Zlatý drátek

Masakr! Úžasný nalez, obrovská gratulace 👍

No pecka paráda

Smekám za odevzdání do muzea! 👍

Au spojka vodičů.
Hezká. 👍

Taktéž , klobouček a gratulace.

Okolí Litlu?

Tady nováček a takový nálezy, který se někomu nepodaří za celý život. Úžasný nález - odevzdán - a při dnešní ceně Au asi bez nároku na nálezné. Tak by mne zajímalo, ve kterém šuplíku to skončí.

Parádní nález 👍 gratulace

Díkec všem.
LPStrada1-nooo ani ne:D ale stejný krajíc:D

tony52-jn jsem zde novej:D jinak LP sleduju zhruba 4ročky a hledám asi tak 3:D takže jo furt nováček.A jinak díkec.

Hmm 🤔... to odevzdání...
...ale co 👍 jistej

áno, taky jsem tu novej, tak se zeptám - ten drát je samosemou dutej!!

Wow

lukegoss-no měl by být ale z obou konců to nejde moc poznat.
Takže slovo drátek asi ne když je to teda dutý:D

🍻

jo, je dutej, jde to vidět z popraskanýho povrchu, oni to v té době takto dělali, ale nikdo mi zatím nevysvětlil, pokud tenhle dutodrát sloužil jako polotovar, proč se s tím tak složitě vyráběli a taky jakej důvod má ta dutost, když to byla vlastně - jak se rádo říká - surovina na další zpracování
- beru to jako polotovar na výrobu šperků, prostě použití drátu, ne použití roztavenýho zlata, beru, že tydle dráty umělo vyrobit tehdy pár lidí, dnes by to v těch tehdejších podmínkách nevyrobil nikdo

Pěknej dratek...👍Snad ho ti šášci v muzeu nebudou rozmotávat a nechaj tam tu původní (o)smyčku.

Naopak- jednodušší bylo rozklepat valounek neobyčejně kujného zlata (z potoka) a ruličkovat jednu tenoulilililinkou placičku pěkně postupně na druhou, až do podoby drátku...

Taky možnost ale těžko řict.
sem něco četl taky o rolování ale to bylo myslím z plíšku.

👍
Kolik váží?

tak hlavně musíme pochopit, jak se ten drát vyráběl - tu je postup výroby popsán u jinýho nálezu

Odborníci popsali, že na jednotlivých exemplářích je patrný spojovací šev, což dokazuje, že drátky byly vyrobeny z roztepaného tenkého plechu, který byl poté stočen do trubičky. U jednoho porušeného svitku je vidět, že drát je dutý. Výsledný zlatý drát byl spojen, svařen, na obou koncích byla vytvořena očka a na jednom konci, před a za očkem, byl drát opatřen tordováním a následně stočen do finální podoby nekonečné spirály.

zapomeň na to, že vyrobit dutej drát je lehčí, jako plnej a taky nevím, jak by ty malilililinkatý ruličky k sobě spojovali, bo zkout do sebe to nešlo, bo to bylo dutý a utčitě to po těch 1 centimetrech k sobě neletovali

Do nekonečna nanášením dalších a dalších plátků a ruličkováním, třeba na kůži

V historických dobách (například ve starověkém Egyptě či v biblických dobách) se zlatý drátek vyráběl ze zlatých plátků či fólií pomocí několika specifických technik, protože moderní metoda tažení drátu přes průvlak se v širším měřítku objevila až později (kolem 7.–8. století n. l.).
Zde jsou hlavní způsoby výroby drátku z plátků:
Řezání a kroucení (Strip-twisting): Z vytepaného zlatého plátku se odřízl velmi tenký a dlouhý proužek. Ten se poté mohl protáhnout mezi prsty nebo válet mezi dvěma hladkými deskami, čímž se proužek zkroutil a vytvořil dutou nebo plnou trubičku. Takto vyrobený drátek má na svém povrchu charakteristický spirálový šev.
Sekání a kování (Block-twisting): Zlatý ingot se nejprve vytepal do silnějšího plátu. Z jeho okraje se odřízl proužek se čtvercovým průřezem (šířka řezu odpovídala tloušťce plátu). Tento čtvercový prut se následně kroutil kolem své osy a koval (nebo válel), dokud nedosáhl kulatého tvaru a požadované délky.
Protahování otvorem: Další ranou technikou bylo protlačení tenkého zlatého proužku malým otvorem v tvrdém materiálu. Proužek se při průchodu stočil do ruličky a vytvořil tak tenký, i když často dutý drátek.
Kombinace s textilem: Pro textilní účely (např. v bibli zmiňované „zlaté nitě“) se zlaté plátky řezaly na extrémně jemné proužky, které se pak vplétaly přímo do tkanin nebo se jimi omotávala jiná vlákna.
Až později se standardem stalo tažení drátu, kdy se silnější drát (připravený odlitím nebo kováním) postupně protahuje řadou stále menších otvorů v ocelové nebo bronzové desce (matrici), čímž se drát prodlužuje a ztenčuje do přesného kruhového průřezu.

