Tři hodinky v jetelině

... aneb jak být spokojenej už po deseti minutách :D

Tento víkend jsem na tom byl časově dost na pytel a navíc hlásili rosničkáři chcanec, takže nezbylo, než využít neočekávaného pátečního volna a aspoň trošku si zas zamávat. I jelo se zas kousek za Brno na jedno překvapivě ještě nepoorané políčko, které luxuju s přestávkama už dobře dva měsíce a zatím se tu vždy docela dařilo. Tentokrát jsme ale neplánovaně zkusmo přelezli přes cestu na sousední pole s čerstvě posekanou jetelinou. Během deseti minut jsem měl já krejcara 1851, stříbrnou šestku 1849 a tatík vyryl další medaili FJ1 (letos už třetí kousek). Jinak řečeno po pár minutách na poli jsme už měli co do zajímavosti nálezů víceméně splněno a dál už to mohlo být jenom lepší. Následně píplo ještě pár běžných minciček, nějaké ty knoflíčky, čepičák ČSR a na závěr i pěkně zachovalý krejcar 1816, takže jsme po třech hodinách odcházeli sice promrzli (na poli fučelo až hrůza) ale celkem spokojení. p.s. Příště si vezmem čepice - na klobouky už je fakt kosa !!! :D