Děsivá síla Nacisnu

Po nástupu nacismu k moci, se začala psát jedna z nejtemnějších stránek historie světa. I když uplynuly již desetiletí od těchto tragických událostí, mnohé otázky zůstaly nezodpovězené. Existují skutečnosti, které nedokáží vysvětlit ani odborníci, kteří mají v dnešní době k dispozici moderní metody. Proto se naskýtá otázka: „Co ve skutečnosti stálo za úspěchy nacismu?“. Mnozí věří, že jsou to nadpřirozené síly. Tato možnost se nabízí, protože nacisté byli doslova „blázni“ do magie. Důkazem jsou nacistické symboly a akce, které nacisté pořádali. Samotný Hitler se zřejmě dostal do styku s okultními tématy poté co během 1. světové války oslepl. Existuje však ještě druhá verze, která hovoří o Hitlerově pobytu v landsberském vězení roku 1924. Poznatky čerpal z okultního pětníkového časopisu Ostara, který vydával ultrapravicový extremista Guido von List. Ten je přesvědčen, že vlast Germánů je severní pól.

Po nástupu k moci v roce 1933 se Hitler zcela odpoutal od okultního podhoubí a tajné organizace zakázal. Jeho velkou silou bylo, že uměl hypnotizovat davy, před nimiž řečnil. Musím se přiznat, že když narazím na fotku Hitlera a vidím jeho oči, leknu se. Jako by měl v sobě nějakou sílu, která mě děsí.

Svastika

Dochované návrhy dokládají, že autorem je Adolf Hitler. Nejstarší skici pocházejí z roku 1920. Na skicách jsou nakresleny různé varianty svastiky a pod nimi je napsáno: „ Svaté znaky Germánů, jeden z těchto znaků by měl být pozvednut.“ Svastika je původně prastarý symbol slunce. Velký význam přikládal i barvám, již od počátku se objevuje černá, bílá a černá, které považoval za mimořádně silné. Hákový kříž se objevil i ve znaku tajné společnosti Thule, v které se Hitler pravděpodobně seznámil s významem tohoto pradávného symbolu. V Evropě i Asii byla svastika pokládána za magický symbol. Lidé v něm spatřovali pramen života, symbol slunce a plodnosti. Je to první znak nakreslený za určitým záměrem, nelze ho znovu vynalézt v dalším věku lidstva.

ĎÁBLOVI SLUŽEBNÍCI

V roce 1896 uveřejnil anglický spisovatel novelu, v níž uvidíme bandu příšerných zločinců pustošit Evropu, zabíjet rodiny, které pokládají za škodlivé pro pokrok lidstva, a spalovat mrtvoly. Nazval svou novelu: SS.

Jacques Bergier, Louis Pauwels

Heinrich Himmler byl pověřen, aby vytvořil SS nikoli jako policejní oddíl, ale jako skutečný náboženský řád, hierarchizovaný od laických bratří až k představeným. Adolf Hitler řekl jednomu ze svých podřízených: „Zakládám řád,“vypočítával před ním hrady, kde se mělo konat první zasvěcení, dodal: „odtamtud vyjde druhý stupeň člověka. Člověk bůh. Ale jsou stupně, o nichž mi není dovoleno mluvit.“
Černý řád izoloval všechny své členy od světa, ať patřili k jakémukoliv zasvěcení. Kromě řádu neměli žádnou jinou povinnost a neexistoval pro ně soukromý život. Bojující mniši dosahovali svého prvního zasvěcení na hradech, ale nejprve museli projít přípravným seminářem zvaným Napola. Bohužel se nezachoval žádný popis zasvěcovacího rituálu prováděného na nacistických hradech. Někteří badatelé se domnívají, že se jednalo o černou mši v nečistší satanistické tradici.

Ceremoniál přísahy konané za tmy při svitu hořících svíček měl vyvolat pocit mystického spojení mezi Adolfem Hitlerem a jeho černým bratrstvem- členové SS se zaslibovali výhradně a jmenovitě Adolfu Hitlerovi. Himmler dokonce požadoval, aby se příslušníci SS rozešli s křesťanskou církví. I když sám odpadl od katolictví, v Boha věřil. Církev považoval jako organizaci konkurující jeho poslání. Už v říjnu 1934 vydal zvláštní výnos, na jehož základě byli z řad SS vyloučeni všichni duchovní. Na křesťanství odsuzoval zejména toleranci, ústupnost a měkkost. Na rozdíl od Hitlera doufal ve vznik nového náboženství založeného na pragermánských pramenech. Tyto Himmlerovi snahy ilustruje to, že se členové SS nesměli ženit v kostele, nýbrž za asistence místního náčelníka SS. Himmler také silně brojil proti oslavám vánočních svátků. Tady však narazil na odpor německých žen, které si vánoce nechtěly dat vzít.

K nejvyšší špičce SS patřilo dvanáct předních Obergruppenführerů- a Himmler uložil prof. Karlu Diebitschovi, šéfovi oddělení pro umělecké otázky ve svém štábu, aby dal pro ně vypracovat zvláštní erby. Himmler považoval dvanáctku za mystické číslo: jednal podle mýtů o keltském králi Artušovi, který vždy stoloval a konferoval se svými dvanácti nejstatečnějšími rytíři.

(Zdroj: Aleš Česal- Znamení zla)

Pokaždé, když začínám číst novou knihu z této oblasti, vlastně mně ani nedochází, že děj odehrávající se na stránkách, je neodmyslitelným faktem. Nacisté mně vždycky připadali jako germánští bojovníci seslaní rovnou z pekla. Mohli by snad normální smrtelníci spáchat takové zvěrstva, proto se nabízí myšlenka o nadpřirozených silách, které stály za jejich úspěchy. Lidé šli slepě za Hitlerovým fanatismem. V davech zvedali pravice na počest „ďábla“. Proto mám někdy obavy, když vidím mladé lidi slepě pochodovat po ulicích a vykřikovat hesla, které za vlády nacismu měly svůj hrůzostrašný význam. Když už jednou lidi dokázali, tak slepě uvěřit jednomu člověku, proč by nemohli zase. Tenkrát to také začalo malým vystoupením tehdy ještě neznámého Adolfa Hitlera v hospodě, kde před hrstkou lidí hlásal o nenávisti k židům. Ať je bádání po tajemstvích nacismu jakkoliv zajímavé, neměli bychom zapomínat, čím bylo vykoupeno!!!