zlato není plastelina, todle bys mohl dělat s větším průměrem trubky a na trnu to zbouchávat do sebe, nebo se zlatou folií, ale jen jako zlacení, tohle má pár milimetrů - a určitě to zlato nerulovali v dlani

Historické techniky spojování zlatých fólií pro výrobu drátků nebo nití nevyužívaly lepidla v moderním slova smyslu, ale spoléhaly na fyzikální a chemické vlastnosti drahých kovů:
Difuzní svařování za tepla (Forge Welding): Nejčastější metoda, kdy se překrývající se konce fólií zahřály a následně kovářsky spojily (např. kladívkem nebo tlakem). Díky vysoké čistotě a tažnosti zlata dochází při teplotách pod bodem tání k vzájemnému promíchání atomů v místě dotyku, čímž vznikne pevný spoj.
Pájení (Soldering): Ke spojování se používaly slitiny zlata s nižším bodem tání (např. s přídavkem mědi nebo stříbra). Tato "pájka" se vložila mezi spoje a po zahřátí fólie pevně scelila.
Mechanické kroucení a vinutí: Při výrobě tzv. pozlacených nití (leonatické nitě) se úzké pásky zlaté fólie těsně navíjely na textilní jádro (hedvábí nebo lněnou nit). Pásky se obvykle nespojovaly lepením, ale držely u sebe díky vysokému tlaku při navíjení a přirozené přilnavosti kovu.
Tváření za studena: Velmi tenké fólie (plátkové zlato) mají schopnost se při silném tlaku nebo tření spojit i za studena (tzv. studený svar), což se využívalo při opravách nebo vrstvení materiálů.
Ve starověku a středověku se pro nanášení zlata na jiné podklady (nikoliv však pro spojování drátků samotných) používala organická pojiva jako vaječný bílek, česneková šťáva nebo vyvařené kůže (klih).

Kůže neboli vyčiněná useň z větších druhů dobytka, zbavená srsti, byla na rulování zlatých drátků nejlepším pomocníkem.

áno, zajímavé technologie, akorát si teda vůůůbec neumím představit, jak někdo válí zlatej plech mezi deskama a vznikne z toho drát, dokonce i dutej
- a pokud by to teda i šlo a válelo by se to jako nudle, tak by ty stáčený vrstvy byly vidět v lomu drátu a tohle je určitě nemá, tohle je stočenej plech bezešvej zaletovanej

Lukegoss: "jo, je dutej, jde to vidět z popraskanýho povrchu, oni to v té době takto dělali, ale nikdo mi zatím nevysvětlil, pokud tenhle dutodrát sloužil jako polotovar, proč se s tím tak složitě vyráběli a taky jakej důvod má ta dutost, když to byla vlastně - jak se rádo říká - surovina na další zpracování
- beru to jako polotovar na výrobu šperků, prostě použití drátu, ne použití roztavenýho zlata, beru, že tydle dráty umělo vyrobit tehdy pár lidí, dnes by to v těch tehdejších podmínkách nevyrobil nikdo. "

parádní nález, gratulka, já bych v tom viděl jen mosaznej drát 😆😆

Gratuluji, krásný nález.🍀👍.
Luku a LPStrado, díky za zajímavé a přínosné komenty👍.

Nenapadny_Nick-zhruba 3g
LPStrada1,lukegoss-dikec za zajímavé čteničko👍

vyrobit na koleně drát o hmotnosti 3g a tédle délce, je nadlidskej výkon, si vem alobal a zkus to, co ti z toho vznikne

ten drátek má +- 1 mm, kdo tohle dokáže stočit- klidně i mezi deskama, nebo na kůži - tomu zařídím nobelovu cenu za pokrok
- a ani to nemusí mít ve finále délku 2m jako u někerých nálezů, mně stačí 2cm

https://1url.cz/ZJmQQ

a tordování se dělalo jak?? - nad svíčkou??

www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/moje-prvni-zlato-306873/

Moje první zlato | LovecPokladu.cz

Detail nalezeného předmětu – Moje první zlato.

