Keltische Oppidum-Serie, Teil vier: Das Oppidum in Hainburg wurde von Archäologen wieder aufgebaut

Kategorien: Burgen, Fliehburgen und untergegangene Orte , Funde und Rettungsuntersuchungen im Ausland

Opida a detektoráři

Im nächsten Teil der Serie über keltische Oppiden werden wir uns mit Österreich und speziell mit Hainburg beschäftigen. Vor zweitausend Jahren befand sich auf dem Braunsberg eine befestigte Stadt.Sie befand sich am so genannten Uher-Tor, dem Knotenpunkt der Bernstein- und der Donau-Route, die damals für den Fernhandel wichtig waren. Neben dem Oppidum in Braunsberg spielten auch das zwei Kilometer entfernte Devín und das Oppidum auf dem Bratislavaer Berg, das eine zentrale Funktion hatte, eine wichtige Rolle. Die österreichische Festungsstadt Hainburg wurde von den berühmten Boiern bewohnt, die den gesamten mittleren Donauraum beherrschten. Sie prägten die berühmten Biatec-Münzen, die noch heute das Symbol der Slowakischen Nationalbank sind.

Serial pro všechny fanouššky hledání s detektory kovů

Archäologen begannen 1931 mit der Ausgrabung des Oppidums. Die Bedeutung des Gebietes zeigt sich an den reichen Grabhügeln. Die Festung wurde in den ersten Jahrzehnten nach Christus zerstört; die Boii begannen im vierten Jahrhundert mit dem Wiederaufbau. Das heißt, während des Untergangs des Römischen Reiches und der Völkerwanderung. Sie errichteten einen trockenen Steinhügel in der Nähe des Oppida-Plateaus. Archäologen haben die Festungsanlagen 1988 genau beschrieben. An der Nord- und Ostseite befand sich eine drei Meter hohe Befestigung ohne Palisade, an der Süd- und Westseite ein 1,5 Meter hoher Holzwall.



Bei den Ausgrabungen entdeckten die Archäologen auch Bunker. Sie fanden Scherben mit Spuren von Graphit, die auf das erste Jahrhundert nach Christus zurückgehen. Die Häuser des Hillforts waren unterirdisch und hatten eine Feuerstelle. Slowakische Archäologen haben sogar ein Modell des Oppidums direkt in Hainburg an der Stelle gebaut, an der es ursprünglich stand. Es wurde im Juni 2011 für die Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Es handelt sich um eine der wichtigsten archäologischen Rekonstruktionen, die in zahlreichen wissenschaftlichen Publikationen beschrieben wurde. In der Vergangenheit stand bereits ein Modell des Oppidums in Hainburg, das jedoch in einem schlechten technischen Zustand war. Die Archäologen fertigten einen neuen aus haltbareren Materialien an. Sie brachten sogar ihr eigenes Holz nach Österreich. Das Projekt wurde von der bekannten österreichischen Sparkassenstiftung finanziert, die der Heinburg anlässlich ihres bedeutenden historischen Jubiläums dreißigtausend Euro spendete. Von der Anhöhe aus kann man die Donau und den Fluss Devín bis in die Slowakei sehen und ist daher ein beliebtes Touristenziel. Die slowakischen Archäologen stützten sich bei ihrer Konstruktion auf die Erkenntnisse ihrer österreichischen Kollegen. Auch Experten der Fakultät für Bauingenieurwesen der Slowakischen Technischen Universität in Bratislava haben daran mitgearbeitet. Die Palisade war 12,85 m breit und 5,1 m hoch. Der Hügel selbst ist 346 Meter hoch. Die Geschichte von Braunsberg endete jedoch nicht mit dem Abzug der Boii, im zwölften Jahrhundert stand dort die Burg Röthelstein, die dreihundert Jahre später von den Türken zerstört wurde. Davon zeugen die noch erhaltenen Mauerreste.

Mit unseren Metalldetektoren können Sie nach Artefakten aus dieser Zeit suchen.

