a zabijení popsal  Filip Muler .

Nováčky ,kteří nechtěli pracovat u pecí  v Sonderkomanndu házel zaživa do pece. Jeho oblíbené radosti bylo ,že dal vězni do pusy cigaretu a snažil se jí trefit což se hodněkrát nepovedlo.

Jednou se vyděšené ženy rozutekly po táboře. Moll na ně schutí poštval svého vlčáka. Ostatní dozorci mu přišli na pomoc . Začli nahánět nahé ženy obušky a psi k jámě ,kde hořela v plamenech těla popravených.Pokousané a viděšené ženy nechal seřadit u jámy. Nechal je se chvilku dívat co je čeká. Poté jednu podruhé začal střílet a kopat do hořící jámy.

Někdy ,když měl chut vzal si do hledáčku děti. Vzal je k jámě, kde tekl lidský tuk ve strouhách ,které vymyslel. Tuk podporoval hoření ,takže sa dalo pálit více lidí. Poté začal děti s ohlušujícím křikem házet živé do rozpáleného tuku. Jeho koníček také byl ,že vzal dítě za vlasy a zastřelil ho a poté hodil do jámy.

Oto odpovídal na prosby věznu o slitování zachránit  si život (bescheid is bescheid)

Poté kariera v osvětimi skončila. Byl převelen do pomocného tábora v Glivicích a po válce byl dopaden a souzen američany v Dachau. 13 prosince 1945 odsouzen  k trestu smrti. Před tím byl předvolán ,jako svědek k Norimbeskému procesu ,kde  svědčil proti veliteli tábora Hossovi. Zde popřel ,že by někoho mučil nebo zabil. Důkazy  i svědkové jeho odporných činů ovšem jednoznačně mluvili v jeho neprospěch.

Na konec byl 28. května 1946 oběšen . Jeho poprava ,jako i u jiných  nacistických zločinců byla nafilmována.

V Sonderkomanndu pracovali vězni zvlášt vybraní s dobro fizickou kondicí. Měli dobré jídlo lepší ubikace ,aby zvládali pálit a likvidovat oběti. (práce ) to byla náročná psichycký stav některých věznu tomu nasvědčoval. Někteří radši spáchali sebevraždu než ,aby tuto práci vykonávali. Nakonec po nějaké době byly všichni stejně postřílení a nastoupila další četa.Jednou jeden člen komanda zachránil mladou dívku z plynové komory. Přežila v komoře usmrcení plynem. Byl to ojedinělí případ. Ta dívka vlastně měla hroznou smůlu. Nejdříve jí schovávali po vyléčení ovšem stejně se na ní přišlo a byla členem stráže SS zastřelena a těmi co jí zachránili spálena. Takovích ,jako byl velitel krematorií v Osvětimi bylo více  hodně jich uteklo po válce do Jižní Ameriky i díky pomoci církve a Vatikánu nato bychom neměli zapomenout . Otto Moll byl ovšem opravdu asi někde jinde a spravedlnosti  naštěstí neutekl.

zdroj: wikipedie,vyprávění průvodce

fotky mokje

kalich

 

 

 

 

 

 

 

 

0 hlasů
0 hlasů
neznámý
1603 2

Komentáře

Zajímavý článek, dobré fotky. Hlavně ta pátá fotografie - koleje. Hodně známá scéna.

OBI: Myslím, že "indiánské rezervace" byly první koncentráky. :-(

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru