Stříbření

Někdy se podaří i to stříbro :-)

Zdravím všechny lovce pokladů, tak jsem si říkal, kam asi tak vyrazím na další hledačskou výpravu. Vzal jsem si mapu a oči mi utkvěly na nevelkém lese nedaleko města. Nějak jsem nestudoval, jestli se tam v minulosti něco někdy dělo nebo ne. Protože si už od začátku myslím, že všude může něco pěkného být a na rozdíl od míst, kde se v minulosti něco dělo, tam přede mnou nebylo tisíc kolegů s detektory. Vím, že tento les jsem již probíral s některými kolegy hledači a ti říkali: „Tam už jsem byl, tam nic není“. Další se přidal s tím, že tam jsou nejvýš nějaký zbytky střepin z dělostřeleckých granátů. Jenže já si prostě myslím, že nikdo z nás nemůže projít a prohledat úplně všechno a stačí jít o půl metru vedle a tak něco zajímavého přejít. Zkontroloval jsem baterky v detíku a dohledávačce do báglu hodil tatranku a něco k pití a vyrazil. V lese to probíhalo přesně, jak kolegové říkali. Asi hodinu jsem nacházel pouze kousky dělostřeleckých granátů a samé alobaly od houbařů. Asi po třech hodinách, kdy už jsem si říkal, že tady fakt nic není, najednou přišel úplně čistý jasný signál. Postupně jsem z jedné díry vyndal dvě stříbrné koruny František Josef I. ( 1848-1916). No radost byla obrovská. A pak, že v lese nic není. :-) Stříbrná svátostka je z pole z jiného roku. Dva stříbrné prstýnky padly během několika dalších let v lese. Velikostí se zcela určitě jedná o prstýnky dětské. Já ani jeden z nich nedám ani na malíček, ale i tak moc potěšily. :-)