SBÍRKA PRO MAŠÍNŮV STATEK

České dějiny 20. století jsou vepsané do zdí statku čp. 1 v Lošanech u Kolína, domu rodiny Mašínových. Teď zde plánuje jeho majitelka Zdena Mašínová se spolkem Mašínův statek – památník tří odbojů vybudovat důstojné místo, které by připomnělo jejího otce, matku, bratry, ale i další osobnosti odbojů proti nacistům i komunistům. Jak název spolku napovídá, ze zdevastovaného statku vznikne památník. V jedné z budov má být malé muzeum, nebudou chybět výstavní prostory, byt pro správce. „Samotný rodný dům by připomínalo jakési torzo z obvodových zdí a jedna moruše uvnitř,“ uvedla Zdena Mašínová v Deníku N. Hotovo by mohlo být už příští rok. Práce na obnově symbolicky začnou v pondělí, 26. srpna, v den 123. výročí narození generála Josefa Mašína. Autorem projektu je architekt Tomáš Hradečný se studenty ČVUT. Náklady odhadují organizátoři na 10 až 15 milionů korun. Měla by je pokrýt sbírka, kterou vyhlásil spolek. Ten vznikl z iniciativy skupiny lidí kolem historiků Jiřího Padevěta a Petra Blažka nebo právě architekta Hradečného. Statek, který se Mašínové vrátil po komplikovaném soudním sporu před dvěma lety, není v dobrém stavu. „Poslední oprava na tom baráku byla v roce 1934,“ řekla Mašínová. Od té doby prý nechala udělat jen pár dílčích úprav. V posledních dvou letech pomáhali s úklidem na statku dobrovolníci, například ze skautských oddílů. Přestože nemohla Zdena Mašínová do rozhodnutí soudu s majetkem nakládat, nechala v roce 2012 alespoň opravit bránu statku a sousední kapličku. Statek zabrali až komunisté Rod Mašínů na statku v Lošanech žil po staletí. První zmínky mají pocházet už z přelomu 17. a 18. století. Ale až Josef Mašín starší se po první světové válce rozhodl, že před hospodařením dá přednost vojenské kariéře. Narukoval do rakouské armády, ale rychle dezertoval.V řadách československých legií bojoval v bitvách u Zborova, u Bachmače a na Transsibiřské magistrále. ZDROJ:https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/masin-statek-pamatnik-rodina-odboj-nacismus-komunismus-kolin-zdena-josef-dum.A190826_105128_domaci_pmk

Paní Zdena je fajn paní... Poznal jsem ji osobně v březnu 2018 na Mši pro Obranu národa a tehdy se ještě nevědělo, jak soud dopadne..Přes to všechno už o tomto projektu mluvila. Paní Zdena to cítí jako dluh vůči své rodině a zároveň tím chce vzdát hold Všem odbojářům. Myslím, že tohle má smysl.. Znám její problematiku, protože osudy našich rodin jsou dosti podobné, takže s jejími názory na totalitní režimy i pohledem na svět se plně stotožňuji,... Poslal jsem částku, příští měsíc s Natálkou pošleme další a budeme držet palce. "Kdo můžeš - pomoz"....
5 hlasů
5 hlasů

Komentáře

Bratři Mašínové byli prachsprostí vrazi, kteří ještě před vstupem do odboje zavraždili několik nevinných lidí a na ty já nedám ani šesták.
A jen tak pro zajímavost. Žádný z našich polistopadových prezidentů jejich činnost neocenil.
(akorát vožralej Topolánek).

Mašín rodnou hroudu nenaštĕvuje

no to by mě zajímalo jak tady ta diskuze dopadne,zatím to vždycky dopadlo tak 60 ku 40 že jak napsal namor-byli to prachsprostí vrazi- :-(

Lonere vím, že je to téma "na nože"... S tím jsem do toho zveřejnění šel,... Jsem přesvědčen, že stojím na správný straně a nic mě nezlomí,.. Docela mě to hřeje u srdce :-) ;-)

Kdo chce, tak přispěje, kdo nesouhlasí, tak ho nikdo nenutí toto komentovat ;-)

Já přispěji až se Josef Mašín odváží aspoň o2 metry překročit hranice ČR

Byla jiná doba, těžko to dnes soudit. To co všechno provedli komunisti je ale proti Mašínům slabý odvar.

Několik poznámek k otázce vyčíslování obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu.

