Vykopal jsem Eiffelovku

Místo Brandlína služební cesta a stěhování. Středokluky opět daly, tentokrát Eiffelovku.

Na klubovku do Brandlína jsem se tentokrát nedostal kvůli páteční služební cestě na Moravu a o víkendu jsem opět jel pomahat mamince se stěhováním.

Odskočil jsem si do lesíka uprostřed vsi a jako první vylezla ze země Eiffelovka. Ještě že jsem za ní tenkrát v Paříži nedal ani sous (centime), natož frank. Hned po ní šlo ven velké zelené kolo. Už-už ve mně hrklo, že je to Kelt, ale při pohledu na zadní stranu bylo jasné, že jde jen o nějakou větší ozdobu, pravděpodobně je to faléra. Radost mi udělaly odznaky a malá brož se zbytkem smaltu.

Pak ještě pár mincí, nezbytný šrot, hlava ptáka a odjezd do Prahy.