Historie posledního náboje

Možná to bylo jinak. Možná to je jinej náboj. Možná je ten příběh špatně. Co se stalo, ví jen ten, kdo byl na místě. Pokud to poznal, co se s ním a kolem něj děje. A neviděl jen to, co vidět chtěl. To platí pro nás i dneska.

Lovcové,

pátek  třináctého byl ve znamení nálezu snad posledního pole, které nebylo vzrostlé, a oseté. Traktory se chystaly na jeho hraně, když jsem odjížděl. Bylo to kousek od místa zvaného Rybníček. K pojetí tohohle příspěvku mě inspirovalo jak místo, tak nález náboje. Má na sobě číslo 13. Když je takové datum v kalendáři, bývá to smolný den.

V okolí Habrů, kde jsem se potloukal, působil na sklonku války partyzánský výsadek „Mistr Jan Hus“. Byl vysazen 26. října 1944 kousek od Čáslavi. Podle všeho operoval na značné části Čáslavska, od tehdejšího německého Brodu a okolí až někam k Červeným Janovicům. Svoje akce přenášeli i na Chrudimsko.  Prostě někde tam, kde hledávám, když se mi chce. Němce jejich činnost znepokojovala, v Chrudimi zřídili zvláštní služebnu gestapa, a do čela se postavil kriminální komisař Paul Feustel, v hodnosti SS-Hauptsturmführer. Partyzáni byli úspěšní, dařilo se jim útočit na vojenské a policejní objekty, ničit tratě, napadat vojenské transporty…

Němci nasadili odposlouchávání a radiozaměřovače, a dočkali se 26. března 1945.  Nepočetný štáb oddílu, roztaženého po celé západní Vysočině, (Oddíl se v zimě rozrostl na partyzánskou brigádu.), zaměřili u lesa „Na dlouhé“. Les je nedaleko vesnice Leškovice, trochu severně.  Do akce šlo na německé straně mnoho jednotek. Identifikaci a průzkum měly na starosti 3 radiozpravodajské roty, účastnilo se samozřejmě Sonderkommando Chrudim . III. Prapor policejního pluku SS číslo 20 dodal 2 jagdkomanda (Schutzpolizei), a to svoji 9. a 10. rotu. Prvoliniovou jednotkou byla stíhací četa úderné jednotky FAT 322. (Mimochodem, 322 byla řadu let meziměstská telefonní volačka Čáslavi…, to jsou paradoxy.)

Přestřelka trvala celou noc. Kapitán Alexandr Vasiljevič Fomin, velitel výsadku a brigády, zanechal po sobě tu noc několik lístků s poznámkami. Na posledním z nich je napsáno: Nemáme čas prorazit, obklíčili nás. Kapitán Fomin. Kolem bylo tou dobu rozprostřeno zhruba 300 mužů z německých jednotek. Česká policie se akce nejspíš aktivně nezúčastnila. Z německých policejních záznamů lze vyčíst, že se partyzáni posledním nábojem zastřelili. Vedle kapitána Fomina padli ještě rusové Čepurov, Perchunov, Poljaková, Smyková a češi Janáček a Coufal. Němci ztratili jednoho strážmistra, další byl zraněn.

Netuším, zda ten náboj je z té doby. Netuším, zda to není skutečně poslední náboj, který po nich zbyl. Z té doby je ale tenhle příběh.

Dále můžete spatřit nějaké nálezy z pole, kde byl náboj, nijak zvlášť jsem je nečistil, je to původní znění. Mince vesměs sežrané, tam se hnojí jak u Verdunu…. No a také jsem přidal moje kopané mince z předválečného období, jejich následovníky z doby protektorátu a také stejné nominální hodnoty, které platily krátce i po válce. Mají k tomu tak nějak vztah. No, a vlastně i ten náboj. Byl vyroben v Teuto-Metallwerke GmbH., Osnabrück, Hannover v roce 1938. Nábojnice je z mosazi, v poměru  72% měď, 28% zinek. A ta nešťastná třináctka, to je výrobní šarže. Na ten bych zapomněl…

litrfree

1 poslední náboj

2 poslední pole

3 naturalita nálezů...

4 dvoukrejcar kouká na mě a já na něj

5 mince té doby před z jedný strany

6 mince té doby před z jedný strany

7 po čištění předky

8 a zadky až na fenik