2. 12. 1805 Calendary
This article is not translated into your language

2.12.1805 Bitva u Slavkova

Categories: Kalendárium

Na začátku prosince 1805 v bitvě u Slavkova, zvané též bitva tří císařů, dosáhl tehdy šestatřicetiletý Napoleon Bonaparte svého nejslavnějšího vítězství. A to přesto, že proti němu stála devadesátitisícová armáda rakousko-ruských spojenců.

Když ruský generál Kutuzov uslyšel o rakouské kapitulaci u Umlu, stáhl se na východ, a umožnil tak Napoleonovi obsazení Vídně. Pronásledování Rusů přivádělo Napoleonovu armádu do stále prekérnější situace. Zima byla za dveřmi a francouzští vojáci táhli zemí, kterou Rusové po sobě zanechali zpustošenou.

Napoleon se uchýlil k hazardu: hodlal nepřítele co nejrychleji přimět k boji, dříve než Rakušané zapojí do hry nové síly. Bitevní pole dle svých představ nalezl poblíž Slavkova. „Tam se pokusil vzbudit dojem, jako že se připravuje k ústupu. Vyklidil proto nedaleko strategicky důležitou Prackou vrchovinu. Rovněž rozmístil svá vojska tak, aby vše nasvědčovalo tomu, že se slabá místa nacházejí na jeho pravém křídle, kde linie Zlatého potoka byla jen chabě chráněna,“ píše R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let válčení.

Kutuzov by nejspíš na tuto léčku neskončil, ale rakouský císař František I. a ruský ca Alexandr se odvážné ofenzívy nemohli dočkat. Rakouští generálové nebrali Kutuzova moc vážně a zosnovovali smělý plán průlomu francouzským pravým křídlem. 2. prosince za svítání spojenci zaútočili a vrhli své hlavní síly proti francouzskému pravému křídlu.

Francouzi bez meškání nasadili Davoutovy posily, aby se proti vyvstalé hrozbě postavily, a ruská pěchota pak uvízla v rozmáčeném terénu kolem Zlatého potoka. Jak Napoleon už předtím doufal, protivníci vrhli více sil proti jemu pravému křídlu, což ovšem bylo na úkor středu. Přibližně v devět ráno rozkázal Soultovi, aby se se svým sborem vrátil na již zmíněnou Prackou vrchovinu.

Vojáci se vynořili z mlhy, která zahalila údolí, a stanuli na prázdné náhorní plošině naprosto nečekaně. Kutuzov vrhl do boje ruskou carskou gardovou jízdu, aby vrchovinu dobyla zpátky, ale Napoleon zareagoval nasazením své císařské gardové jízdy, která Rusy z vrchoviny opět vyhnala.

„Pak si Soult mohl opět dovolit poslat své muže do týlu nepřítele, který stále ještě zápolil s močály Zlatého potoka. Na protějším křídle nezaznamenal významnější úspěch ani ruský velitel kníže Bagration. I jeho muže ve vřavě boje odpadli, Napoleon dosáhl svého největšího vítězství. Rakušané okamžitě začali vyjednávat o míru, kdežto Rusové se stáhli do Polska,“ píše Grant.

Zdroj: R. G. Grant, Bitvy: 5000 let válčení, Milan a Roman Plchovi, Kam za vojenskými památkami

www.wikipedia.org

The article is included in categories:

Post

Paráda 8-) 8-) když jedu za sestřenicí která pochází z mokrá Horákov, tak se pokaždé na Bojišti zastavím, dám si cigáro a přemýšlím :-D

Jako že být Kutuzov, tak ty frantíky zaženeš spátky k Brnu? :-)

Bonaparte je moje srdcovka.Byl jsem v Ajacciu i v domě jeho rodičů v Corte.Korzičani jsou hoooodně horkokrevní.Radím nesmlouvat tam o ceně!

Kolik vojevůdců, si mohlo kdy bitvu předem připravit. Napoleon byl u Slavkova stratég i klikař zároveň.

Pěkně mu tak skočili na špek!!!

Já se nemohu zbavit mnohaletého obdivu jak k revoluci, tak k osobě Napoleona. Je mi jasné, že tady mohu dostat kázaní o těch horách mrtvol z revoluce a je to pravda. Přesto, nic neovlivnilo moderní dějiny Evropy jako Francouzská revoluce. A není hezčí hymny než Marseillaisa (tedy Zachovej nám hospodine a Hej Slované taky docela jdou). ;-)

Souhlasím. Lidé řeknou, byl středověk a novověk. Ale ono je to trochu jinak. Byl středověk, novověk a dnes je moderní doba. A fr. revoluce je hranice mezi posledními dvěma epochami. Určitým podnětem k fr. revoluci byl boj o nezávislost v severní Americe, kterou francouzský král podporoval proti angličanům. A paradoxně deklarace nezávislosti byla jednou z rozbušek revoluce jež krále popravila. Ne náhodou byl velvyslancem amerických vzbouřenců před revolucí ve Francii Benjamin Franklin a dokonce zde vypracoval části textu deklarace, protože v ní vyšel z Voltairových myšlenek. Nabízím úryvek , který je právě o lidské svobodě a štěstí:
"Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí."
Francouzský král po přečtení deklarace údajně příšerně zuřil a okomentoval ji slovy : to je náš konec" Je o tom i slavný román Lišky na vinici. :-)

Add post

You must subscribe to post. If you do not have an account on the LovecPokladu.cz, sign up.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Back to top