Ranně Keltský Stonehenge objeven v Black Forestu

Objev byl proveden výzkumníky z Römisch-GermanischesPress Zentralmuseum z Mainz v Německu, když chtěli zhodnotit starší plány vykopávek. Pořadí pohřbívání kolem středové královské hrobky přesně odpovídá seskupením hvězd na obloze Severní polokoule.

Zatímco Stonehenge byl orientován na slunce, více než 100 m široká pohřební mohyla Magdalenenberg byla zaměřena k měsíci. Stavitelé nasměrovali dlouhé řady dřevěných sloupků z mohyly tak, aby směřovali na Lunární cykly. Tyto Lunární cykly se opakují každých 18,6 let a byly základními pilíři Keltského kalendáře.
Poloha hrobů v Magdelenebergu představují seskupení hvězd, která jsou vidět v období mezi zimním a letním slunovratem. Za pomoci speciálních počítačových programů, Dr. Allard Mees, výzkumník z Römisch-Germanischen Zentralmuseum, byl schopen rekonstruovat pozici hvězdných seskupení v ranném Keltském období a následně přejít do těch, která jsou viditelná v období letního slunovratu. Tento archeo-astronomický výzkum pramení z období letního slunovratu r. 618 př. n. l., což vytváří nejrannější a nejkompletnější ukázku Keltského kalendáře, který je zaměřen na měsíc. 

Julius Caesar své válečné komentáře o měsíci založil na kalendáři Keltské kultury. Po jeho dobytí Gálie a zničení Galské kultury, upadly tyto kalendáře v Evropě do zapomnění. S příchodem Římanů byl přijat jejich kalendář, který byl zaměřen na slunce. Konečný rozměr ztraceného Keltského kalendářního systému nyní opět vyplouvá na povrch díky monumentální mohyle Magdalenenberg.