Trošku z jiného soudku - vltavíny

K tomuto článku o vltavínech jsem se rozhodl po naší miniklubovce, která proběhla v blízkosti největších nalezišť vltavínů.

      Vltavíny by správně neměly být řazeny mezi minerály. Jedná se totiž o přírodní skla. Svým složením mají nejblíže k obsidiánu nebo křemičitým pískům. Název moldavit = vltavín zavedl roku 1836 první kustod mineralogických sbírek Národního muzea v Praze F. X. M. Zippe podle německého názvu Týna nad Vltavou (Moldautein), kde se vltavíny poprvé nalezly. Později se vltavíny objevily i na Moravě v okolí Třebíče a později i na jiných místech světa (filipínity, australity, indočínity javanity, ivority aj.) a dostaly mezinárodní označení tektity (z řec. tektos - tavený).

Vznik tektitů se pokouší vysvětlit různé teorie. Dnes se odborníci nejvíce přiklánějí k teorii, podle které vznikly tektity přetavením pozemských hornin po dopadu velkého meteoritu, a vymrštěním této taveniny do velké vzdálenosti. Jihočeské vltavíny jsou v této souvislosti dávány do spojitosti s meteorickým kráterem Ries Kessel v Bavorsku. 

Vltavíny mají rozmanitý tvar, povrch i velikost. Největší jihočeské vltavíny dosahují rozměrů až 12 cm a váhy přes 150 g. Nacházíme jak celotvary (vejčité, oválné, kapkovité aj.), tak i částečné úlomky a střípky. Nápadné je silné rozbrázdění povrchu vltavínů, tzv. skulptace. Kvalita vltavínů a jejich skulptace závisí na délce prodělaného vodního transportu. Z původních nepřeplavených vrstev mají vltavíny zachovalý skulptovaný povrch, naproti tomu vltavíny z druhotných, čtvrtohorních nalezišť, bývají obroušené, zaoblené a matné. Proto jsou mezi sběrateli nejoblíbenější vltavíny "kopané" z původních třetihorních sedimentů narozdíl od vltavínů nacházených například v ornici. Bohužel, vltavíny nevyhledávají pouze sběratelé, ale i "zlatokopové", kteří ve velkém devastují vltavínové lokality za účelem zbohatnutí. Mezi tyto zlatokopy lze řadit i firmy, které provádějí těžbu vltavínů ve velkém.

Jihočeská naleziště vltavínů se táhnou v širokém pásu směru JV-SZ od Besednice přes Vrábči až k Netolicům a Vodňanům. Nejznámější lokality jsou Besednice, Ločenice, Slávče, Vrábče, Koroseky, Lhenice, Netolice a Radomilice. Vltavíny se však našly i na vzdálenějších místech, například u Veselí nad Lužnicí nebo Soběslavi.

 

Pro ilustraci jsem použil pár fotek ze své sbírky

18 hlasů
18 hlasů

Komentáře

Tak to je paráda. Na takové fotky se vydržím dívat velmi dlouho. :-)

pěkné kousky ;-)

Moc hezká sbírka :-)

Nádherné kousky,krása a tajemno z nich čiší,energie přímo září,ode mě palec nahoru za příspěvek.. ;-)

Nádhera,můj nejtěžší má 88 gramů a je v píseckém muzeu

paráda :-D

Týýý jóóóó fajnové kousky máš o:-) :-D

Krásné kousky ;-)

Nádhera.Jsem nevěděl,že jsou tak "chlupaté" :-)

to alex: nazval jsi správně hantýrkou, že jsou chlupaté , ale to ještě nic není ;-) ;-) ;-)

pffff Jagule?
:-)

Tak po těchto sklíčkách dost hodně moc. Je to nádhera. Syn tam bydlí a myslíš, že já nějaký mám? Nééééé. Tak jsem proti Tobě ještě menší, nejmenší. Veliká gratulace. o:-)

Jihočeské vltavíny jsou v této souvislosti dávány do spojitosti s meteorickým kráterem Ries Kessel v Bavorsku. Toto je jen domněnka, která není potvrzena ani vyvrácena, zrovna tak, jako doměnka, že česká kotlina je vlastně dopadový (impaktní) kráter, potvrdilo-li by se, bylo by uzemí ČR jeden z nějvětších dopadových kráterů na světě.

Moc pěkné, také se mi to líbí. Já zase četl o původu něco jiného a je dáván do souvislosti s materiálem, ze kterého je Kleť, myslím, že to je bělokámen, který se ovšem vyskytuje v podloží právě všude tam, kde se nachází vltavíny. Pouze tlumočím, co jsem kdysi dávno přečetl, ale neověřoval.Paleček je jasná věc.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru