Moravské stavy 1620

Mince z jedné z nejprohledanějšich lokalit. Ale cekala na skládce moderního odpadu, aneb kdyz uz jinde nebyl signál.
12 krejcar 1620 Moravské stavy je vzácná historická stříbrná mince, která byla ražena během českého stavovského povstání (1618–1620), nejčastěji v olomoucké mincovně pod vedením mincmistra Baltazara Zwirnera.
Základní parametry mince
Parametr Popis / Hodnota
Emitent Moravské stavy (1618–1620)
Materiál Stříbro (Ag)
Hmotnost cca 3,3 – 4,2 g
Průměr cca 26 – 27 mm
Mincovna Olomouc (značka B-Z / Baltazar Zwirner)
Historický kontext a vzhled
Vzhled: Na lícní straně mince se obvykle nachází vyobrazení moravské orlice doplněné opisem, rubová strana nese panovnické či stavovské symboly. Ražby z tohoto období se vyznačují specifickým uměleckým zpracováním, byť se na nich často projevuje nejednotnost střížků či drobné nedoražení (dvojrázy) dané tehdejší narychlo organizovanou válečnou produkcí.
Sběratelská hodnota: Mince je vyhledávaným objektem jak mezi numismatiky, tak v historických detektorářských nálezech na portálech typu LovecPokladu.cz. Tržní cena na aukcích se odvíjí od zachovalosti a stavu patiny a obvykle se pohybuje od 3 000 do 12 000 Kč i více. Aktuální nabídky lze sledovat například na aukčním portálu Aukro.
Chcete vědět odhadovanou cenu konkrétního zachovalého kusu, nebo vás zajímají podrobnosti o mincovnách a značkách té doby?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Historie 12 krejcaru z roku 1620 je neoddělitelně spjata s českým stavovským povstáním (1618–1620) a počátkem třicetileté války, kdy se moravští protestantští stavové vzbouřili proti katolickému císaři Ferdinandu II. Štýrskému.
Zde jsou klíčové historické milníky této mince:
Financování vzpoury (1619–1620): Moravské stavy potřebovaly obrovské množství peněz na žold pro stavovské vojsko. Proto v květnu 1619 převzaly kontrolu nad mincovnou v Olomouci a zavedly nouzové válečné ražby. Mincmistrem byl jmenován Baltazar Zwirner, jehož značka „BZ“ se na mincích objevuje.
Záměrné znehodnocení měny: Kvůli nedostatku drahého kovu a vysokým válečným nákladům došlo k takzvané inflační ražbě. Mince sice nominálně nesla hodnotu 12 krejcarů, ale obsahovala mnohem méně čistého stříbra, než bylo do té doby běžné.
Specifický stavovský motiv: Na rozdíl od běžných císařských mincí tyto ražby neobsahovaly portrét panovníka. Místo toho nesly moravskou orlici a latinské opisy odkazující na spojenectví stavů (např. MONETA REIPUB MORAVIAE – Mince státu moravského).
Rychlý konec po Bílé hoře: Po porážce stavovských vojsk v bitvě na Bílé hoře (listopad 1620) byla tato měna okamžitě prohlášena za neplatnou (tzv. "kalada"). Císařský dekret tyto mince znehodnotil na zlomek původní hodnoty a nařídil jejich stažení z oběhu a roztavení.
Právě kvůli masivnímu stahování a přetavování po roce 1620 se jich do dnešních dnů dochovalo poměrně málo, což z nich činí vzácné numismatické svědky jedné z nejdramatičtějších epoch českých dějin.
Zajímá vás, jak dopadl mincmistr Baltazar Zwirner po potlačení povstání, nebo chcete rozebrat latinské nápisy (opisy) na této minci?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Rebel, který razil mince pro vzpouru: Příběh moravského 12 krejcaru a jeho mincmistra
