Hrad Žerotín

Žerotín patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách. Poprvé se v písemných pramenech objevuje už v roce 1250, kdy se podle něj píše šlechtic Ratibor. Vlastislavici, k nimž Ratibor patřil, získali v roce 1239 Panenský Týnec. Mezi těmito dvěma roky byl zřejmě v sousedství Týnce postaven hrad Žerotín, podle něhož se rod jeho stavitelů psal až do svého vymření v polovině 15. století. Žerotín se ale původně jmenoval Žirotín a stejně tak rodina měla přídomek "ze Žirotína". Pozdější literatura transkripci jména změnila na Žerotín a rod na Žerotíny, čímž vznikla možná záměna se stejnojmenným moravským rodem. Dalším písemně doloženým majitelem hradu byl Habart ze Žerotína, který působil v letech 1287–1297 jako přísedící na zemském soudu. Pravděpodobně on založil klášter klarisek v Panenském Týnci, který pak jeho synové Plichta ze Žerotína, Jaroslav a Habart roku 1321 nadali nemovitým majetkem. Jaroslav a Plichta bojovali na straně řádu německých rytířů v Prusku. Plichta, považovaný ve své době za předního rytíře, padl roku 1322 v bitvě u Mühldorfu. Na začátku 15. století prodal Plichta ze Žerotína svou polovinu hradu Oldřichu Zajíci z Hazmburka. V 60. letech 15. století už vlastnili Hazmburkové hrad celý. Roku 1467 zemřel poslední člen rodu, Jaroslav ze Žerotína. Na počátku 16. století byl pánem na Žerotíně Čeněk Míčan z Klinštejna, poté Petr Chotek z Vojnína a následně Jindřich Brozanský z Vřesovic. V 80. letech 16. století jej odkoupili Doupovcové z Doupova.
Díky své poloze poblíž zemské silnice spojující Prahu s německými zeměmi a relativně schůdnému přístupu byl hrad, přestavěný ve 2. polovině 16. století, stále obýván. Na začátku 17. století tvořil Žerotín jednotné panství spolu s Vraným. Za účast na stavovském povstání byl dvůr Žerotín s hradem a stejnojmennou vsí zkonfiskován Vilému Vojtěchovi Doupovcovi z Doupova i přesto, že během povstání přišel o život. Roku 1623 panství zakoupil Jan Zdeněk z Mitrovic, který byl manželem Kateřiny, sestry Viléma Vojtěcha. Při vpádu švédských vojsk roku 1639 byl hrad zničen a společně s klášterem Panenský Týnec vypálen. Od té doby přestal být obývaný. Roku 1673, kdy panství kupuje Ferdinand Popel z Lobkovic, byl již zpustlý a neobyvatelný. Roku 1678 prodal Ferdinand panství Gundakarovi z Ditrichštejna, který je sloučil s panstvím budyňským. Hrad byl postupně rozebírán místním obyvatelstvem na stavbu domů. Na vnitřním valu roku 1857 zřídili Ditrichštejnové sušárnu švestek a valy s rozvalinami byly osázeny ořechy a třešněmi.
Zdr.Wiki.

Fotografie

Líbí se mi

13 hlasů

Komentáře

Argill

5. června 2022

Parádní místo, též jsem nedávno navštívil: www.lovecpokladu.cz/klub/a/zerotin-21751

Žerotín | LovecPokladu.cz

Počtvrté

Wladyslav

5. června 2022

Já vím.Jel jsem okolo z druhohor (O: tak jsem provětral zase po delší době drona.Zrovna tenhle mě z výšky fakt zajímal to postevení hradu a je to z výšky stále patrné spíše ale už jen ta velká stavba.

Moudrej

5. června 2022

Pěkné místo, znám dobře. A dajné široké okolí.

Hrobar2

5. června 2022

Také znám pěkný 👍

Kvasak

5. června 2022

pěkný počteníčko i foto.A při raním,nebo večerním slunci,by se ten půdorys ještě lépe zvýraznil.

Nadhera

5. června 2022

👍👍 Dobrý

collalto1

5. června 2022

Pěkný článek, místo znám, jenom pro doplnění - zminovaný Plichta ze Ž. byl ve své době brán jako neporazitelný turnajový borec, jeho věhlas pronikl až do Francie a Anglie (zápasil i tam), v moderním pohledu byl mistr Evropy v turnajovém klání. Kdo ví, jak brutální byly tehdy rytířské turnaje -bez závažných zranění a někdy i smrtelných se obešel málokterý - musí jeho odvahu, bojovnost a umění ocenit.