Koronární dohledávka

Již druhý překrásný den...

 Tak si kráčím ranním lesem, čerstvě napadané podzimní listí pod cívkou, když tu najednou moc pěkný fóliový signál. Váhám: kopat, nekopat, nakonec ale přece jenom mířím polní lopatkou směrem k rodné zemi a velmi, opravdu velmi opatrně vybírám jeden kámen za druhým z té půvabné staré pěšiny. Ten pocit, když jsem ho spatřil na hromádce vedle díry je vskutku ohromující, dnes, ano, právě dnes, kdy všichni hledači drží  svoje sparringpartnery v rukou, já žasnu, je tam a je větší než posledně! Ticho lesa rozrazí zvuk helikoptéry, koukám záchranka z Brníčka, letí pro mne??? Musím si sednout, je toho na mne poslední dobou nějak moc, té radosti z hledání, příště, příště už prosím NE, toliko krásných okamžiků si snad ani nezasloužím...

S nitroglycerínem pod jazykem, s dobrým srdcem na dlani všechny hledače zdraví  kaprál

Krejcar na srovnání velikosti se nacházel opodál...

Srdeční z první...

... a z druhé strany.