Šipka ze SGS vs. z obsidiánu z Japonska

Ahoj všem,
pořád se vracím k jedné vesničce, které jsem posunul dobu jejího osídlení z období mladší doby bronzové do období doby kamenné. Na začátku tu byl nález fragmentu na dvakrát vrtané kamenné sekery, což ještě samo o sobě nic neznamenalo, ale pak přišel nález dvou krásných těrek, několika úštěpů a nyní luxusního štípaného artefaktu v podobě šipky. Na jiné lokalitě se mi jednu silicitní šipku před dvěma roky již podařilo nalézt, ale jen jako rozpracovaný polotovar. O to je to dnes luxusnější bo můžeme pěkně pozorovat její postupný zrod. Jedna malá koláž do příspěvku k porovnání, níže odkaz na prezentaci té ve stavu polotovaru a koláž mi dostupných nálezů šipek v našem okolí, u kterých mám jejich vyobrazení.

No co k ní připsat. Archeologický slovník sice jejich používání klade do období od eneolitu po starší dobu bronzovou, ale další a další poznatky při výzkumech posouvají její používání už v období neolitu.

Předminulý týden se tu u stejného nálezu řešilo její luxusní provedení. Stojím si za tím, že toto jsou precizně vytvořené funkční věci, které ke svému vzniku potřebovaly čas a šikovné ruce. I když jsme s tímto nálezem v době kamenné, ne každý byl tehdy jistě zručný kameník. Ten uměl to a ten zas tohle. Jaká by byla funkčnost šipky, kdyby zůstala ve stavu jen tak ,,halabala‘‘ jako onen prvotně nalezený polotovar? A co potom, když byste ji zamíchali mezi ty ,,luxusní‘‘ šipky s precizně opracovaným ostřím a šli s nimi platit nebo přesněji šli je za něco jiného směnit. Určitě by o ni nebyl zájem. Takže na kvalitě záleží a co je kvalita určuje zákazník. Jinak já bych jim dal i označení komoditní platidlo, a tak s nimi mohli i platit. Tím platidlem tehdy mohlo být cokoliv, čeho měl daný člověk (kmen) nadbytek. Kožešiny, obilí, keramika, manželky či jen silicitní surovina. Mezi první komoditní platidla patří mušle kauri (cowrie) a platilo - směňovalo se s nimi, už hodně hodně dávno v Africe i v Asii. V Číně tomu říkají období mušlové měny.

Na další koláži pak můžete porovnat nalezenou šipku s šipkami z obsidiánu vyráběných v pravěku v Japonsku. I když bylo, a nadále je, Japonsko hodně vulkanickou oblastí, ne všude se obsidián vyskytoval a tak se s ním v pravěkém období zvaném Džómon čile obchodovalo. Pokud jste ho ještě proměnili v hotový a žádaný výrobek, jistě měl vyšší hodnotu než samotný kus sopečného skla. Jako zajímavosti si povšimněte té šipky ve tvaru půlměsíce či vidlice, nebo to je jen specielní nástroje ,,vrub‘‘, asi ne. Tento tvar hrotu šipky my známe ze středověku jako ,,jelito‘‘.

S pozdravem Martin

polotovar šipky ze SGS
https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/sipka-z-pazourku-328668/

Literatura a obrazová příloha:
Archeologické nálezy a minulost Skutečska_Jan Frolík
Dějiny Skutče_Emil Voráček a kolektiv
Archeologický slovník_1.1 Kamenné štípaná industrie¬_Karel Sklenář
Historie japonských bankovek a mincí_Yoshihito Higashi

Artifact category

Identified category:	unknown

Photo

Circumstances of the finding

Location:	Pardubický kraj
State of soil:	Dry

9 votes

Post

okvetak

yesterday v 18:41

Pěkná šipajzna, gratuluji. 👍🍀

michalk

yesterday v 19:37

Moc pěkná! 👍😉

Kvasak

yesterday v 20:11

Pěkná šipajzna,zatím sem na žádnou ještě nenarazil.Ale kauri mušličku už sem našel.Přesně takto vrtanou.A ten tvůj kousek našeho kraje mám prochozenej křížem krážem.Kousek od Majlantu sem jezdil spoustu let na chatu.Měke mám ze skutče z opuky pěknej otisk a ve Skutíčku sem pátral po jantaru(no nenašel ani kousek.)Prolezl sem spoustu žulovejch lomů ještě když fungovaly a hodně se naučil práci se žulou,což se mi hodilo,když sem pak v kovárně dělal kamenickej vercajk.Dnes už jen řežou a naposled sem dělal pro jednoho sochaře tak před pěti lety celou sadu.