Svlikačku za kačku , aneb tam to vyberu na sílu

Bylo to asi takhle :-) Mám heslo: po práci legraci. Osobně jsem chtěl zdrhnout ze závodu béčkem 4 na svobodu, jako kdysi již legendární postavička žlu´táka Homera Simpsona , když se snažil utéct do pivovaru. Nasedl jsem do svého bílého Kosmika 1. Je naprosto stejný jako Kosmik 2. Doletěl jsem vesmírem k planetě,kterou mám jž vitipovanou z předchozích návštěv, kde jsem Kosmika zaparkoval na oběžné dráze a sestoupil trnasportérem hmoty na povrch . Vytáhl jsem svou průzkumnou mávací tyč serie 3 000 vyrobenou na Tai Wanu . Dal jsem se do nejbližšího hvozdu, kolem kráteru po zlátém dukátu směrem k lebkounovi se stříbrným prstenem. Okolo nich vzhůru vstříc novému dobrodružství. Dojdu na hranu lesa a dám se lesní cestou směrem do kotáru, že mně nohy nestaří. Víčko pivní 3x , víčko od fajfky, tak dobré. Jdu dál, koflík, kroužek od místního létajícího hodavce a pak už podél staré cesty naslepo vesmír mě vede. Dojdu k menšímu porostu, něco jako švabachy místních domorodek, když je opijete a pak ohnete za místní nálevnou. Zalezu do něj a jdu směrem , který mě nějak láká, ale pak už to stočím ke Kosmikovi. Ještě asi 10 minut klasikých signálů, když to konenčně přijde. Vyšší signál kolem 16-17 , což může být od 1 kcs přes, nábojnici, dukát až k nějaké té válce. Kopu , kopu, již jsem asi v desíti metrech a konečně jsem podle vibrátoru blízko. Hrábnu to sutě a ejhle , kropenatý knoflík, kterým si místní zadělávali oblek. Strčím ho do kapsy a říkám si, to by mohl být HJ knofl. Tak začnu máchat kolem, další signál knofl ¨z celty, další byl jakýsi drobný náramaek. nevzdávám to a krev se mně začíná přelévat z mozku do níže postaveného mozku. Jsem u stromua u něj velký signál 21-23 , tak si říkám, další knoflík. Kopnu, šáhnu a už mně to dochází. Mám idéčko místního obyvatele planety, které nosil na krku v době, kdy se paktoval s velikánem v knírku, který měl na svědomí asi 60 - 100 milionů mrtvých. Trochu se and tím zamyslím, ale co, je to jen historie a ta se bude opakovat a děje se to furt a neustále. Strčím jej do kapsy ohromen a lehce vyčištěn o kalhoty sjem zjistil, že je na něm i jednotka. Udělám další otočku kolem stromu , nic. Jdu od stromu k dalšímu a ejhle, mladý strom skrývá kousek od něj další naprosto stejný signál. Vlhnu, cítím, jak se na trenkách objevuje první kapička , kterou vytvořilo vzrušení serotoninem, který se uvolnil v mém tupém mozku. Takhle jsem ten signál ještě 3x zopakoval , až jsem musel trenky ždímat. To ulomené bylo cca 15 metrů od sebe a ten les hoši čeká na překopání. Asi takhle nějak to bylo a pro všechny, kteří máte potřebu vyjadřovat své historické politické názory , koukejte makat vy kuy, pak nebudete mít čas na psaní píčovin.