Mobile post from Tomcek

Nojono, koroze udělá za ty roky svý.

Jakýpak ze 40.let , tu máme ještě doma a tátovi ji koupili někdy v roce 1975

Jééé to jsem měl a v takový modrý barvě.

Já taky. A taky modrého. Byl tam setrvačník a dělal rachot.

To byly výchovné hračky, proto miluju zbraně.
Furt jsme si hrály na vojáky, němci a partyzáni, stavěli se bunkry, pozorovatelny na stromech.
Pálili ohně, házeli do nich Lybary, dělali výbušniny z Travexu s cukrem, delaborace nábojů z rybníka
a následné opravdové granáty ( nikomu se nic nestalo) ad.
No dělali jsme hrozný věci, ale byli spokojený a řekl bych i šikovný na kde co.

Přesně pane dentisto. Nadělali jsme se kravín a kupodivu mám i všechny prsty.

👍😁

Ten jsem měl na přelomu 60. a 70tých let. Na ústí laufu byl kamínek do zapalovače s jazýčkem a při "střelbě" to jiskřilo.

Jasný, tuhle jsem měl taky a spousta dalších bouchaček. A jak píše Zubař, se divím že jsme to ve zdraví přežily.

Protože jsme si sakra dávali bacha, jak to dělat aby nám to ty prsty neutrhlo a aby rodiče nic nepoznali (stejně poznali). To bylo furt: můžete si jít hrát do lesa, hlavně se vraťte celý

Copak naše generace ale generace našich tatíků. To musela být teprve paráda. Pár let po válce. Kolega z práce se v 45roce přistěhoval s rodiči do žlebu za děčínem. Vzpomínal jak s klukama podle řeky sbírali zbraně. Stříleli přes řeku do skal a granátama lovili ryby.

Jo jo, po válce táta s dědou chodili do lesa na pařezy, a čím myslíte, že je "štípali"???

kalačem?