Ein Appell an alle Archäologen, die die LP-Stätte besuchen

Kategorien: Funde und Rettungsuntersuchungen in Tschechien

Hallo an alle Archäologen und Fans dieser Seite. Ich wende mich an Sie mit einer Bitte. Hat jemand von Ihnen die Artefakte aus dem Bildanhang dieses Artikels schon einmal gesehen? Ich wäre Ihnen sehr dankbar, wenn Sie diese Anfrage an Ihre Kollegen weiterleiten würden, die die LP-Stätte nur gelegentlich besuchen. Wenn jemand von Ihnen Informationen über diesen Fund hat, wenden Sie sich bitte an den Archäologen des Chrudim-Museums, Mgr. Mgr. Nikola Janovska _ janovska@muzeumcr.cz

Natürlich wende ich mich auch an die Suchenden selbst. Wenn jemand etwas in dem Fund wiedererkennt oder auf etwas Ähnliches gestoßen ist, fügen Sie es bitte der Diskussion unter diesem Beitrag hinzu.

Ich danke Ihnen allen im Voraus für Ihre Zeit, Ihre Meinung und Ihre Hilfe bei dem Versuch, das Geheimnis dieses Bleidepots zu lüften.

Mit freundlichen Grüßen, King Martin

Bleidepot von Doppelzielen.

Ich habe am Freitagmorgen, den 18.8.2023, ein schwaches Signal auf dem Feld empfangen. Als die Erdschicht allmählich abgetragen wurde, nahm es an Stärke zu. Vierzig Zentimeter und immer noch nichts. Erst bei weiteren Grabungen tauchte ein Ziel in der Erde auf. Es war sofort klar, dass es sich um eine Bleiplatte handelte. Als erstes dachte ich an ein Textilgewicht oder eine Laufplombe. Aber die Rückseite ist nicht glatt, und dann sind da noch die drei Meter Tiefe. Es hat nicht mehr gepasst. Langsam hob ich mehr lockere Erde auf, die einen einzelnen Zwilling zum Vorschein brachte - zwei Ziele, die durch eine Brücke verbunden sind, aus der auf jeder Seite zwei Flügel herausragen. In diesem Fall erinnerte ich mich an die Siegel, aber auch hier ist keine Seite glatt für die Extrusion des Bildmotivs, und, was noch wichtiger ist, eine Zielscheibe sollte einen Dorn und die andere ein kreisförmiges Loch haben. Wieder lehne ich ab. Dann gibt es noch eine einzelne Scheibe, eine doppelte, die gefaltet ist, und einen Klumpen, der ein Barren zu sein schien, aber mehrere in Bleiblech gewickelte Scheiben sind. An diesem Punkt höre ich auf zu graben und reinige den Boden des ausgehobenen Lochs. Mit Hilfe des Suchers stelle ich fest, dass sich eine weitere Einheit von etwa zwanzig Zentimetern Durchmesser im Boden befindet. Ein Zwilling blickt von unten auf mich herab, und ich denke immer noch nach. Dann fällt mir die Ähnlichkeit mit einem Brillenverschluss aus der Bronzezeit ein. Aber das ist Blei, keine Bronze. Ich rufe das Museum an, vergrabe sorgfältig den Kern des Depots und mache Schluss. Die Abholung kommt zwei Tage später. Der Kern des Depots selbst enthält wahrscheinlich mehrere Dutzend dieser in Bleiblech eingewickelten Dubletten. Das Gesamtgewicht beträgt etwa vier Kilogramm, und die eigentliche Demontage des Depots hat noch nicht stattgefunden. Ich konnte eine XRF-Untersuchung der Metallzusammensetzung durchführen lassen, und es handelt sich um reines Blei ohne jegliche Legierungselemente wie Zinn oder Antimon. Sehr interessant ist auch der fast fünfprozentige Gehalt an seltenem Iridium, das an den Einschlagstellen der größeren Meteoriten gefunden wird. Dies könnte bei einem massenspektrometrischen Test zur Bestimmung des Blei-Isotops und zur Rückverfolgung seiner Herkunft eine Rolle spielen. In der Umgebung des Depots wurden über eineinviertel Kilogramm Keramikscherben gesammelt, und von den Metallfunden ist ein silberner Denar aus ZinnHadrians Sarkophag, ein lateinischer Anhänger, ein Fragment eines bronzenen Fußschemels oder Armreifs, ein Bronzering mit Diamantquerschnitt und mehrere Barren.

Bei meinen Nachforschungen erfuhr ich, dass in der Völkerwanderungszeit Blei zur Herstellung von Schmuckmodellen verwendet wurde, die zur Herstellung von Gussformen dienten. Auf einer ausländischen Website fand ich ein ähnliches Artefakt aus Bronze, das auf das 3. oder 4. Jahrhundert datiert wird, und in einem Buch entdeckte ich zufällig ein Relief, das mit den gefundenen Barren übereinstimmt. Es handelt sich um das Relief eines zylindrischen Fußes mit einer zentralen Spitze und vier konzentrischen Kreisen einer ovalen Bronzeschale, die auf das 1. Jahrhundert nach Christus datiert wird.