Dnes už by to byl problém, nejsme tak šikovní, jako byli lidé dříve. Třeba takové pyramidy, nepochopitelné jak to mohli tenkrát lidi postavit..

tak pyramidy postavili mimozemšťani, to už se ví, ale jestli taky pomáhali s drátama, to sem nikde zatím nevyčetl

říká se, že ráno moudřejší večera, ale nic se nepohlo, s tím drátem jsem na tom stejně, jako večer

ale když už se tu zmínily ty pyramidy
- si vemte, že se tvrdí, že se ty bloky na stavbu opracovávaly ručně - pokud by jeden měl 1x1x1m, pak by jejich přesnost musela být na milimetr, bo pokud někdo někdy skládal ztracený bednění, nebo broušený porotermy na sebe tak ví, že supr rovnej základ je základ a jakákoli nerovnost se projeví na příčné spáře a kolíbáním cihly kladené na střih - to značí, že cihla se dává o polovinu jinak než spodní řada na kerou kladem a to značí, že při milimetrové odchylce jedné cihly v horizontální rovině by byla cihla dávaná na tuto nerovnost odchýlená, což by pak mělo za následek mezery ve spárách a rozhašení celé rovinnosti - ale to se tu bavíme o cihlách o výšce +- 25cm, tak si vemte tu přesnost, když tu jde o ručně tesaných krychlích o straně 1m!!!! / to by se pak musely ty bloky dělat každej extra na míru /
- to člověk nedokáže, to mi nikdo nevymluví!!
- a to se nebavíme o hmotnosti, běžnej blok měl 2,5t, ale byly i bloky o 50-80t!!!
- a člověk by dokázal vyrobit z bloku skály žuly krychli 1x1x1m nějakým dlátem a palicí tak, aby po uložení na místo vše sedělo a mezi jednotlivými kusy byla "mezera" max 1mm??
- a to nemluvím o manipulaci s tunovými hmotnostmi, todle by sám člověk bez "cizí" pomoci nedokázal....

ps.
- kilometrovej přesun kostela bych ještě pochopil

https://edu.ceskatelevize.cz/video/8193-presun-kostela-v-moste-1975

no, když to tak spočítám, tak bych raději stavěl pyramidu, než šušnil milimetrovej dutej drátek

A co teprve takový MakčuPiču, tam byli ještě větší frajeři s těma šutrákama.

Pěkné počtení, je zajímavé a neuvěřitelné co všechno naši předkové uměli a dokázali. Naši předkové byli šikovní, zruční a silní ( nemyslím jen fyzicky ale celkově ) nebýt nich tak tu mi nejsme. Všichni jsme jejich potomci, ta zručnost a síla někde v nás snad ještě je, my jsme zlenivěli slábneme všechno je lehčí a bude ještě lehčí… teď tu je AI a časem už nebudem muset dělat nic jen stresu přibývá. Všeho moc škodí. No uvidíme jak se to bude dál vyvíjet. To se mi líbí na detektoringu že objevuji tu minulost to co nám tu naši zruční předci zanechali.

áno, člověk dokáže hodně, ale musí k tomu mít nějakej motor - třebas bič, nebo hlad, sám od sebe by se do takových velkých projektů jentak nepouštěl
- áno, lidi mají něco ze šikovnosti zakořeněno od svých předků, ale kolikráte když to vidím s tou zručností naživo, tak někeří vypadají, že jejich předci nebyly ani ty opice
- lidi si všímali přírody, věděli, kdy bude pršet, jaká bylina se k čemu hodí, učili se pozorováním, nikde to na netu nevyčetli, být takovej stav dnes, tak lidstvo vyzdechá, nebo se sežere navzájem

ps.
i na akci v machu pichu byli subdodavateli mimozemšťani

pro LPStrada1: bronzový drát se stáčel z úzkých slabých bronzových pásků, nebo se vykovával z bronzové tyčinky – výrobu popisuje Homér asi 9.století B.C.. ,,nekonečný‘‘ drát tažený přes kamennou či železnou protahovačku je cca z pozdní doby římské bo za stěhováků je to již běžná věc. V Egyptě ale tímto způsobem vyráběli zlatý drát už v době, kdy je u nás starší DB.

Zlatý drát se dá odlít do rýhy v kamenné formě (nerovnoměrná tloušťka) a poté upravit povrch do relativního kruhového průměru, roztepáním konců, překrytím a stepáním se nastavuje délka viz foto 2 vpravo dole. V době bronzové se do ČR dostává tato surovina obchodem a obsahuje až 25% stříbra. Směs je nehomogenní, tak v ohybech bude jiné povrchové pnutí a na povrchu se mohou objevovat prasklinky a ty se zvýrazní po pobytu v zemi, kde ono stříbro reaguje s prostředím, v kterém se nachází (nebo je to reakce stříbra či jiných příměsí přímo na povrchu drátku), zlatu je to fuk. Dutý zlatý drátek mohli vyrábět namotáváním zlaté fólie na bronzový dráteček a tepáním fólii spojovat, ale vyrábět bych to nechtěl.

luxusní nález, asi jich moc není

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-archeologove-odhalili-na-trase-budouci-zeleznice-na-prerovsku-kalibracni-desku-z-rimskeho-obdobi-40574753