Der Artikel ist in die folgenden Kategorien eingereiht:

Kommentare

Já si vždycky myslel, že Bójové vydržely tlak Germánů cca +/- do Ježíška a po Ježíškovi přežívali možná tak Kotinové zašití někde hluboko v horách, a tady se dozvím, že Bójové s budovatelskou písni na rtech rekonstruují hradiště ještě za zenitem říše římské. Díky za článek...

Bylo docela obtížné o tomto oppidu najít nějaké info, takže jsem překládala z němčiny, slovenštiny.. našla jsem, že : zničení hradiska nachádzame v neskoršom období opäť stopy po obnovení opevnenia v období cca 4. - 5 . storočia, tzn. v nepokojnom období pádu rímskej ríše a sťahovania národov. Vtedy pozdĺž náhornej plošiny hradiska na jeho okraji bol vybudovaný nasucho kladený kamenný val. A potom je tam, že všechny tři hradiště (Braunsberg, Devín, bratislavské hradní návrší...) před 2000 tisíci lety obývali Bójové.. jsem to špatně pochopila, sorry

Viky, to nic, stane se. Je tam toho ale víc: dřevěný val, palisáda široká 12,5 metru ... no nevím, nejspíš se cosi ztratilo v překladu. Ten odkaz na původní článek, zmíněný tocomabytem, nebo jiné zdroje, by tu dle mého názoru měl být uveden automaticky.

To samé platí i pro ostatní články. Bylo by vhodné uvést zdroj, popřípadě zdroje, ze kterých pisatel předkládané informace čerpal, a to nejen u textu, ale i u obrázků, pokud byly odněkud převzaty. AHA nebo BLESK, ty ať si své zdroje klidně nechávají pro sebe, beztak si ty nesmysly jejich „reportéři“ povětšinou cucají z prstu, ale webu s osvětově zaměřenými články, webu jako je www.lovecpokladu.cz, by informace tohoto typu nepochybně slušely.

tak na tu palisádu jsem hleděla, to si pamatuju. teď jsem našla i odkaz na článek, ze kterého jsem ani nečerpala a je to tam taky: Šírka palisády je 12,85 metra a maximálna výška 5,10 metra.

Čítajte viac: http://www.sme.sk/c/5967407/slovenski-archeologovia-postavili-v-hainburgu-keltske-opevnenie.html#ixzz2Q3nAMcrk

viz.

http://www.sme.sk/c/5967407/slovenski-archeologovia-postavili-v-hainburgu-keltske-opevnenie.html

Viky:
No vidíš, to je další důvod, proč se vyplatí uvádět zdroj: aby máslo nezůstalo na tvé hlavě. Jedná se ale o nepřesný popis, jsem o tom přesvědčen. Palisáda je opevnění z do země zapuštěných dřevěných prvků, převážně kůlů. Někdy bývá doplněna výztužnou konstrukcí, nicméně i kdyby byla tato započítána do šířky palisády, tak při výšce 5 m nebude široká 12. Palisáda bývá součástí komplexnějšího opevňovacího prvku (příkop, val, více palisád za sebou) a domnívám se, že v tomto případě se jedná právě o šířku celého opevňovacího prvku, nikoli palisády samotné. Co se týče onoho „dřevěného valu“, snad by to mohl být dřevo-zemní val, tedy val zpevněný nějakou formou dřevěné konstrukce. Umím si představit, že prověřování informací zabere spoustu času, ovšem pokud se přebírají z internetu, pak vzhledem k povaze tohoto média, tomu kde se chce vyhnout šíření nepřesností, asi nic jiného nezbývá.

Rakušané oppidia znovu pro poučení dalších generací staví, u nás se zasypávají, prý také pro budoucí generace...Mluvím zde konkrétně o Závisti na Zbraslavi. Pamatuji si oppidium zcela odkryté, pozůstatky byly fascinující svou rozlohou. Nevím kdo a proč nařídil místo zavézt zeminou. Teď tam není k vidění už nic. Škoda. :-/

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben