Rýžování na Jizerce

Safírový potok v dohledu.

Ahoj přátelé povrchové prospekce. Po peripetiích s ouředním šimlem jsem já, harymar a můj kolega a kamarád Honza vyrazili na Jizerku. Počásko bylo nádherné a hlavně slunné. Výprava byla uskutečněna v duchu užít si tu nádhernou přírodu a né závodit. Tato téměř endemická část naší nádherné přírody dávala tušit krásnému zážitku. A stalo se. Po příchodu na ono místo jsme byli unešeni neposkvrněností tohoto místa. Na místo zbrklého úprku do vody přišlo na řadu pivko a Honzova hruškovice. Jen tak, z lehýnka. To bylo totiž to, co dokonalo krásu okamžiku. Za chvilku se do toho pouštíme. Blízkost safírového potoka dávala tušit možnost náhodného nálezu safírku. Moc jsme si nefandili, ale povedlo se. A hádejte komu. Ano, harymar, coby zkušený "šutrák"měl na pánvi asi 2,5 mm velký safírek. Radost obrovská, že se potvrdila možnost safíru na Jizerce. Ovšem nejlépe jsem na tom byl já. Já našel "safír "velikosti cca 10×6×4 mm. Udělal jsem radostí trojtý backflip z místa, řval jako kráva a tančil jako blázen. Ovšem to jen do doby, než na to kouknul harymar a řekl mi, že je to jenom kus modrého skla z nedaleké sklárny. Kdyby mi alespoň chvilku lhal. Ach jóóó. Tohle nás ale nemohlo rozhodit . Honza eště vyrýžoval krásnej gránátek. Jinak padaly krásné izeríny. Kdo si myslí, že iserín je obyč šutr, je vedle. Tento nádherný, grafitově lesklý minerál se nechá též krásně zpracovat. Ilustrační foto přidávám níže. Závěrem je třeba napsat, že není podstatné, co najdete, ale jak si to užijete. Já si to užil moc s partou kamarádů i když byl místy sníh. Všem, kdo úspěšně hledátepřeji ty nejhezčí signály pod cívkou. Vitorio