Osvobození Prahy

Pěkný fotky 👍

Krásná památka... 👍🙂👍

Hezký jsou 👍🙂

Pěkný kousek historie 👍🍀

vždycky když sem na tyhle časopisy narazil,tak se znich dochovaly skoro vždy jen ty,které byly událostní.Jako vznik republiky,umrtí Masarika,obsazení,osvobození ,A ty ostatní měly malou šanci.Tyhle brožury a časopisy si lidé uložili jako vzácnou památku

Díky díky,je to jen brožurka ale při dnešním překrucováním dějin je toto dobré mít a je to dobové.Dnes se bohužel píše a tvrdí že to bylo jinak😰

A nebo ještě existuje cenzůra mlčením.Když už o tom nebudu psát hanlivě,tak nebudem psát vůbec.

Pane Kvasaku, vím, jak se cítíš.

Krásná a známá je ta fotky , kde ti dva rusáčci spí v americkém Jeepu a na haubně mají německý kulomet. Babička vyprávěla, že byli strašlivě urvaní a spali kudy chodili.
Vzpomínka ze Staroměstského náměstí, kde jsme tenkrát badleli a kde nám taky rozstřelili kvartýr (němci) z kanonu. (Přímo proti Orloji ve druhém patře).Trefili se do příčky mezi dvěma okny kde byla z druhé strany postavena knihovna. Ta šupa vyrazila dveře do pokoje i bytové dveře a knížky prý létaly až do přízemí.......
Pink

Jinak babička seděla se dvěma malejma holkama ve sklepě (stejně jako ostatní ženy) a třásly se. Dědeček (lékárník s vlastní lékárnou na Betlémském náměstí) se pátého ztrtatil a nebylo po něm vidu - slechu. Objevil se až osmého večer a babičce řekl. - já už těm raněným nemám co dávat.
A když se za dva dny vypravili do lékárny, tak babička spráskla ruce, lékárna úplně prázdná - Proboha, co budeme prodávat? Ty jsi spotřeboval i ty tablety pro zvětšení poprsí ?
Já jsem jim to Jaruško dával jako placebo, když jsem viděl, že stejně umřou, aby měli naději.........
Pink

No příšerný časy to byli

Hering
Žít se musí.......

Huh. Co na to říci. Bohužel je téměř nucena kazda třetí generace tyhle chyby opakovat protože presne tyhle vzpominky se uchovají tak minimálně generace dvě. Ta třetí na to vždycky trochu se***

Děkuju za fotky příběhy. 👌

Boje v Praze velice pěkně popisuje tato zapomenutá kniha.
https://muj-antikvariat.cz/kniha/a-lid-povstal-parizek-l-m-1945
Je tam několikrát! zmíněn odvážný a šikovný střelec z pancéřové pěsti Nádvorník,kterému se podařilo postupně zasáhnout několik tanků,které pronikly do centra Prahy. To si doteď pamatuji z dětství,kdy jsem to četl. Doporučuju.

TienYtong
Mám těch vzpomínek ještě mnoho od babičky i od mamky - bydleli jsme na Staroměstském náměstí, tak jsme byli ve středu dění. Ale nechci sem všechno psát, ono to s kopáním nesouvisí.......možná je to škoda..
Pink

Pink_Panthere tady se často řeší tak balastní hovadiny pod příspěvky a nikomu to nevadí ba naopak,že plodnou a zajímavou diskuzi/vzpomínky k určitému historickému tématu bych určitě neřešil.
To jsou věci přímo související s historií a nikoli tu často oblíbené spamování naprosto o ničem.
Zvaž udělat třeba vzpomínkový příspěvek do klubu k těmto událostem.
Rád si ho přečtu.

Tiene , zvážím to. ALE JSEM Tu nový, dávno už nehledám a vkládám do klubu už neumím. Ale zkusím to, co kdyby
Pink

Tiene, já to do toho Klubu neumim vložit. Tak snad ještě jednu vzpomínku, moji vlastní:
Ono už to bude asi deset let
Co jsme si s Majdou na Hlávkově koleji při výročí osvobození zazpívali „Život je jen náhoda“.

To ovšem není nic obdivuhodného. Obdivuhodné je, že na klavír hrál pan profesor DhDr Vojmír Srdečný, poslední přeživší ze studentů zatčených nacisty 17. listopadu. Tenkrát mu bylo už asi 98 let a dalšího výročí už se nedožil.......

Je opravdu několik překrásných okamžiků. které jsem v životě zažil.
Pink

A asi šest hodin jsme si s panem profesorem na té Hlávkově koleji povídali a povídali, pili kávu a skončili jsme až když byl pan profesor unaven. To byl nádherný den!
Pink

Čest jeho památce.

Pro pink_panther: www.lovecpokladu.cz/klub/pridat-prispevek

Přidat klubový příspěvek | LovecPokladu.cz

Přidat klubový příspěvek

Okvěťákz, byl to bezesporu přenádherný zážitek.
Děkuji mnohokrát za návod na vložení, pokusím se
Ještě jednou děkuji, Pink