A drželo to ešus socialistického brigádníka. 
Hliník
Leželo to vedle německého kropenače
Artifact category
| Identified category: | |
|---|---|
| User feedback: |
Soldier's daily necessities (2 názory), Modern waste (1 názor), Metal utensils and parts thereof (1 názor)
suk58: Soldier's daily necessities, TienYtong: Modern waste, michalk: Soldier's daily necessities, Zukin: Metal utensils and parts thereof, Admin's vote (?) |
Log in and help identify this find.
Photo
Post
😆super

Ne já nevím. Za socialismu se to držadlo vyrábělo z ušlechtilé oceli. Takže to může mít s tím kropenáčem nějakou souvislost. 
jasná rukojeť ešusu
https://sharky-fourbees.blogspot.com/2016/05/czechoslovakian-army-mess-kit-post-ww2.html
Jenže tahle hliníková není. Byla vyráběná z nerezu.
No nevím, jakožto celoživotní tramp jsem různých ešusů viděl doslova stovky, ale za bolševika, stejně jako za nácka nebylo z nerezu v podstatě nic, ani to držadlo. Jedinej kdo měl něco z nerezu, tak byla americká armáda - spousta lidí s tím trampuje dodnes.
Žracák byl hliníkový, ale držadlo bylo z pevnějšího drátu....
Hliníkového... 
Je to spíš jen jinak zpracované, možná i slitina a samozřejmě pevnější jak běžnej hliníkovej drát, ale furt to je hliník.
... ale hlavně, kolem nerezu to ani nešlo. 
Jasnej malej ešus
Bigfoot, přesně.
Držadlo (nebo také "ucho") socialistického ešusu nebylo z hliníku jako samotné nádoby, protože hliník je pro tento účel příliš měkký a snadno by se ohnul nebo praskl.
Hlavní materiál: Ocel
Držadla se vyráběla z ocelového drátu nebo ocelového plechu. Aby ocel v polních podmínkách okamžitě neshnila korozí, měla specifickou povrchovou úpravu:
Pozinkování: Nejčastější varianta. Ocel byla potažena vrstvou zinku, což držadlu dodávalo typickou matně stříbrnou až šedou barvu. Zinek chránil ucho před rezivěním při kontaktu s vodou a párou.
Kadmiování: U starších vojenských kusů (ČSLA) se někdy používalo kadmiování, které mělo lehce nažloutlý nebo duhový nádech a poskytovalo ještě silnější ochranu proti korozi.
Proč zrovna ocel?
Použití oceli místo hliníku mělo tři praktické důvody:
Pevnost: Když jste ešus naplnili litrem a půl guláše, hliníkový drát by se pod tou váhou mohl deformovat. Ocel držela tvar.
Pružnost: Držadla fungovala jako "pružina", která držela celý ešus pohromadě v zavřeném stavu.
Tepelná vodivost: Ocel vede teplo o něco hůře než hliník. I když byl ešus horký, ocelové držadlo chladlo o něco rychleji (i když bez utěrky nebo rukavice to i tak pálilo jako čert).
Konstrukční detaily
Nýty: K hliníkové nádobě bylo držadlo připevněno pomocí masivních hliníkových nýtů přes ocelový úchyt (tzv. "uši" nýtované na bok nádoby).
Zajištění: Horní víčko mělo na držadle speciální prolis nebo očko, které umožňovalo ešus pevně "zaklapnout", aby se při pochodu v ranci neotevřel.
Máte doma starý kousek, u kterého je držadlo zrezivělé nebo zatuhlé, a chcete vědět, jak mu vrátit původní funkčnost?
Já teda nevím a už si to moc nepamatuju, ale to držadlo na soc. ešusu, nebyla to slitina hliníku - něco jako dural?
Ten můj pravý soc ešus (vandráckej aj i vojenskej) neměl žádnej speciální prolis a drželo to zavřené a nikde ani stopa po rezavění.
Tome, hezký výcuc z AI, ale je to nesmysl - za 45 let co jezdím na vandry a potlachy jsem jich fakt viděl bez přehánění doopravdy stovky a drtivá většina měla hliníkové držadlo, stejně jako je to na fotce. Staré verze měly dokonce klasický měkký hliník a spousta lidí, co to vozila na vandr, tak to prostě urvali (což nedalo moc práce) a používali to bez držadla, nebo si na to něco sami dodělali z jiného materiálu. Mockrát jsem byl i svědkem toho, že kdo tam měl to původní hliníkový držadlo, tak si vylil třeba polívku jen proto, že to bylo fakt nahovno. Novější verze měli nějaký "tvrzený hliník", což nevím přesně jak se vyrábělo, ale bylo to o něco lepší, nicméně na první pohled to byl furt hliník - stejně jako je hliník od pohledu tohle tady na té fotce.
Až někdy po roce 1990 se začaly objevovat první ešusy z nerezu, nebo i jinýho materiálu.
JackWhite, jo, je možný, že časem to nahradila nějaká slitina, nebo nějak teplotně upravený hliník, ale i tak to nebylo nic moc a na první pohled to prostě byl hliník, nebo slitina, kde byl dominantní.
Pánové, já ten ešus snad půjdu do dílny vyhrabat. 
Držák na sto pro z hliníku nebyl, ale z ocelového drátu. 
OBI, tak schválně .... 
Jako je to možný, ale jednak to vyrábělo hned několik firem a tto po desítky let, takže nějaké odchylky jsou možné. Druhak to taky může být nějaká ta "samodomo" úprava, protože to se dělalo fakt běžně - právě proto, že to originál držátko stálo za hovno. 
Tehle je letitej. Nosil sem ho na vandr a na brigády. 
V dnešní době je dělaj koplet z nerezu, tohle je letitý provedení Al. 
OBI, taky bych zašel na půdu, ale moje hliníkový ešusy plavou už 30 let někde v řece Morkridelvi v Norsku pod ledovcem. 
Byl jsem línej je umejt, tak jsem je přivázal k břízce a hodil do vody. Ráno jsem vylezl ze stanu a našel jsem jen prázdný provázky. 
Držadlo bylo určitě z nějaké slitiny hliníku.
Hlavní výrobce: Sfinx a další
Hlavním centrem výroby nádobí byl národní podnik Sfinx, konkrétně závod v Českých Budějovicích.
Materiál: Používal se tzv. potravinářský hliník. Byl lehký, výborně vedl teplo (ideální pro ohřev nad ohněm) a byl relativně levný na masovou produkci.
Technologie: Výroba probíhala hlubokým tažením plechu na hydraulických lisech. Kruhový polotovar (přístřih) byl pod obrovským tlakem vytlačen do formy, čímž vznikl charakteristický tvar misky bez švů.
2. Typická konstrukce (Vzor 67)
Nejznámějším modelem byl armádní ešus vzor 67, který se stal standardem i pro civilní sektor.
Třídílný set: Skládal se z velké misky (cca 1,25 l), malé misky (cca 0,85 l) a víčka, které sloužilo jako mělký talíř nebo pánev.
Sklápěcí držadla: Vyrobena z ocelového drátu, umožňovala stohování a bezpečný úchop.
Povrchová úprava: Většinou šlo o čistý, leštěný hliník. Existovaly i vojenské varianty s vnějším olivovým nátěrem, ale ty se při častém používání nad ohněm rychle oloupaly.
Hliník se odstěhoval do Humpolce. 
Nemůžu to takhle rychle v tom nepořádku najít. Doufám, že v tom neskončila při natírání nějaká barva, ale držadlo bylo natuty z oceldrátu. Za to strčím klidně ruku, nebo jiný orgán do ohně.

Tome, zadat dotaz do Google a použít Ctrl+C a Ctrl+V umí každej, ale to, co popisuješ, jsem fakt nikdy nikde neviděl a dokonce ani na obrázku. Když si do Google zadáš "hliníkový ešus" a necháš si vyjet obrázky, tak ti vypadnou samý takový, kde je ucho od pohledu hliník.
Tí neříkám, že nemohl takový ešus existovat, ale pokud vůbec, tak spíš jako výjimka.
Masovka byla hliník komplet, ať si říká AI co chce.
A hlavně, to co je tady v tom příspěvku u kterého se bavíme, tak je taky hliník od pohledu.
Já taky
uUž jen jak bylo pružný,to hliník nedělá.
https://aukro.cz/trojdilny-vojensky-hlinikovy-esus-s-platenym-zelenym-potahem-7111163487
Chlapci, tak nevím..... jestli je i tohle držadlo hliníkové, tak mi teda řekněte, co to pod tím zeleným futrálem vlastně koroduje. 
To není koroze, to je prostě zasraný od vaření.
A hliník to je opět od pohledu.
Povrchová úprava: čistý leštěný hliník 
https://photos.app.goo.gl/JEGxkx8uddXyByxA8
Magnetický hliník 
Docela silnej magnet. 
Soudruzi byli nakonec celkem šikovní. 
Tady z Ešopu 
Hezká ukázka a ano, věřím a jak jsem psal již výše, netvrdím, že takové ešusy neexistovaly vůbec, ale byla to spíš menšina a hlavně stále jsem přesvědčen o tom, že tento nález u kterého se bavíme, je hliník. 
Škoda, že se nálezce Kitro538 nějak neozývá.
Není to hliník ani náhodou a vyrábělo se to masově z ocel.drátu.Na těch fotkách nálezce je jasná oloupaná povrchová úprava.Piš si co chceš
Myslím, že nikdo s tím nemá víc reálných a praktických zkušeností, jak trampové a tak jsem na FB v trampské skupině (kde je většina 50+, takže to reálně pamatují) udělal hlasovačku, s jakou verzí se kdo setkal, případně se kterou častěji.
Aktuálně hlasovalo 34 lidí a z toho 25, tedy 74% hlasovalo pro častější hliník.
Nostalgici si i vzpomněli, jak si to sami doma předělávali na jinej matroš, protože některé série byly natolik nekvalitní, že to hliníkový ucho na ohni prostě upálili (asi verze pro ČSLA, kde se s reálným použitím na ohni moc nepočítalo).
Ať je sranda, můžeme udělat hlasovačku i zde na LP. 
Musíš dodat důkaz že se to z hliníku vyrábělo sériově, Nějaká hlasovačka není důkaz
Takovej nesmysl by nevyráběl ani komunista
Kapso, tady zatím všichni svorně hlasujem pro veselej drát z oceli. 
A nemusíš bejt ani tramp50+
Já zkoušel už4 ešusy na magnet a výsledek je pozitivní na železo. A nikde ani zmínka o tom, že ucho se vyrábělo z hliníku.A nevěřím že by to někdo pustil do výroby.Zkus si vyrobit nějaký 3ky hliníkového drátu nějaký ucho k něčemu. 
Já sem 50+ a v osumdesátejch letech pamatuju jenom tydle. A že sem se jich s sebou natahal. Na čundr, na brigády, na ryby.....
Teď co musím držet dietu, tak už postrádaj využití a už je vlastně ani nemůžu najít. Kdoví, kde skončily. 
OBI, svorně všichni dva. 
Tome, právě proto, že to tak moc stálo za hovno, tak si to velmi dobře pamatuju a zjevně nejen já. V dotyčné hlasovačce už hlasovalo 40 lidí a 29, tedy 72% hlasovalo pro většinový hliník.
Já žádnej nemám, bo hliník nesnáším ale na nejbližším potlachu provedu průzkum a záznam, bo se to stále celkem hojně používá.
Z hliníku se prostě ucho nevyrábělo 
Kapsa, nás nepřesvědčíš i kdyby to hliníkový opravdu bylo.

Nebylo.A nikde nedohledáš že to bylo z hliníku,všude ocelový drát s povrchovou úpravou.
OBI, to mi tak nějak dochází.

Tome, kašlu na to, co dohledám na netu, paměť mám ještě dobrou a prošlo mi jich rukama za 40 let trampingu fakt dost. 
Dobře byl to hliník 
Stále se bavíte o malým ešusu? O tom vnitřku? Tam hliník stačí 😉
Bigfoot, hliníkový ucho se dělalo do malýho dovnitř, stejně jako k tomu velkýmu.
Jinak speciálně pro OBI a Toma: https://youtu.be/J7wI5g8GJIE

Vy jste tedy ucha. 
Včera jsem zrovna u bráchy v garáži jeden malej ešus viděl. Je celý ALU.
A já byl taky u bráchy a ucho bylo z ocel drátu.Fotku jsem dodal
Holt každý máme jiný ucho. 
Je to tak 
Dneska ve šroťáku další magnetický hliníkový ucho
.....https://photos.app.goo.gl/pHAMkGrkpSW6AhFz9