Zpracování počt obětí komunistického režimu 1948-1989 v Československu je složité. Například navrhovaná vyčíslení "justičních vražd" nebo "počtu odsouzených ve zmanipulovaných procesech" jsou obtížná pro nejistý obsah uvedených pojmů. Problémů je několik: jaká zvolit kritéria k určení případů naplňujících uvedené kategorie, dále prozkoumání a vyhledání případů v obrovském množství jednotlivých procesů a konečně jednotlivé soudní případy právně posoudit. U obětí spadajících do kategorií "zahynuvších při odbojových akcích" a "při zatýkání" je problém obdobný, navíc ovšem nemusí být celá řada případů podchycena v soudních a vyšetřovacích spisech.

Problémem je i vlastní obsah těchto čísel. Otázkou je, zdali je možné získat z těchto čísel nějakou skutečnou informaci, zda se nejedná o zavádějící údaje. Příkladem mohou být případy zemřelých ve vězeňských zařízeních. V celkovém počtu případů jsou samozřejmě i úmrtí násilná, jejichž pachateli byli příslušníci bezpečnostního aparátu. Dále tento souhrn obsahuje úmrtí v důsledku nehod, sebevražd z nejrůznějších pohnutek nebo onemocnění, kdy lze jen obtížně dovodit příčinnou souvislost s pobytem ve vězeňském zařízení. Naopak celkový počet často nezahrnuje vězně, jimž byl v důsledku nevyléčitelného onemocnění přerušen krátce před úmrtím trest. U řady případů lze jen obtížně zjistit charakter činu, za nějž byl zemřelý vězněn. Dále nelze v těchto počtech zohlednit rozdílné podmínky výkonu trestu na počátku a na konci sledovaného období.

Z politických důvodů bylo vězněno: K nepodmíněnému trestu odnětí svobody bylo v Československu v letech 1948-1989 odsouzeno 205 486 osob. Počet zjištěn na základě statistického zpracování údajů o počtu osob rehabilitovaných zákonem o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb. (Pramen: Kolektiv - Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948-1989 Statistický přehled, Sešity ÚSD AV ČR sv. 12, Praha 1993.)

Z politických důvodů bylo popraveno: 248 osob (247 mužů a 1 žena), v tom zahrnuto 12 prominentních komunistů (Slánský a spol. a O. Závodský). Mnozí z popravených byli odsouzeni za politické "trestné činy" v souběhu s trestnými činy kriminálními. V některých případech je hranice mezi těmito dvěma skupinami nezřetelná. (Pramen: Liška Otakar a kol. - Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989, Sešity ÚDV č. 2, Praha 2000.) Uvedené celkové číslo se díky stále probíhajícímu výzkumu a zpřesňování může o něco málo zvýšit.

Ve vězeňských zařízeních zemřelo: asi 4 500 osob. Přesnější číslo zatím není k dispozici, na seznamu zemřelých vězňů ÚDV dosud pracuje.

Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem v letech 1948-1989 bylo:

zastřeleno 145 lidí;
usmrceno elektřinou "elektrického zařízení k ochraně hranic" 96 lidí;
utonulo 11 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuty pouze osoby, které prokazatelně utonuly při přechodu hranice. Dalších nejméně 50 mrtvých bylo nalezeno utonulých v pohraničních řekách. Není možné zjistit, kdo z nich zahynul při pokusu o přechod hranic a kdo z jiných příčin;
z obav před zatčením spáchalo sebevraždu 16 lidí;
v důsledku sestřelení či srážky s vojenským letounem nebo následkem havárie zahynulo 5 pilotů létacích zařízení;
v automobilech havarovaných o pohraniční zátarasy zemřelo 5 lidí;
minami umístěnými v ženijním zátarasu byly usmrceni 2 lidé;
na selhání organismu krátce po zatčení zemřel 1 člověk;
následkem zranění způsobených služebními psy zemřel 1 člověk.
Celkem v letech 1948-1989 při pokusech o překročení hranice na Západ zahynulo nejméně 282 lidí. Činností pohraničníků při služebních zásazích, konaných v jiné souvislosti než při pohraniční strážní službě pak dalších 24 lidí.

Na druhé straně zemřelo v letech 1948-1989 nejméně 584 vojáků pohraniční stráže. Z nich bylo:

usmrceno "narušiteli státní hranice" 11 vojáků,
185 vojáků spáchalo sebevraždu,
243 vojáků zemřelo na následky nejrůznějších úrazů a nehod,
na následky postřelení zemřelo 39 vojáků,
v souvislosti s manipulací s ženijními prostředky ostrahy hranice (úrazy elektrickým proudem, výbuchy min, granátů a při manipulaci s trhavinami) zemřelo 47 vojáků.
(Pramen: Archivní fondy Archivu MV ČR - výzkum ÚDV)
Rehabilitováno podle zákona 119/1990 Sb. bylo 207 697 osob (stav k 30. 6. 1996). Řádově několik set osob bylo rehabilitováno na přelomu 60. a 70. let. (Pramen: JUDr. Benko Jan - Zvláštní zpráva o vyhodnocení postupu státních zastupitelství a bývalé prokuratury při uplatňování ustanovení zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci od 1. 7. 1990 do 30. 6. 1996.)

