Malé pečetidlo

Sice neporadím ale i tak je hezké-gratulka Když je malé skus se poptat mezi trpajzlíkama Třeba je to někoho od vás

Díky, neporadí, oni jsou stejně blbý jako já

Pěkný kop.

přátelé drahý, totok je styl typára - konec 18. stol, počátek 19. stol, kdy se tato figurální pečatidla používala, motivem byl např. delfín, ryby, hadi, draci, .....
- a ten motiv - je to znakové pečatidlo, je tam jakýsi štít a symbol lew s šablou, nad ním koruna, ta vypadá jako měšťanská
- už se to tu probíralo X kráte, ten šlechtický erb by měl míti nějakou tu fazónu, i když je tu ten štít se znakem, koruna jakási nehodnostní, chybí helm a klenot......
- nakonec i to provedení je spíše na okrasu, než na funkčnost, v období z kterého toto pečetidlo je, to už měla ta pravá hrdá heraldika za sebou, každý se chtěl po vzoru urozených nějakým tím pečaftem honositi....
- já bych to viděl na občanské......

Luku díky za Tvá slova, zajisté budeš mít pravdu, i to měšťanské potěší

Pěkný

Gatto a Hering díky

Ahoj, a co palmová ratolest může být v světských souvislostech, například vojenských, atributem slávy nebo symbolem vítězství + ruka s šavlí - vojenské?

ty ratolesti - každý druh měl jiný význam, ty měly heraldický význam v dávných dobách, kdy se dodržovala pravidla heraldická a NIKDO by si nedovolil dáti si na svoje pečetidlo něco, co by odporovalo jeho osobě, toto se hlídalo a až později se na pečetidla dávalo kde co, takže ta palmová ratolest tu plní funkci ozdobnou a je použita po vzoru erbů doložených listem erbovním
- tá obrněná paže ohnutá v lokti třímajíce šablu - áno, to je většinou znak někoho, kdo měl co do činění s vojenským životem


Přese všecky zákazy svévolné užívání znaků se rozmohlo tou měrou, že se kdekdo honosil –
ne-li jinde, tož aspoň v pečeti – líbivým erbem, takže erbovní list již neskýtal nic zvláště výsadního. A proto ti, kdož by se dříve byli spokojili propůjčením znaku, nyní žádali již hned povýšení do stavu šlechtického. Za tak změněných poměrů nepřekvapuje, že ve volební kapitulaci
Josefa I. z r. 1711 už není ani zmínky o onom zákazu svobodné volby znaků, jenž ještě o půl
století dříve jevil se při nejmenším účelným.
Skutečně v korespondencích 17. a 18. věku téměř nenacházíme písemnosti, která by
měla pečeť jinou než se znakem, nebo aspoň s rytinou znaku velice podobnou. Pečeť byla praktickou potřebou každého, kdo odesílal listy, neboť nebylo obálek a dopisy skládané tak, jako
papíry k lékárnickým práškům, na místě styku horního a dolního kraje papíru se uzavíraly pečetí. A listy psal netoliko šlechtic, nýbrž i příslušníci ostatních společenských vrstev. Ti všichni
mívali v pečeti znak nebo rytinu znaku podobnou.

Parádní i to čtení okolo, fakt super gratulace...

Děkuji robii