ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 1. 1. – 15. 1. 2011 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

Persepolis: město se hroutí kvůli otřesům půdy

Starověké město Persepolis se brzy úplně zřítí k zemi.  S takovým varováním přišel tým vědců, který dlouhodobě sleduje sílu otřesů půdy v íránské provincii Fárs. Právě tam leží město Persepolis, jehož historie spadá až do šestého století před naším letopočtem.  Časté otřesy půdy ale způsobují trhliny v budovách, které se v tomto starověkém městě dochovaly.  Na jedné z hlavních budov se objevily tři obrovské trhliny na schodišti. „Je nutné tuto stěnu zpevnit. Jen malý otřes by mohl způsobit, že celé se celé schodiště zřítí,“ upozornil doktor Abdolazim-Amir Shah-Karami. Jak dodal, stěny jsou postaveny většinou jen z bláta a cihel. „Kameny byly použity jen kvůli estetickému hledisku. Se zemětřesením naši předci při stavbě nepočítali,“ podotkl Shah-Karami. Celkové náklady na rekonstrukci budou vědci vypočítali na pětadvacet milionů dolarů. Íránská vláda ale ročně dává na údržbu Persepolis pouze sto tisíc dolarů. Má totiž zcela jiné priority jako například hrobku Musa Kazem, která má nově pokrytou kopuli dvě stě třiceti kilogramy zlata. Státní íránská kasa je tak chudší o deset milionů dolarů.
 

Vědci odkryjí příběh mincovního pokladu

Před více než čtyřmi lety objevil amatérský archeolog/hledač Brian Stephens na poli poblíž svého domu v Llanvaches (Newport) jeden z největších mincovních pokladů v historii Velké Británie. V půdě se ukrývalo 599 denárů z období vlády císaře Nera (AD 54 až 68) a Antonia Pia (AD 138 až 161). Teď jsou mince vystaveny v muzeu ve městě Caerleon. Místní odborníci spustili k pokladu sérii přednášek. V těch seznámí veřejnost z výsledky výzkumu i s historií ražby mincí v období, z kterého pochází nalezený poklad.

Pozůstatky nejstarších ovocných stromků se nachází na Pyrenejském poloostrově

Vědci se pustili do výzkumu semen pocházejících z historického města Hondarribia (Španělsko) a došli k závěru, že na tomto místě se nachází nejstarší pozůstatky ovocných stromků na světě. Těm se na tomto místě dobře dařilo kvůli příznivým klimatickým podmínkám. Semena nejčastěji pocházela z mišpulí nebo kdoule. Ovocné stromky v městě Hondabarria plodily i jablka, třešně, višně, broskve i fíky.

Čína: vědci zkoumají příchod cizích technologií do země

Na oxfordské univerzitě vznikl nový tým vědců, který má za úkol zjistit, kdy začali Číňani používat materiály  pocházející z „cizích“ kultur. Výzkumní pracovníci budou také sledovat, jak rychle čínská hustá populace byla schopná reagovat na příchod nových technologií z cizích kultur. Červené korálky nalezené v hrobě pocházejících z 850-650 BC totiž naznačují významnou interakci mezi čínskou elitou a západními národy pocházející ze současného Mongolska, Kazachstánu a Sibiře. Nejbližší srovnání jsou jemné korálky nalezené v Iráku a dalších oblastech na Blízkém východě v hrobech třetího a druhého tisíciletí před naším letopočtem. Korálky nejsou jediné jejichž technologii výroby Číňané okopírovali od jiných národů a vyvinuli ve vlastním kontextu. Fajáns korálky, typický pro západní Asii a Čínu, které byly nalezeny v čínských hrobkách začali tamní lidé vyrábět také ve stejné době.

 
Tyran Caligula: jeho hrob nalezli díky pašerákům

Caligula byl římský císař, jehož skutečné jméno znělo Gaius Caesar Augustus Germanicus. V historii je zapsán jako nelítostný tyran. Údajně dokonce spal i se svými sestrami.  Podle vyjádření italské policie se díky pašerákům dvou a půl metrové sochy Caliguly se až nyní podařilo najít jeho hrob směrem na jih od města Říma. Tyran měl být pohřben v plovoucím chrámu, který byl během druhé světové války skoro zničen.  Sami archeologové jsou dychtiví po tom najít něco, co s tímto nepříliš oblíbeným císařem souvisí.