Poklady pod námi - recenze knihy

Poklady pod námi
Aneb „samotný lov je cennější než kořist“

Krásně beletristicky pojatá knížka Poklady pod námi je pro ty, kdo chodí pro zábavu s detektorem kovů, jako stvořená. A to hned z několika důvodů. Už v úvodu je totiž citát od Marka Twaina: „Každý správný kluk se jednou v životě dostane do období, kdy ho přepadne neodolatelná touha vydat se hledat nějaký ukrytý poklad.“

Co je to vlastně poklad?
Autor uvádí, že podle numismatika Jiřího Militkého se dá poněkud zjednodušeně „za velký, hromadný nález, zpravidla považovat soubor, který obsahuje více než pět kusů mincí“. Zároveň však poznamenává, že velké množství kovové měny ještě nemusí ani zdaleka představovat pozoruhodný nález – zato jediný desetidukát ze 17. století... atd. Tak mě jen napadlo, kolik že takových „pokladů“ v podobě komunistických minciček jsem našel na onom vesnickém koupališti.

Historie, skutečné poklady, báje a legendy
Slavomír Ravik nás ve své knize seznamuje s historií – světovou, evropskou, ale i naší, českou a slovenskou. Ve svém vyprávění o pokladech má navíc neustále na paměti nabádání k etice, ochraně a neničení ani památek, ani přírody. Tak jsem se konečně dozvěděl o pokladu Nibelungů a kdo byl „Wagnerův“ Siegfried, že pokladů už bylo nalezeno spousty (včetně toho mně známého táborského – souboru cca 4 000 stříbrných), zopakoval jsem si, že jantarová komnata ještě nalezena nebyla a že zlatý poklad Inků také ještě nikdo nenašel, prošel si další kapitoly z dějin Anglie, resp. Británie, dozvěděl se, kdy došlo k odtržení zlata od dolaru čímž prudce vzrostla jeho cena (tedy – toho zlata), vzdychal nad zlatem potopeným ve španělských galeonách, s úsměvem si četl o bájích a pověstech o rozestoupivších se skalách s poklady i rytíři (nejen Blaník se může honosit touto raritou), dozvěděl se zaručené zprávy o pokladech řádů – templářů i Tovaryšstva Ježíšova, chrámech a klášterech v letech revolucí, o pokladech vladařů od Artuše a Attily až po Napoleona, o pokladech dobrodruhů včetně pirátských pokladů kapitána Kidda a jemu podobných dalších, jak byl nalezen a vrácen relikviář svatého Maura, o košickém pokladu i Štěchovicích, o škále tajných úkrytů...
Jen mě tak napadlo, že kdyby se všechno to zlato vyčíslené v knížce zvážilo, zda by trochu neposkočilo nahoru oněch v muzeu v Jílovém u Prahy uváděných (tuším) 14 tun celosvětově dodnes vytěženého. Korunu všemu samozřejmě dávají nacistické poklady, které k nám mají historicky nejblíže. Jak ale autor poznamenává, mnohdy je historická cena mnoha nálezů samotných vyšší, než má hodnota samotného kovu. Případně něco, co se najde mimoděk, než to, co bývá v podobě např. mincí hledáno – třeba nějaký ten bronzový odlitek, nádoba jako onen kotel pod hradem Kost sloužící kdysi k uvítání oblehatelů apod.

O hledačích a detektorech
Slavomír Ravik se rovněž dotýká problematiky detektorů a těch, kteří s nimi chodí hledat. Jeho popis je na jednu stranu úsměvný, protože je jasné, že detektor kovů nikdy v ruce nedržel – jinak by totiž nemohl žít v přesvědčení, že lze diskriminátorem odstínit například kovová kamna v zemi. Co však už příliš úsměvné není, to je až pranýřování těch, kteří detektor vlastní a chodí s ním pro zábavu. Po pravdě řečeno, tak trochu není divu, protože právě detektoráři jsou podezříváni i tímto autorem na základě zkušeností archeologů z vykrádání a poškozování archeolokalit a z kšeftování s nalezenými předměty. A protože jde o autora který s archeology úzce spolupracuje, zamýšlí se i nad nastolením určitého řádu, například v podobě možnosti chodit s detektorem na průkazku typu honebního, či spíše rybářského lístku apod. Rovněž se zmiňuje o hledačských klubech, z nichž snad nejznámnější je ve Francii, ale také o těch našich – českých a moravských. V každém případě celou situaci popisuje s nadhledem a povzdechem, nikoliv však militantně. Nevím jen ale, kde se v autorovi knihy bere svaté přesvědčení, že deset procent nálezného z historické hodnoty nálezu není zanedbatelné, a zda má podobnou zkušenost s odevzdáváním do muzea jako například nejen autor tohoto příspěvku – v tomto případě do Národního muzea, kdy byl při odevzdání bronzové keltské sekyrky podroben až vyšetřovacímu způsobu vedení dialogu, o nějaké odměně (o kterou ani z principu nestál) nebyla vůbec řeč, a předávací „protokol“ si musel doslova vyprosit. Také bych uvítal, kdyby vůbec někdo někdy alespoň částečně zdokumentoval nálezy odevzdané (a to hlavně detektoráři) do muzeí, viz například sekce Archeo na tomto webu.

Pobavit čtenáře
Knížka je napsána velmi čtivě, uvádí neuvěřitelné množství faktů (pravděpodobně) bez zkreslení, avšak kdo by snad chtěl s její pomocí něco nalézt (třeba proslulou jantarovou komnatu, nebo „Rommelův“ poklad – Erwin Rommel snad ani neměl vůbec tušení, co se všechno mohlo okolo něj dít a o drancování několika pověřených za pásy a laufy svých tanků pravděpodobně vůbec nevěděl), vůbec by to něměl jednoduché – srozumitelnost časové osy a souvislostí jsou poněkud na úkor čtivosti zastřeny a kapitoly jsou z tohoto úhlu pohledu tak trochu na přeskáčku.
Slavomír Ravik také uvádí na několika příkladech, kdy si hledači pro poklady pod vodou došli doslova najisto – bylo to ale vykoupeno několikaletým studiem v archivech a muzeích. Navíc, jak uvádí na samém konci, většina hledačů na svých expedicích prodělává neuvěřitelné sumy peněz, a kdybychom bilancovali světové registrované poklady, nejspíše bychom žasli, jakou sumou v nákladech byly vykoupeny. Což by mělo připomenout, že pro toho, kdo chodí s detektorem vyzobávat na poli šrot, olověné plomby a kule s vidinou „něčeho lepšího“ v podobě stříbrňáku, by mělo být skutečně heslem: „Lov je cennější než kořist.“ A také že ten, kdo chodí s detektorem, naplňuje si tím onu touhu najít poklad – v podobě patron, penízků a různých cetek, a že to, co by mohlo být poněkud staršího data, přece jen patří do muzea.
Knížka „Poklady pod námi“ bezpochyby plní jeden ze základních postulátů beletrie, který formuloval Josef Škvorecký, a sice pobavit čtenáře, navíc si zopakuje historii, dozví se spoustu dalších věcí, včetně etiky jak se v případě nálezu něčeho historického chovat.
-vox-

Titul: Poklady pod námi
Napsal: Slavomír Ravik
Vydal: Nakladatelství Kma, s. r. o., 2007
Dá se koupit: Levné knihy
ISBN 978-80-7309-453-9