Rok 1620 se zapsal do českých dějin jako rok zkázy a konce jedné éry. Uprostřed válečné vřavy třicetileté války a českého stavovského povstání však vzniklo umělecké a historické svědectví, které fascinuje numismatiky dodnes – stříbrný 12 krejcar Moravských stavů. Tento numismatický unikát v sobě nese nejen příběh finančního zoufalství rebelů, ale také dramatický osud muže, který ho přivedl na svět: mincmistra Baltazara Zwirnera.
Mince bez krále: Symbol moravského odporu
Když se moravští protestantští stavové v roce 1619 otevřeně vzbouřili proti katolickému císaři Ferdinandu II., stály před nimi dva obří úkoly: postavit armádu a sehnat peníze na žold. Řešením bylo okamžité převzetí olomoucké mincovny do stavovské správy.
Vznikla mince, která byla na tehdejší poměry revoluční. Zatímco po staletí bylo zvykem razit na peníze portrét vládnoucího panovníka, stavovský 12 krejcar z roku 1620 nese na lícní straně moravskou orlici a latinský opis MONETA REIPUB MORAVIAE (Mince státu moravského). Šlo o jasné politické gesto – suverénem už nebyl císař, ale moravský lid a jeho stavy.
Mince však skrývala temné tajemství. Kvůli akutnímu nedostatku stříbra a astronomickým nákladům na válku byla záměrně ražena s nižším obsahem drahého kovu, než odpovídalo její nominální hodnotě. Šlo o nouzové válečné platidlo podléhající těžké inflaci.
Baltazar Zwirner: Mincmistr na hraně života a smrti
Mužem, který měl celou tuto riskantní operaci na starosti, byl slezský rodák Baltazar Zwirner. Do Olomouce přišel jako zkušený odborník a stavové v něj vkládali obrovskou důvěru. Jeho iniciály B-Z dodnes zdobí spodní část těchto vzácných mincí.
Zwirner musel pracovat pod obrovským tlakem. Dodávky stříbra vázly, vojáci se bouřili kvůli opožděným výplatám a fronta se blížila. Přesto dokázal zorganizovat masivní ražbu, která držela moravskou rebelii nad vodou.
Po fatální porážce stavovských vojsk v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 však spadla klec. Pro Zwirnera nastaly zlé časy. Jako prominentní finančník rebelů byl okamžitě zatčen císařskými úřady. Zatímco vůdci povstání skončili na staroměstském popravišti, Zwirnerovi zachránila krk jeho nepostradatelná odbornost. Nový místodržící, kníže Karel z Lichtenštejna, totiž potřeboval zkušené finančníky pro realizaci obřího měnového podvodu (tzv. mincovního kalady). Zwirner sice přišel o majetek a čelil věznění, ale nakonec byl omilostněn a paradoxně později pracoval opět pro císařskou stranu.
Proč je dnes 12 krejcar tak vzácný?
Jakmile císař Ferdinand II. ovládl Moravu, prohlásil stavovské mince za nelegální a bezcenné. Obyvatelstvo je muselo povinně odevzdat. Císařské mincovny je hromadně roztavily, aby z nich získaly stříbro pro nové, již správné katolické mince.
Většina Zwirnerových 12 krejcarů tak skončila v tavicích kotlích. Ty, které se dochovaly – často zapomenuté v hliněných hrncích pod podlahou nebo ztracené na ústupových cestách vojáků – jsou dnes nesmírně vzácnými svědky doby, kdy Morava na několik měsíců vyhlásila nezávislost na habsburském trůnu.

Coin data

Identified coin:	Moravské stavy (1618–1620) – 12 Kreuzer (12 Krejcar) (č. 4245)

User feedback

Diameter:	27,0 mm
Weight:	4,10 g
Mintage area:	České území (1 názor), Čechy do roku 1637 (1 názor)
Ruler:	Moravské stavy (1618–1620) (3 názory)
year of mintage:	1620 (2 názory)
Nominal:	12 Kreuzer (12 Krejcar) (3 názory)
Material:	Stříbro (Ag) (2 názory)
Coin ID:	Moravské stavy (1618–1620) – 12 Kreuzer (12 Krejcar) (č. 4245) (3 názory) Hehous: 4245, Mikelangelo: 4245, William_Will: 4245