Auf jeden Fall ist keiner der kontaktierten Archäologen aus Ostböhmen bisher auf etwas Ähnliches gestoßen, aber die häufigste Vermutung für die zeitliche Einordnung ist das Mittelalter.

Literatur und Bildanhang:

https://1url.cz/ru49P

Kunsthandwerk in prähistorischer Zeit_Jan Filip

AD Unicum Antika_Stanislava Kučová a kolektiv

Der Artikel ist in die folgenden Kategorien eingereiht:

Kommentare

Zajímavý nález :-)

Knoflík?

Hmm, tak to je super zajímavý. Dává smysl, že by něco takovýho existovalo a je zvláštní to takhle vidět poprvý.
Ty dna římskýho nádobí jsou soustružený a spíš souvisej s vedenim tepla. Tam bych spojitost nehledal.

To olovo bych řádil spíše do doby Římské nebo novější. Sleduji a těším se na rozluštění.

Zajímavé. Snad někdo pomůže.

Ano Dome, s tou nádobou to nemá nic společného. Jde tam čistě jen o tu reliéfní shodu. Nic víc. Co je ale jasný, je to, že k výrobě použili minimálně dvě formy, jelikož jeden uvolněný terčík má těch soustředných kruhů pět.

Třeba to chtěli pozlatit a prodat jako zlato .....je to těžký měkký, a technologií už znali.......tak třeba to bylo určeno k podvodu... :-D :-D. Ale vařím z vody....spíš mě to tak napadlo......

Jsem zvědavý, jestli tohle někdo věrohodně rozlouskne. Je to takový případ, jako "sudové" plomby :)

Projel jsem ty "sudovky" tady a nic takovýho nezahlíd. Je dost divný, že by to tu nikdy předtim nebylo.

Ta zadní strana je mi děsně povědomá a nemůži si vybavit, kde to vídam.

Zadní strana je povědomá, jelikož to známe s knoflů. To tady ale asi nebude ono :)

Zdravím fotka č 3 našel jsem pár grešliček pohromadě asi na jdnom metru 6 kusů a taky podobnej ,,terčíķ,, ale ten se mě rozoadl něco jako druhý kus zleva tak snad to pomůže ale asi ne. :-)

radas: nejspíše jsi nalezl artefakt určovaný jako textilní závaží viz. koláž

https://ibb.co/bB8QPB3

Děkuju za informacu

Ahoj Wlady,
ten druhý odkaz mi nejde, ale předpokládám, že tam bude něco od Stuarta. To dohledám podle toho čísla.
Jsem s ním v kontaktu a také se po něčem díval, ale nedohledal. Tak mi poslal alespoň něco k těm plombám.
Musí to být opravdu moc moc fajn člověk a ty jeho stránky miluju.
;-)

http://www.bagseals.org/gallery/main.php?g2_itemId=3845
http://www.bagseals.org/gallery/main.php?g2_itemId=12178

Vzhledem k tomu, jak je to celé pomačkané a není tam snaha o zachování nějaké "hezké" podoby bych tipoval třeba nějaký typ ingotu použitelného pro další zpracování... na jednom zahraničním výzkumu máme nalezeno velké množství (stovky kusů) olověných ingotů ve formě tyčinek se zploštělým koncem a dírkou... jen takový nápad... vyskytuje se to tam v podobné formě od doby bronzové až do středověku...

pro Sandera: Děkuji za názor, ale domnívám se, že ingot ne. Na to je to moc fešné. S tím vyrytím negativu pro odlití si dal někdo práci hlavně s tím spojovacím můstkem s křidélky. Když vynechám to, že by to byl model pro zhotovení jednorázové formy, napadá mě, že to olovo dostal někdo do ruky, pro koho to byl do té doby neznámý materiál, který se mu dobře zpracovával. Vyrobil xx kusů, ale jako konečný výrobek či pro další zpracování do finálního výrobku to bylo moc moc měkké. Pak si s tím materiálem nevěděl rady k čemu ho použít, a tak to naskládal do středu onoho Pb plechu zabalil a zakopal, třeba protože ten materiál někde odcizil, nebo pro pozdější vyzvednutí. Pár verzí se dá vymyslet.

Domnívám se, že může jít o pozůstatek výroby pomůcky k tavbě okrasných věcí z bronzu. Pomůcka se obalila hlínou a při vypalování formy olovo vyteklo ven. Věci z nálezu mohly mít nějakou vadu pro kterou nebyly k výrobě formy vhodné, naházely se na hromadu, ale z nějakého důvodu už k jejich roztavení nedošlo. Archeologickou sondou kolem místa nálezu by se mohl s velkou pravděpodobností zjistit výskyt pece v blízkém okolí.

Tak mi se zpožděním odepsal pan Keith Lloyd, správce stránek, kde jsem nalezl tu bronzovou faléru a datací do 3. – 4. století. Bohužel žádnou analogii k ní nemá. Ji a několik dalších předmětů zakoupil kdysi dávno již s popisky a datací.

Mohu se zeptat?
Od jaké doby se od nás odlévá z olova?
Děkuji.
8-)

Zeptat se můžeš Kaparaso. Všeobecně historie olova je hodně, hodně stará a zajímavá. Malé pojednání o něm už má svou osnovu a sám jsem kulil oči. Tak jen malý nástřel. K jednomu z prvních setkání člověka s olověnou rudou dochází v ... . Samotné tavení a odlévání olova je doloženo v Mezopotámii na řece Tigris v období chassunské kultury v letech 6500 až 6000 B.C.. V rámci Evropy jsou nejstarší nálezy z olova v Anglii z pozdní doby bronzové a poté ze starší doby železné z pohřebiště Frögl na jihu Rakouska. A to je nádhera. Jezdci na koních, ptáček ... – viz obrázek.

https://ibb.co/LPG6W5B

Použití olova přímo u nás? Latén – do olověné destičky zkoušeli raznici na stříbrné mince s koníkem – oppidum Staré Hradisko cca 150 – 40 B.C.

Mockrát děkuji za odpověď. 8-)

quo_vadis: myslím že i u nás jsou bronzáci s malým podílem olova (šperky) Myslím že je uváděná hodnota do 3% podílů ve slitině.

pro Marka: Ano může se v tom období objevovat olovo v bronzu, ale v těchto případech se bude jednat s největší pravděpodobností o příměs v základní surovině, než že ho tam přidali úmyslně pro snížení teploty tavení a snadnější opracování (zdobení) bronzu. Tam si vlastnosti upravovali obsahem cínu. Můžu se plést, ale v tomto období jsem o tom nikde nečetl. S tím vylepšením, přidávat olovo do bronzu, přišli kluci v metalurgických dílnách na severu Itálie. Odtud se bronzové výrobky s obsahem olova šíří i do Čech. Proto se v laténských bronzových artefaktech objevuje olovo i s větším obsahem jelikož docházelo k recyklaci materiálu z dovezených výrobků. Na tom oppidu je to přímo výrobek. Destička z olova určená ke zkušební ražbě. Možná tam odlévali i mince z bronzového potinu, ten obsahuje olovo, stříbrný potin ne, ale o tom jsem se nikde nedočetl. V té Anglii to olovo používali k výrobě ukončení rukojetí bronzových mečů a vyráběli sekerky se schůdkem z olova. Otázkou je, zda je obalovali hlínou a vypalovali či je jen používali k obtisknutí do hlíny. Jsem pro to první. Tím vytlačováním se u nás také vyráběly formy, pro jehlice v MDB pomocí modelů vyřezaných ze dřeva či kosti.

Albert Einstein kdysi řekl : „Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada.“
Ta naše už je rok neobjasněná a asi to ještě nějakou chvilku potrvá.

Chvalitebný den všem.
Tak zatím se bohužel nepodařilo nic zjistit. Zato depot už si balí kufry a připravuje se na cestu do laboratoře v Roztokách u Prahy. Co bude následovat, po prvotním zhodnocení v laboratoři, vám nepovím. Ne, že bych nechtěl, ale já to nevím. Jen vím, že mají plné ruce práce a minimálně do konce letošního roku se k němu asi nedostanou. No o to více budeme napnutí na výsledek rozboru depotu. Nedávno jsem četl článek, kdy bronzový poklad ukrytý v keramické nádobě díky čekačce na prozkoumání pomocí CT přístroje, ovlivněné covidovou pandemií, čekal na rozebrání čtyři roky.

Dočetl jsem se, že na Slovensku se o olovo hlouběji zajímal pan Jan Haruštiak. Na netu jsem dohledal Mgr. Jana Haruštiaka, u jedné firmy zajišťující archeologické práce, ale všechny kontakty jsou mrtvé. Proto bych chtěl znovu poprosit archeology, pokud by ho někdo znal osobně, jestli by ho nepoprosil o konzultaci, zda se s tímto nálezem třeba nesetkali na Slovensku.

Znovu všem, kteří věnují byť jen minutu v pátrání po rozluštění tohoto depotu, moc děkuji.

S pozdravem Král Martin

Fakt oceňuji že to nevzdáváš. Bohužel archeologa neznám ani podle jména. Snad se někdo ozve .)

Něco podobného sem dnes viděl v článku na wikipedii o římské Vindoboně https://en.m.wikipedia.org/wiki/Vindobona v odseku historie , třeba jste našli další podobný římský tábor viz článek https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-archeologove-v-brne-objevili-prikop-ktery-si-kolem-sveho-pochodoveho-tabora-postavili-rimane-40484749#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=9&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben