GPS k nálezům - příklad na depotu

    V roce 2020 se mi v rámci předstihových záchranných prospekcí na zemědělsky intenzivně obdělávaných archeologických lokalitách podařilo zachytit zřejmě čerstvě rozoraný a rozvláčený depot bronzových artefaktů - zlomky náramků a srpu ze střední/mladší doby bronzové (obr. 1-2). Na ploše nalezených předmětů (cca 1x3 m) nebyla patrná ani keramika, popel nebo kosti, pouze jeden kousek štípané industrie. Všechny jednotlivé nálezy byly zaznamenány včetně GPS souřadnic (obr. 4). Díky tomu se po roce dalo na místo přesně vrátit (podle GPS) a zkusit dohledat případné další fragmenty. Nalezen byl prozatím pouze jeden kousek náramku (obr. 3), v distribuční mapě (obr. 4) je vložen jako "bod 8". Do budoucna je možné místo dohledat a s archeology provést v případě potřeby na místě sondu.  

    Podobně jako u tohoto depotu je GPS důležitou informací pro každý jeden nález nejen v lese, ale i na poli. V rámci jednoho pole či tratě je přesné místo nálezu předmětu stále důležité. Může se sice stát, že se některý předmět přesune zemědělskou činností na větší vzdálenosti (např. se zachytne spona o bránu nebo radlici), to ovšem určitě neplatí např. u mincí, které se o žádnou část zemědělské techniky nezaháknou, a tudíž leží v místě vyorání relativně nehnutě po mnoho let. Pak můžou z detektorových prospekcí velkého množství lidí z jednoho pole nezávisle na sobě při spojení všech GPS pozic vzniknout distribuční mapy kovových nálezů, které jasně ukazují koncentrace, mohou také indikovat výrobní centra nebo třeba cesty. Jako ukázku dávám distribuční mapu arch. lokality, zkoumané Archeologickým ústavem AV ČR Brno a jeho spolupracovníky (obr. 5).

    Ukládání GPS přes mobilní telefon je jednoduché a praktické. Věřím, že každý si dnes fotí nálezy v terénu. A když v nastavení fotoaparátu mobilu nastavíte "Uložit polohu" (za předpokladu, že dnešní mobily už v drtivé většině GPS lokaci umí), budete mít rovnou uloženou fotku s GPS koordináty. Ty pak lze nalézt u fotky buď přímo v mobilu nebo v PC (obr. 6). Tím jsou nálezové okolnosti pro účely zdokumentování nálezu archeology v podstatě vyčerpávající (když pominu např. vzorkový sběr keramiky z okolí nálezu). Z praxe můžu říct, že kdybych měl od začátku mé detektorářské "kariéry" zapnutou ve foťáku telefonu tuto funkci, budu dnes vědět z fotky místo nálezu každého předmětu, kterému jsem dřív nedával „dokumentační váhu“, ale dnes bych byl za přesnější lokalizaci rád. Jde např. o svátostky, knoflíky, plomby a další artefakty, které jsou dnes zpracovávány badateli. 

       Zdeněk Omelka za Archeo Moravia, z.s.

Distribuční mapa kovových nálezů pochází z článku:
Balázs Komoróczy - Marek Vlach - Michaela Zelíková - Pavla Růžičková - Jozef Sedláček 2019: Revize stavu archeologických komponent v trati Drnholec „Holenická pole“ pomocí prospekčních a málo invazivních výzkumných metod / Revision of archaeological components on the site Drnholec
“Holenická pole” in South Moravia via various non-destructive
or lesser invasive methods, PV60-2, 9-56.

Obr. 1. Jednotlivé úlomky z roku 2020.
Obr. 1. Jednotlivé úlomky z roku 2020.
Obr. 2. Všechny fragmenty k sobě pasovaly.
Obr. 2. Všechny fragmenty k sobě pasovaly.
Obr. 3. Jediný dohledaný fragment v roce 2021.
Obr. 3. Jediný dohledaný fragment v roce 2021.
Obr. 4. GPS souřadnice vložené do mapy.cz.
Obr. 4. GPS souřadnice vložené do mapy.cz.
Obr. 5. Příklad distribuční mapy kovových nálezů (Komoróczy a kol. 2019, obr. 25).
Obr. 5. Příklad distribuční mapy kovových nálezů (Komoróczy a kol. 2019, obr. 25).
Obr. 6. Nastavení fotoaparátu mobilu a informace v exifu fotografie v PC.
Obr. 6. Nastavení fotoaparátu mobilu a informace v exifu fotografie v PC.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru