Dobře si ji prohlédni, pokud na ní najděš iniciály JJ vlastníš kousek nedozírné historické hodnoty. Možno ju tam schoval Jura , keď šiel na tancovačku z dievčatami. 
Jánošíkova valaška aneb síla a kouzlo valašky 🪓
Krásný kousek "obušku" do sbírky 😊 navíc kdysi ručně malovaná
Původní majitel z Valašska ji našel kdysi na půdě starého roubeného dřevěného domu v horách pod Fatrou v oblasti proslulého zbojnictví... 😮🌲🏔️⛰️🪓🤠🎩
Přesto, že jsem z jižních Čech, tak se mi moc líbí folklór a jeho historie, i ta temná (zboj) a s tím až romantické příběhy, možná je to vazbou se Slovenskem... 😁
Zkusím ji mírně opravit, má pár nedostatků 😌
Chtěl bych si ji pověsit na zeď
Taky máte něco podobného ve sbírce?
Artifact category
| Identified category: | |
|---|---|
| User feedback: |
Axes (2 názory), Walking sticks and their parts (2 názory)
poklady2: Walking sticks and their parts, FanyArmy: Axes , Singer: Walking sticks and their parts, TienYtong: Axes , Admin's vote (?) |
Log in and help identify this find.
Photo
Post
To byla totiž zásadní chyba, že jí s sebou neměl a ježibaba stará mu hrachu podsypala. 

Vycházková hůl to není, je to typ folklorní sekery
Na tom bílým podkladu je prd vidět.
Jinak, toto raději do klubu prosím.
Měl by se k danému tématu vyjádřit i náš přední Janošíkolog. 
Největší hrdinství je, postavit se v Těrchové doprostřed hospody a zařvat ,,Ištván Jánošík byl nevětší maďarskej žid".
Kdo potom odejde po svých, je frajer

To někdo udělal?

Dobře Hehous
OBI A to je kdo? 😁😮
Velevážený kolega a badatel Luke. 
Na Jánošíka ten nejpovolanější.


Tohle bude o pár let novější kousek
chtěl jsem vymyslet nějaký hezký název 
Tak Luke - šupšup s kategorickým odsouzením nebohého Janka....

hlava sekery je kovová (sekací část), dřevěné toporo, dolní hrot kovový a jeho "opláštění" nejspíše z měděného plíšku 
áno, na počesť nášho Hrdinu Kapitána, Velkého Človeka, ktorý sa nebál za pravdu a česť zomrieť, tri dľhé dny umieraľ a pánom sa smial, všetkým ľuďom odkázal, že vždy zvíťazí pravda a láska nad lžou, nenávisťou a hajzlami, len treba konať a nebyť priposratý!!!!!
Horí ohník, horí na Kráľovej holi.
Ktože ho nakládol? — dvanásti sokoli.
Dvanásti sokoli, sokolovia bieli,
akých ľudské oči viacej nevideli!
Dvanásti sokoli, sokolovia Tatier,
akoby ich bola mala jedna mater;
jedna mater mala, v mlieku kúpavala,
zlatým povojníčkom
bola povíjala.
To sa chlapci, to sa jak oltárne sviece,
keď idú po háji, celý sa trbliece.
Košieľky zelené, striebrom obrúbené,
klobúčky obité, orlom podperené;
valaška, karabín
a pištoliek dvoje:
to sa chlapci, to sa, potešenie moje! —
Keď vatru rozložia na hronskom pohorí:
v dvanástich stoliciach biely deň zazorí.
A keď si od zeme chlapci zadupkajú:
dvanástim stoliciam žilky zaihrajú.
Hoj, a keď nad hlavou palošík im blysne:
to až hen v Budíne srdce pánom stisne!
Hory, šíre hory — to ich rodné dvory,
hole, sivé hole — to ich voľné pole —
a na tom Kriváni zámok murovaný:
ktože tým pod slnkom voľne žiť zabráni?!…
A ten ich kapitán, to je len veľký pán!
Perečko beľavé, červený dolomán;
keď ide po hore, ako ranné zore,
keď ide po lese, celý svet sa träsie!
Od Tatier k Dunaju ľudia si šopkajú:
Ber, pane, tie dane, však príde rátanie.
Ber, vĺčko, však ty to zaplatíš raz kožou!
nezvieš skiaď, iba keď zblysne dvanásť nožov:
„Stoj! tisíc hrmených!“ — vyskočia desiati —
„stoj! — daj Bohu dušu a chlapcom dukáty!“
Nad hlavou paloše, na prsiach pištole:
„Sem, pane, tie zdrané slovenské mozole!“ —
Od Tatier k Dunaju siroty spievajú:
Dajže, Bože, šťastia hôrnemu šuhaju!
Šťastia, Bože, šťastia zrána i zvečera
a to takou mierou, ako nám on merá.
Merá nám on, merá dukáty z klobúka,
červenú angliu od buka do buka.
Nad horou na skale perečko sa belie:
kloňte sa chalupy, traste sa kaštiele!
Bo kohos’ Jánošík na paloš načiara,
tomu nespomôžu ani tria cisára;
a komu odpíše lístoček trirohý,
toho nezachráňa múry do oblohy.
Raz junák zapískne — z dvanásť pušiek blyskne;
druhý raz zapískne — tisíc chlapcov zvýskne;
tretí raz zapískne — šabličky zazvonia
zhora od Považia, zhora od Pohronia —
a jedným sa hlasom ozvú štyri strany:
„My sme u nás doma — my sme tuná páni!“
Horí ohník, horí — nie jak voľakedy —
a okolo ohňa desať chlapcov sedí.
Sedia oni, sedia, do ohníčka hľädia —
do ohníčka hľädia, slovka nepovedia.
Len keď bor zašumie, keď vetor zaveje —
skočia — zavzdychajú: „Jaj, naše nádeje!
Janíčko, Janíčko, ty naše slniečko!
Čakáme na teba sťa na ten deň z neba.
Svitaj, Bože, svitaj, žeby bolo ráno,
aby nás ohrialo slnko maľováno!“
Už vatra dohára jak obetná žiara,
a chlapci sťa sochy okolo oltára,
sedia oni, sedia do ohníčka hľädia —
do ohníčka hľädia, slovka nepovedia.
Už plamenček malý, — už len blysk slabušký
na nich sťa na hroboch svätojánske mušky;
už i ten plamenček pomaly zhasína —
už temno, už ticho jak v stred cintorína.
A kdesi čo zvolá ako nadzemská moc:
„Jánošík lapený! — Šuhajci, dobrá noc!“ —
Zahučali hory, zahučali doly —
zanôtili chlapci: „Boli časy, boli!
Boli časy, boli, ale sa minuli —
po maličkej chvíli minieme sa i my!
Keď sa my minieme, minie sa krajina,
akoby odlomil vŕštek z rozmarína;
keď sa my minieme, minie sa celý svet,
akoby odpadol z červenej ruže kvet.“
Nádhera
Že by od autora Jána Botta? 
Z těch dlohuých tří dní co údajně trpěl na háku mě opravdu mrazí... 
tie tri dni, to všetko bola iba šalba, Jurko stále žije a dačo sa chystá!!!!!
- Fany, zober kameň a valašku svoju dobre nabrús, lebo tupá Ti nebude k ničomu!!!
Hlavně to je dobově nekorespondující (doslova ahistorický) kus. To je takový "folklór" mu přisuzovat takovouhle moderní valašku.
Na přelomu 17/18.st. ty sekery totiž vypadaly drobet jinak.

v každej sekere, áno, aj v tej z kovodružstva náchod, je skrytý Jurkov odkaz, v každom z nás, áno, aj v Tebe, je kvapka Jurkovej krvi.......
Veľké poďakovanie nášmu veľkému odborníkovi a znalcovi Jury za príspevok k téme. Už som mal strach, že to prejde bez povšimnutia.

Tak z téhle valašky Jurko pravděpodobně vycházel 
www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/artefakt-341577/
Artefakt | LovecPokladu.cz
Detail nalezeného předmětu – Artefakt.

Cémo, bude to VELKÝ, včas se každý dozví
- a až to vypukne, je třeba míti na mysli, že už pak pouze kupředu a zpátky ni krok a že každý jedinec bude míti v batožinke, krom Velkého odhodlání a vzteku, i Kapitánskou Valašku!!!
- NEJchrabřejší z chrabrých budou dekorováni Čestným Řádem J. Jánošíka za "Boj z blízka"
https://1url.cz/rJKBB
ps.
kolega Fox, veď na toto dačo neopáčiť, to by bol hriech, možno aj trestný čin!!!
- kedysi som pátral po mojich predkoch, no horúca stopa ma zaveda až do Terchovej, no, zatiaľ si to nechám iba pre seba - že Jurko bol moj ujko 
OBIšu,
co pořád máte s tou valaškou + Jánošík??
- Juro měl sekerku jedinkráte v ruce, to když mu doma řekli, že by měl jít něco kloudnýho dělat a neválet se jen na kavalci, tak celej nadšenej šel s partou do lesa kácet, no jurkovi svěřili odvětvování, ale i tak si usekl článek ukazováku pravé ruky, áno té, co v ní měl sekeru!!!!
- no a pak hned utekl k rákocimu, bo tolik prstů zase neměl, aby v práci pokračoval 
- a od té doby se sekery, ani ničeho podobnýho, nikdy nedotkl!!!!!
Zajímavé, o tom, že by si někdy usekl kus prstu jsem se nikde zatím nedočetl 
Byl to totiž prst na noze. 
A málo se ví o tom, že mu ho vlastně uťal zbojnický kolega Emré, když chtěl zaseknout sekerku do špalku, na který Jurko zrovna během popěvku dupnul. 
Bohužel jeho mokasíny neměli předepsanou ocelovou špičku. 
Tady je zachycen i s valaškou po tom, co následně emigroval:
https://www.istockphoto.com/cs/fotografie/severoamerick%C3%BD-indi%C3%A1n-gm115038373-16429149
Tak to je dobrý
XD
Jako by zažil Wild West 
Oni to ty pověsti trochu s tím žebrem přibarvili. Ve skutečnosti se Jurko rekvalifikoval na lovce byzonů, pak byl úspěšným stopařem a na sklonku života strávil zbytek důchodu v rezervaci. 

To zní jako námět na film nebo novou knihu
Praotec Čech se musel pořádně ohánět, aby se tam dostal, páč ho na každém kroku pronásledoval praotec Rom. Závodili kdo tam bude první. 
Ten byl tou dobou zřejmě ještě někde dávno v Indii 🤣
je to plastika -ne sekera

rozlož to a bude s toho otvírák či meč
