Constantius II. (337–361) – coins

Flavius Julius Constantius, známý jako Constantius II., byl druhorozeným synem císaře Konstantina Velikého a jeho manželky Fausty. Vládl v letech 337–361 n. l. a jeho vláda patří k nejdelším v pozdně římských dějinách. Proslul jako schopný vojevůdce a tvrdý politik, který se snažil udržet jednotu říše, i když byl zapleten do náboženských sporů mezi křesťanskými proudy.

Mládí a původ

• Narodil se 7. srpna 317 n. l. v Sirmiu (dnešní Srbsko).

• Otec: Konstantin Veliký

• Matka: Fausta

• Už od dětství byl vychováván jako možný nástupce v čele říše.

Cesta k moci

• V roce 324 n. l. byl jmenován Caesarem.

• Po smrti svého otce Konstantina v roce 337 n. l. byl spolu se svými bratry Konstantinem II. a Constansem prohlášen za augusta.

• Při nástupu k moci došlo k dynastické čistce, při níž byli zabiti mnozí příbuzní (včetně Delmatia a Hannibaliana). Constantius II. byl zřejmě jejím hlavním iniciátorem.

Vláda (337–361 n. l.)

Rozdělení říše

• Získal správu nad východní částí impéria: Balkán, Malá Asie, Sýrie, Palestina a Egypt.

• Bratři Konstantin II. a Constans vládli Západu. Po smrti Konstantina II. (340 n. l.) a zavraždění Constanse (350 n. l.) se Constantius stal jediným císařem.

Vojenská činnost

• Bojoval dlouhá léta proti Sásánovské Persii.

  • Perský král Šápúr II. ohrožoval Mezopotámii a Arménii.

  • Constantius dokázal udržet hranici, ale nedosáhl rozhodujícího vítězství.

• Úspěšně potlačil povstání uzurpátora Magnentia (351–353 n. l.), kterého porazil v bitvě u Mursy (351 n. l.).

• V roce 355 n. l. povýšil svého bratrance Juliana na Caesara a svěřil mu správu Galie.

Náboženská politika

• Byl křesťan, ale přikláněl se spíše k ariánství než k nicejské ortodoxii.

• Svolával církevní synody a snažil se prosadit jednotu víry, což však vedlo k novým rozkolům.

• Pronásledoval některé biskupy, včetně sv. Atanáše z Alexandrie.

Vztah k Julianovi

• Julian, jeho bratránek, se osvědčil v Galii jako schopný velitel.

• Roku 360 n. l. ho vojsko prohlásilo augustem, což vedlo k hrozbě občanské války.

Pád a smrt

• Constantius II. se vydal proti Julianovi, ale během tažení onemocněl.

• Zemřel 3. listopadu 361 n. l. v městě Mopsucrenae v Kilikii (dnešní Turecko).

• Na smrtelné posteli údajně uznal Juliana svým nástupcem.

Hodnocení

Constantius II. byl schopný vojevůdce a dlouho dokázal udržet jednotu říše. Jeho vládu ale poznamenaly náboženské spory a kruté politické čistky. Přestože nikdy nedosáhl velkého vítězství nad Peršany, zajistil stabilitu Východu a vládl celých 24 let.

Zajímavosti

• Byl druhým nejdéle vládnoucím císařem dynastie Konstantinovců po svém otci.

• Proslul okázalými triumfálními průvody a slavnostmi v Konstantinopoli.

• Některé prameny ho líčí jako krutého a podezíravého panovníka, jiné zdůrazňují jeho oddanost křesťanství.

Shrnutí

Constantius II., syn Konstantina Velikého, vládl v letech 337–361 n. l. jako císař východní a později celé římské říše. Bojoval proti Peršanům i uzurpátorům a zasáhl do náboženských sporů, přičemž podporoval ariánství. Zemřel na tažení proti svému bratranci Julianovi.

Zobrazné mince jsou nálezy hledačů s detektory kovů na webu lovecpokladu.cz.