Textilní závaží 17

Řetězový most Budapešť 2

Na obr. č. 1 je nález 1 mostní známky na LP, link 1url.cz/mzBPO, typ křížek s vročením 1866. Tedy slovy - jeden a jediný kus - zatímco řetízkových typů je ve zdejším katalogu přes 65 ks, tedy opravdu velký a zarážející nepoměr, když toto Pb závaží /,, žeton" mělo být v použití pouhý jeden rok (1848/49) a mosazné (bronzové.....) žetony po dobu 69 let. Samozřejmě podobná nálezová situace bude i na jiných detek. webech. Už jen tento nepoměr je dostatečným důkazem o tom, že to s těmi Pb artefakty není v pořádku a jejich určení bude chybné. Z malé četnosti nálezů vyplývá i to, že známky byly důsledně po přechodu mostu odevzdávány a ojedinělé kusy z nálezů mohou pocházet z těch, jež byly zakoupeny jako předplatné/sleva. Na dalším obrázku č. 2 - koláži z katalogu je přiřazeno k běžným žetonům řetízkové závaží č. 3 1/2, průměru 35mm, spojovací kroužek směřuje k číslici shora, zlomkova čára je rovnoběžná. Na obr. č. 3 je řetízkový typ č. 2, průměr 25mm, pozitivního reliéfu, spojovací článek směřuje k číslici zespodu. Z tohoto katalogu, popř. z jiných nálezů pak přebírají obrázky jiné weby, např. obr. č. 4, z linku 1url.cz/uzq3S, Sixbid.com, tam je zobrazen řetízkový typ č. 3, spojovací článek směřuje k číslicí zespodu a je určován jako známka mostu F.J.I. Budapešť, nebo obr. č. 5, z linku 1url.cz/izqor, určovaný opět jako R-U mostní žeton z konce 19.stol. Na linku 1url.cz/Wzq3b, numista.com, je u řetízkového typu č. 2 (mimořádný typ - bez kruhu a bez spojovacího článku), tak tam je, jak bylo uvedeno již v předcházejících příspěvcích, spojování s revolučními mince i Mexika, mince uprchlých otroků na Haiti (okovy) až po určení jako známky řetězového mostu Budapešť, to vše opět bez jakéhokoliv důkazu a linku - tedy pouhá, ničím nepodložená spekulace. A tento vpravdě horký brambor si pak jednotlivé weby přehazují jako zaručené zjištění a určení. A tak tento nesmysl cestuje od jednoho fóra k druhému, až skončí jako diskuzní bod zde na LP a vyvrácení tohoto bludu (chybného určení) je pak všemožně zpochybňováno a popíráno. Obdobně, jako kdybych já tvrdil na svém nově vznikajícím webu - 1url.cz/ZzqN1, olovene-artefakty.e-stranky.cz, že jde např. o součástky prvních parních strojů 19.stol., pak to někdo přenese na jiné fórum a bude tvrdit : no vždyť to píšou na tom a tom webu....... Z nálezu na LP je patrno, že existuje více jak 30 variant a podtypů těchto řetízkových závaží (oblé a hranaté číslice, šikmé a rovnoběžné zlomkové čáry, směřování spojovacího kroužku pod nebo nad číslici, různé tloušťky a průměry, negativní a pozitivní reliéfy, jednokruhové, či bezkruhové typy a samotné číslování, sledující rozměrovou řadu podle viktoriánskych mincí), tedy takové množství typů a podtypů, že by bylo nemožné je všechny vyrobit a uplatnit v tak krátkém období 1848 - 1849, když za 69 let používání žetonů jich bylo pouhých 48 typů. Pak i samotné číslování nemůže odpovídat hodnotě v krejcarech - číslo 1 (nejčastěji používaná známka pro jednoho chodce) se u řetízkových typů nevyskytuje!!! Dalším z hledisek je i výrobní cena žetonů a Pb artefaktů. Řetízkový typ č. 3 o průměru 30mma tloušťce 2mm váží 16g (Pb), zatímco obdobný typ žetonu o průměru 31mm a tloušťce 1,3mm váží 3g. Při ceně Pb - 41 Kč/kg vyjde cena 0,7 Kč/ks a u mosazi - 130 Kč /kg vyjde cena 0,3 Kč/ks. Pak by byl tento,, provizorní"/dočasný Pb typ o celých 100% dražší, než žeton mosazný. Porovnání v dnešních cenách kovů není naprosto na závadu, ceny barevných, drahých kovů i obecného kovu Fe vždy měly určitý vzájemný poměr a cena jednoho se odvíjela od ceny druhého (korelace). Uvedené skutečnosti mne vedou ke zjištění, že určení Pb artefaktů jako mostních známek je chybné a nemůže obstát. Ostatně jinak by bylo území Česka co do počtu nálezů (řetízkových závaží) zlatým Klondikem mostních známek Budapešti.