
- ten domek je super, tam nemusíš mít ledničku 
- krásně postavenej, kdo někdy dělal z kamene cokoli, ten ví, co je to za kšeft, desetkrát všechno přebírat, spárovat, ale výsledek je parádní
Občas armáda i postaví.
Určitě ne někomu jako náhradu za rozbombordování,to jen důstojníci musí být jako v bavlnce.
Artifact category
| Identified category: | |
|---|---|
| User feedback: | Photo (3 názory) Zukin: Photo, Missel1: Photo, GATTO: Photo |
Log in and help identify this find.
Photo
Post
👍za fotky,👍za jídlo
Dača 😂
Luke, kolego, svatá pravda. Z kamene jsem stavěl několikrát a ještě budu, je to “paráda”. Do široka obložený šutrama, každý vzít 10x do ruky, dokud nenajdeš správný… Ale výsledek potom stojí za to 😉👍🍺🍗 Ještě bych tak potřeboval někoho, kdo by mi vydláždil šutrem vjezd ke stodole. Nikomu se do toho jaksi nechce, všichni zhýčkaní zámkovkou, ta přibývá sama a za chvíli hotovo. Ale je to tak inertní a bez duše 👎 To nechci.
dnes sehnat někoho,kdo s kamenem opravdu umí pracovat je malej zázrak.Většina lidí nepostaví ani drumlina ze třech placáků

je tak, příteli Idlere,
kámen je krásnej, pracnej, ale hlavně strašně těžkej, onehdá sem jeden takovej kolos nakládal, pak sem ho nemohl dostat z kufru ven, sem myslel, že ho budu muset palicou přepůlit 
dnes už s kamenem dělá pár lidí, jednoho znám, jeho tatík byl přímo vyučenej kameník, ten ho uměl opracovat, žádná elektrika, všechno ručně
- není nad kamennný zápraží, zámkovka je tak dobrá k nějaké moderní barabizně, ke stodole jedině kámen - pokud teda je, bo to budou tuny......
- my máme dnes výhodu, že pokud pracujeme s kamenem, pak nás to většinou chválabohu neživí, bo třebas já bych pošel od hladu, ale hlavní výhodou je, že nemusíme dělat kamenický značky

Copak o to, kamení bych měl. Ale lidi na práci nejsou. Žádnej sprostej dlaždič. Co taky chtít, když máme 100 vysokých škol a učňák je sprostý slovo a ostuda a za těch 36 roků od plyšáku učňovský školství skoro zaniklo. Zato filozofů se nám pořád jaksi nedostává. Holt je těch neziskovek moc a potřebují pořád další. 👎😢
ale zase by mohli napsat krásnou ročníkovou práci o práci s kamenem.


Ale hlavně si na tu ročníkovou práci vyžádat pořádný grant nebo dotaci. Na kameny hlavně nesahat, mohli by si ublížit 🤪
nevím, co se v dospívání stalo, ale já měl k tomuto řemeslu jako harant velmi blízko, za celý dětství sem kámen z ruky nepustil a to hlavně, když se během usilovného studia poškolních přírodních věd, našlo nějaký opuštěný stavení 
obor vysklívač,je v určitém věku velmi přitažliví 
Vandalové, my házeli kameny jedině na nepřátelskou tlupu. 

-a co si myslíš, potemníku,že jsem nějakej amatér??
- mám na kontě jednu kvalitně rozbitou kebuli, taky z toho byl průser jak vrata, ale byl jsem jednohlasně zvolen náčelníkem!! 
Jsi dobrej. 
Ale mám lepší skóre.
15krát rozbitou hlavu.
Tu mojí. 
Pravda, počítal jsem i malá zranění, prostě když tekla krev.
To už je ale pravěk, někdo by řekl: jak pravěk. 

- já jednou udělal kámošovi na čele brutusbouli - vozili jsme se na otočné bráně a já ho narazil na nepohyblivou část, ale fakt nekecám,to byla rána,že zůstal ležet jako mrtvola a když se probral, byla boule veliká, jako celá afrika /doslova/, úúúplně fialová a asi 5cm do prostoru, když sem to viděl, málem sem taky omdlel, dokonce i on sám si ji viděl, bo začal řvát a mazal dom a druhej den ve škole už byla pryč, říkal něco o tom, že mu ji máma mačkala lžící,no já bych řekl, že minimálně lopatou


Ti jsou ti kamarádi. 
Jsme házeli šutry na led a dostal jsem jí zezadu do palice od kámoša, co byl 2 metry za mnou. To mě taky šili. 
Ještě dnes trefím vrabčáka v letu, parní lokomotivu na viaduktu a žabky počítám po desítkách. 

áno, kamarádi........jeden za všechny a všichni na jednoho!!
palicu mně šili pouze 2x, oblečení nespočetně
- mládí bylo docela divoký, do lebky sem dostal xkráte, jen ve dvou případech sem to nerozchodil - jednou sem to koupil kladivem a podruhé železnou tyčkou -ale myslím, že to na mne nezanechalo nějakou znatelnou újmu 

Taky se divím, že jsem to přežil bez úhony. Hrozný hovadiny jsme vyváděli. Svým dětem bych za to nalískal. 

o dnešní děti se bát opravdu nemusíme, těm může maximálně spadnout telefon na palec, nebo pod nimi rupne notně opotřebovaná židle u PC
kokám,že jste zabloudily v uličkách vspomínek.
sem měl na chyrdě u nás čtyři popsaný karty a těch štychů co mám by bylo taky pěkný hejno
