ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 25. 1. – 31. 1. 2011 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

Tajuplný prstenec značí astronomické jevy

V Maroku nedaleko pobřeží Atlantiku a daleko od turistických atrakcí leží pozoruhodné a megalitické místo. Nachází se na něm tajuplný kamenný prstenec Mzora. Nejbližší město je od něj vzdáleno asi jedenáct kilometrů. Kde se prstenec v Maroku vzal vědci zatím neví. Mají několik teorií. Jediný odborný průzkum lokality provedl v roce 1970 James Watt Mavor. Ten tvrdil, že kameny tvořící prstenec postavili lidé ze stejné kultury jako ti, kteří postavili megalitické lokality ve Francii, Británii a Irsku nebo jsou s nimi úzce spjaty.  Mavora se také domníval, že sedm kamenů značí významné astronomické jevy jako například slunovrat.

Globální oteplování odhaluje mrtvoly z doby ledové

Před pěti sty lety nechali zmrznou tři děti Inků v argentinských Andách jako náboženské oběti. Díky extrémně nízkých teplotách a ledu byly jejich těla „mumifikována“. Ani vrub času na nich neměl moc velký vliv. Až lednu tohoto roku se těla malých obětí podařily najít. Může za to globální oteplování. Zachovalé mrtvoly odhalené díky tajícímu sněhu jsou tak nyní docela obvyklé.  Odborníci tvrdí, že ledovce nadále ustupují po celém světě a vědci tak budou moci odhalit jejich tajemství. Koncem minulého roku například nalezli turisté tělo čtyřiadvacetiletého pilota Benjamina Rafaela Pabóna v Peru. Ten havaroval v Andách před více něž dvaceti lety.

Na starodávnou desku vytesali draky

Archeologové objevili kamennou desku pocházející z dynastie Čching (1644-1911) v severozápadní Xinjiang - autonomní oblast. Tabule měří jednasedmdesát centimetrů a pravděpodobně ji nechal vyrobit císař Guangxu Qing. Ten ji nechal umístit v chrámu na hoře Bogda. Desky s podobnými motivy jsou pro období vlády čínské dynastie Čching velmi obvyklé.

Somálské jeskynní malby potřebují pomoc

Prehistorické malby hadů, antilop či žiraf v Somálsku přežily více než pět tisíc let. Nyní jsou ale v ohrožení kvůli rabování a nedostatečné ochraně. Skalní malby, na níž jsou ztvárněny například psy a ovce, stejně jako lidské postavy, byly objeveny u i Dhambalinu, v jedinečném úzkém pískovcovém přístřeší. Pro místní velmi chudé obyvatele je podle archeologů zachování tohoto historického dědictví velmi důležité, aby věděli, že na světě existuje něco cenného. Ochránit skalní malby v této „divočině“ je velmi těžké. Místní úřady poprosily o pomoc i UNESCO. To ale uvedlo, že se nejedná o somálské dědictví, nýbrž o památky spadající pod neuznanou republiku Somalilandu. Organizace tak nemůže Somálsku pomoci.

Poškozené artefakty v důsledku rabování zrestaurují

Sedmdesát artefaktů z egyptského muzea, které poškodili vandalové během rabování, už brzy restaurátoři opraví. Například socha Tutanchamona už je po kompletní rekonstrukci. Šéf egyptské archeologie Zahi Hawass řekl, že úřady chtějí také zpřístupnit všechny archeologické lokality v Egyptě. Podle něj jsou informace o vykradení hrobek Memfis, Sakkáře a Abúsíru na Ahram online nepravdivé.