Dutý haléř

Zdravím

Už je to pár let, co jsem našel na jedné lokalitě nedaleko domova místo, kudy vedla ústupovka. Jako bonus na tomto místě tábořili na konci války rudoarmějci.

Tento les je už mnoho let považován za totálně prohledaný, ale člověk nikdy neví, kde na něj čeká štěstí.

Ani už nevím proč jsem se tam asi před měsícem znovu vydal, nejspíš z nostalgie. Tisícovky patron, víčka, masti, to vše už vzal čas. Na místech kde detektory nepřestávaly hlásit cíle, je nyní úplné ticho. Svět se nezboří když nic nenajdu.

Po hodinové odmlce detektor hlásí barvu. Ten den jsem hledal ještě s GM3 v automatu. Na svět přichází podivný plíšek. Díra stále hlásí velkou barvu. Pokračuji v kopání a z díry postupně vyndavám kousky techniky, náboje do špagina, nějaké mosiny. V tom jsem nahmatal velkou krabici. Radostí a adrenalinem jsem se roztřásl a začal ji vytahovat ven. Jaké to bylo překvapení, když jsem vyhrabal skoro kompletní komunikační uzel, nebo jak se tomu říká.

Díru jsem zaházel i s "krabicí", kterou jsem tam zahrabal pro dalšího šťastlivce. Půl hodinky jsem v okolí kopal náboje, což mne přestalo bavit. Vydal jsem se směrem k velkému kameni ( na fotce), pod kterým byl zajímavý svah vedoucí do údolí. Postupně jsem prohledával okolí.

V tomto údolí vedla úzká lesní pěšina, která postupně směrem do nitra lesa dále zanikla v dalším svahu. V duchu jsem si říkál, když už se do cesty pustím, tak pěkně od začátku. Došel jsem si pěkně snobsky až na konec, kde už začínala louka.

První mávnutí detektorem, druhé, třetí a najednou slabý signál přímo na pěšině. To je stoprocentní alobal, říkám si v duchu pro sebe. Ale taky to znáte, ty signály co jsou stoprocentní alobaly, občas bývají pěkný stříbrňáci.

Pomalu odkrývám svrchní vrstvu hrabanky, pak přichází na řadu kolega rýč. Přejedu místo detektorem a ten hlásí cíl už na povrchu. Pomaličku prohledávám vykopaný materiál a v tom si všimnu plíšku. Tenkého plíšku, s kterým už jsem měl párkrát tu čest se potkat při hledání. Nastává chvíle nevěřícného zíraní, prokládaného přísunem dehtu, který zajišťoval ustálení hladiny adrenalinu v těle. Je to tam, brakteát a dokonce jsem ho ani neškrábl.

Minci jsem pečlivě zabalil, a pak jsem vyrazil domů, spokojen s tím, že i tam kde už ani smrt nebere, se občas povede takovej špek.

Pavel

Angaben über die Münze

Identifizierte Münze:	Karel IV. (1346–1378) – Dutý haléř (Hohlheller) (č. 3538)

Ansichten der Benutzer

Melden Sie sich an und helfen Sie, diese Münze zu bestimmen.

Fotografie

Fundumstände

Kommentare

Lorne_Malvo

der 11. November 2019

Díky za ohlasy, koukám že jsem byl s určením zase vedle . Bordel do země nevracím, nechal jsem tam jen tyhle dva konkrétní předměty - olověnou cihlu a tu krabici

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.