14.9. 1092 Břetislav II. se stal českým knížetem

Počátek vlády Svatoplukova bratrance Břetislava II., který se stal pražským knížetem dne 14 . září 1092, byl poměrně klidný. Pokračoval v politické linii svého otce krále Vratislava.

Kníže Břetislav II. byl energetický panovník, který pokračoval ve snažení svého otce krále Vratislava I. Na pražský stolec byl zvolen ve svých asi pětatřiceti letech. „Počátek vlády Svatoplukova bratrance Břetislava II., který se stal pražským knížetem dne 14 . září 1092 , byl poměrně klidný. Břetislav II. pokračoval v politické linii svého otce krále Vratislava. Stranil císaři Jindřichovi IV. a vyčkával, jakých výsledků jeho politika dosáhne. Pro jeho věc se pokoušel získat také uherského krále Ladislava a rakouského markraběte Litolda,“ píše se v Moravském historickém sborníku.

Z Břetislavových činů si nesporně zaslouží zmínku, že roku 1093 nařídil zlikvidovat všechny pohanské obyčeje a pověry, zničit háje a stromy, jimiž se lidé klaněli a jež ctili. „A také vyhnat všechny čarodějníky, badače, kouzeldníky, zaklinače, krasomluvce,“ píše Stanislava Jarolímková v knize Co v učebnicích nebývá.

Ti, kteří zůstali, v řece topiti a ohněm páliti rozkázal. Roku 1096 či 1097 vypověděl také slovanské mnichy ze sázavského kláštera, což znamenalo konec tohoto liturgického směru, který nakrátko obnovil až Karel IV.

Břetislav II. se pokusil zrušit stařešinský zákon zavedený Břetislavem I., a prosadit jako následníka svého mladšího nevlastního bratra Bořivoje. Oženil se zřejmě ve svých sedmatřiceti letech, a to v září 1094. Jeho žena Luitgarda z Bogenu porodila jednoho syna.

Břetislav II. zemřel v roce 1100. Trávil tehdy předvánoční čas na dvorci ve Zbečně na Berounce, večer dne 20. prosince byl přepaden a utrpěl těžké zranění, jemuž o dva dny později podlehl. Vrah byl ihned ubit, takže se vlastně neví, kdo ho zajal. Možností bylo mnoho a za jednu z nich je považována také pomsta rodu Vršovců.

„Podle Kosmy lidé na pohřbu Břetislava II. plakali, protože ho měli rádi. Konec vlády tohoto Přemyslovce se stal začátkem dalšího dlouhého období neklidu a příliš častého střídání českých panovníků. Břetislavem I. zavedený seniorát byl nahrazen pranicemi o trůn, při nichž rozhodovala dravost a vojenská síla, do nichž se zapojovali kromě pražských Přemyslovců i jejich moravští příbuzní,“ píše ještě Jarolímková.

Po Břetislavovi II. nastoupil na trůn Bořivoj II. Ten byl prý mírný, dobrosrdečný, zbytečně důvěřivý muž a jako panovník slaboch. Za jeho vlády se dosavadní klid a pořádek v zemi začaly uvolňovat a zahraniční prestiž země klesala.

Zdroje:
Stanislava Jarolímková, Co v učebnicích nebývá
Moravský historický sborník
www.soupispamatek.cz