Společná hledačka na Vysočině, aneb čím více, tím lépe

Už před půl osmou se první nedočkavci usadili na promrzlé lavičce v očekávání dalšího dění. Po osmé hodině, na kterou byl oficiálně sraz domluven,  již nás bylo něco kolem dvaceti. Přesný počet nevím, protože spočítat hledače se mi nějak nepodařilo.  Každopádně kolona deseti aut, která se po chvíli vydala směrem k Brtnici byla perfektní. Poskládat je na zasněženou cestu na kraji lesa už bylo perfektní o něco méně, ale společnými silami jsme je tam doslova natlačili. A po chvíli už se les zaplnil natěšenými hledači a zvuky detektorů a úderů různých nástrojů do promrzlé hlíny. Nálezů nebylo příliš, sníh, kterého bylo místy stále ještě kolem deseti centimetrů a více, udělal své. Ale i přesto se Dejwovi podařilo dát menší depot grešliček, někdo další dal pěkné cibule, jiný nádhernou sekeru. A těch knoflíků a dalších drobností bylo nepočítaně.Po společném buřtopečení se nás na druhé kolo rozběhlo o něco méně. Síly pomaličku ubývaly, takže už se nikdo nikam nehnal. Naše skupinka se po prodírání houštinou zastavila na nikotinovou přestávku. Já, jelikož svou akucigaretku nosím na krku a inhaluji za pochodu, jsem se motal kolem. Slabý hloubkový signál malinko prskající na krajích bych normálně přešel. Teď jsem ale čekal na kluky, tak jsem ho kopnul. V hloubce cca 30cm na mne čekal starý tesák, nebo bodák. Nebude jednoduché ho asi určit, nicméně předám ho odborníkům a uvidíme.  Pak už se cestou k autům krom toho že mne na louce napadli dva psi nic zvláštního nestalo vlastně ano padl ještě jeden stříbrňák.Byla to nádherná sobota. Počasí nám vyšlo, nálada po zimním spánku se díky tomu pěkně zlepšila. A hlavně - poznali jsme spoustu fajn lidí. Sice si Vás všechny nebudeme pamatovat, ale věřím, že pokud si to zopáknem určitě se zase rádi uvidíme. Díky kamarádi a těšíme se příště .

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru