Odznak

járo a co je to teda za odznak - vlevo je snad znak Dánska?? - nějakej odkaz??

odznak Dobrovolných střelců z Korutan

www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/odznak-dobrovolnici-z-korutan-183979/

Odznak Dobrovolníci z Korutan | LovecPokladu.cz

Detail nalezeného předmětu – Odznak Dobrovolníci z Korutan.

Dobrovolníci na korutanských hranicích.
Obecné informace o organizaci, nasazení a přidělení
S rozkazem nejvyššího velení (Vojenské velení Graz) ze dne 28. ledna 1915 nyní vrchní velení také obdrželo pokyny, které přesně definovaly jeho oblast působnosti. Na základě těchto rozkazů vrchní velení zahájilo nábor v Korutanech a vzhledem k vlasteneckému postoji obyvatelstva naverbovalo v krátké době četné dobrovolníky. Platila zásada, že velení nad jednotkou by mělo být svěřeno osobě, která ji zřídila. Do konce února se zaregistroval značný počet přes 8 000 dobrovolných střelců. Toho bylo dosaženo i přes skutečnost, že obyvatelstvo Korutan bylo silně zapojeno kvůli rozsáhlé vojenské branné povinnosti. Dne 17. března 1915 složil velitel vojenské stanice plukovník Saremba přísahu velkému počtu významných osobností jako střelecké důstojníky v historické Velké erbovní síni Klagenfurtského státního domu. Mezi nimi byli tři velitelé praporů a 46 velitelů rot. Podle rozkazu vojenského velitelství v Grazu ze dne 18. března 1915, č. prez. 1000/365, bylo velení pěší divize ve Villachu (podpolní maršál podporučíka von Langera) svěřeno vrchnímu velení nad korutanskými dobrovolnými střelci a nařídilo, že od nynějška všechny rozkazy korutanským dobrovolným střelcům musí pocházet od výše zmíněného divizního velení. V Korutanech byly zřízeny čtyři pluky, každý s přesně definovanou oblastí podpory. Výcvikový program, uniformy a vybavení ženistů, zdravotnického personálu a výcvikového personálu byly přesně předepsány. Poplach musel být velitelům rot zaslán telegraficky. Každý oddíl musel určit místo poplachu. Uniforma se musela skládat z polně šedé halenky, kalhot, čepice, šedého gumového kabátu, tmavého kabátu, šátku, sněhové čepice nebo bašliku, lýtkových ponožek, spodního prádla, vlněného spodního prádla, batohu a identifikační karty. Manžety límců halen, pokud byly vůbec přišity barevné „Parolis“, byly zelené. Předpisy uvedené v poslední části předepsané pro Dobrovolné střelce z 28. ledna 1915, v podobě copů na rukávech byly zrušeny dekretem Ministerstva národní obrany z 28. června 1915.
Na límcích byly zavedeny hvězdné rozety s korutanským státním znakem v věnci z protěže. Hodnosti důstojníků ve službě byly určeny podle jejich funkce, a to: štafetový hůl, rota, půlrota a velitel čety. Teprve později se nařízením začala používat označení major střelby, kapitán střelby, nadporučík střelby a nadporučík střelby. Dekretem Vojenského velitelství v Grazu I. z 11. dubna 1915, č. prez. 7150, byl korutanský hejtman Leopold Freiherr z Aichelburg-Labia jmenován vrchním velitelem s hodností prvního důstojníka za jeho mimořádný přínos k založení Císařských a královských dobrovolnických střeleckých útvarů v Korutanech. Nyní byly na papíře zřízeny čtyři pluky a začal ještě obtížnější úkol, jak je v krátké době uvést do provozu. Hlavními otázkami bylo vybavení, výcvik a trvalé upevnění rot. Bylo nutné překonat velké obtíže, které pramenily jednak z postupného dodávání zbraní a výstroje, jednak z načasování náboru a nasazení a také z geografického oddělení velitelů rot, štafet a pluků. V důsledku toho byl výcvik velmi rozmanitý. Vůbec ho nelze nazvat důkladným. Je třeba také vzít v úvahu, že zpočátku nebylo k dispozici dostatek pušek, ale jen několik pušek Werndl. V mnoha rotách byly pušky určené pro střelce, „Model 7 mm M.14“ (tzv. mexické pušky, exportní pušky od Steyru určené pro Mexiko a Kolumbii), vydávány pouze po vyhlášení pohotovosti. 9. a 10. rota III. Například vojáci 3. pluku vytáhli své mexické pušky až 27. května 1915, na střelnici poblíž Napoleonwiese u Warmbad Villach mohli střílet až 28. května, 29. května pochodovali do Kronau a 31. května zaujali pozice poblíž Soča a Planina za Skalo a Lepenje. Z toho lze dobře posoudit jejich střelecké dovednosti během prvních dnů nasazení. Vzhledem k těmto naléhavým a rychlým úkolům a požadavkům nepřipadalo v úvahu prověřování a výběr dobrovolníků a museli být spokojeni, pokud je mohli ubytovat, rozdělit a seskupit do rot, protože vzhledem k velkému vlastenectví Korutan se přihlásil téměř každý muž, který byl ještě k dispozici a svobodně se přihlásil. Téměř dvě třetiny dobrovolníků tvořili staří muži a mladí muži mladší 18 let. Starší samozřejmě nebyli způsobilí k delší službě. Ale pro počáteční útok, dokud nebylo přivedeno dostatečné množství vojáků, byli k dispozici a udrželi si své místo. Při prohlížení seznamu padlých a těch, kteří zemřeli v důsledku války, je zarážející, že mnoho starších mužů, kteří narukovali v květnu, později v důsledku války zemřelo, většinou v roce 1916. Také administrativní povinnosti velitelů rot vyvolávaly značné tření. Vzhledem k naléhavosti událostí a skutečnosti, že téměř každá rota měla jiné umístění, nemohli být mistři zásob a účetní seržanti ani uvedeni do služby. Služební knihy a tištěné materiály zcela chyběly a často zcela protichůdné dekrety a nařízení nadřízených orgánů, zejména ohledně poplatků, nepřispěly k vytvoření jasnosti. Byla však přítomna dobrá vůle, která měla větší cenu než jakýkoli papír, bez ohledu na to, jak krásně byl napsán. Každý pomáhal, jak nejlépe uměl, jeden ochotně podporoval druhého a věci šly lépe, než kdokoli očekával.