V letech 1948-1987 (údaje za léta 1988-1989 nejsou zatím k dispozici) odešlo do zahraničí bez povolení čs. úřadů 170 938 občanů. (Pramen: Státní ústřední archiv, Archiv ÚV KSČ, fond 02/1 sign. P 66/88 č.j.: P4570.)

Do Táborů nucených prací bylo v letech 1948-1953 komisemi zařazeno 21 440 osob, ovšem někteří internaci z různých důvodů nenastoupili, takže počet internovaných pravděpodobně nepřesáhl 20 000 osob. (Pramen: Karel Kaplan: Tábory nucené práce v Československu v letech 1948-1954, Nakladatelství R a ÚSD AV ČR, Praha 1992.)

V letech 1950-1954 prošlo Pomocnými technickými prapory (PTP) a technickými prapory (TP) cca 60 000 osob, z nichž bylo z politických důvodů (klasifikace "E") zařazeno do PTP asi 22 000 osob. (Pramen: Jiří Bílek: Pomocné technické prapory 1950-1954, Nakladatelství R a ÚSD AV ČR, Praha 1992.). Zdroj: úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

Fanfula - to si může každý přečíst zde- viz. odkaz a je úplně zbytečné sem cokoliv kopírovat.
https://www.policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

Není to zbytečný, aspoň je kontext k době kdy se ti prachsprostí vrazi jak píšeš, snažili bojovat proti komunismu. Já jim nijak nefandím, ale byla jiná doba a těžko dnes soudit.

Srovnávat to dnešní optikou, kdy tě bez výčitek svědomí sejme kdejaký feťák pro stovku nebo mobil asi ani nejde. Televize plná zločinů, které bulvár ještě rozmazává, aby dohonil nějakou senzaci.....
Tenkrát to byl dost výjimečný zločin a vraždit zkrátka neměli.

jj OBI srovnávat to nejde ale dneska si už můžeme my starší (já 50) udělat obrázek o tom co se tu za těch 30 let změnilo k lepšímu a co k horšímu :-/ a můj čistě osobní názor je že to tu jde od deseti k pěti :,-(

Obi ted jsem se v tom ztratil. Kdo koho zavrazdil? Masinove tatu od rodiny kvuliva pistoli nebo bolsevik nekoho na care?

Jde to od desíti k pěti, stejně jako tenkrát. Akorát si můžeš říkat a psát co chceš a nikdo tě na hranicích nešetřilí :-D :-D

tak tak ať žije demokracie :-D akorát v tom lese se občas bojím aby mě hajnej nepicnul :-D :-D

Mašíni. Toho policajta sejmout snad nemuseli. Ale máš pravdu, dávka mezi drátama je taky neomluvitelá.

Já teda na ten komunismus nemám špatný vzpomínky, v první třídě jsem ještě říkal soudružko učitelko, ve druhý mě už opravovala že stačí říkat paní učitelko :) Do školky mě vozili žlutým mercedesem, nedělní vyjížďky s jeepem Willisem. Coca colu jsem popíjel na letišti, pískací lízátka z tuzexu, Lego a čokolády ritter sport z Německa, na ulici jsem jezdil s autem na dálkové ovládání. Na videu jsem koukal na Mad Maxe namluveného jedním hlasem :-D

fanfulo tak to tě lituju to jsi neměl štastné dětství :,-( to já furt lítal někde venku,hrál si s kamarády,jezdil na pionýrské tábory,cvrnkal kuličky,žádný mobil na krku,když jsem měl být doma v 8 tak jsem byl a když né tak jsem dostal nařezáno,kurwa já už tady fakt vyprávím nějaký film pro pamětníky :-D :-D :-P 8-)

Fanfulo to jsi byl tedy pěkně protekční :-D :-D :-D

Určitě ne, jen táta ještě před revolucí vozil auta z Německa :-D

Před revolucí byl docela problém i s autem, které ti někdo z ciziny daroval. ,,Vozil auta z Německa" a před revolucí je hodně zvláštní spojení. Jestli on ty auta nevozil až v devadesátkách ;-)

Třeba to byl ministr dopravy :-) :-P

Komunismus byl,je a vždycky bude svinstvo o:-) o:-) :-/-amen

Správně. Zaplať Pán Bůh, že jsme tu měli jen socialismus :-D

A do tohoto já se nemíchám.🙊

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru