Stříbro objevené detektorem kovu prohlásili za poklad

Dva kusy stříbra, které našel hledač minulý rok detektorem kovu v Antrim (Belfast), prohlásili za poklad. Jsou přes tisíc let staré. Nyní je ocení odborníci v Britském muzeu. Marcin Sadowski našel poklad během dvou hledání v jiné dny. Sám pracuje jako pekař v Crumlin. Majitele pozemku požádal o povolení hledat s detektorem kovu. Nalezené stříbro patří do vikingské éry. Původně mohl být součástí velkého pokladu.

Oba dva kusy mají na sobě podivné řezy. Podle odborníků to je zřejmě pozůstatek toho, když Vikingové chtěli stříbro „naporcovat“. V letech 800 až 1050 používali stříbro na výrobu mincí. Britské muzeum chce získat poklad do svých sbírek.

Vikingové přebrali motiv od anglosasů

Velké množství mincí začali razit Vikingové po invazi do Velké Británie. Mnoho z nich skončilo ve Skandinávii. Zároveň tam převáželi i anglické mince. Skandinávští panovníci při ražbě kopírovali panovníky z Velké Británie. Přitom po odchodu Římanů z tohoto ostrova, se tam více než dvě stě let mince vůbec nerazily. Až anglosasové znovu začali vyrábět většinou stříbrné platidla. Těsně před první invazí Vikingů změnili vzhled. Razili mince s jemnějším a více atraktivním designem. Říkalo se jim penny. Historici tvrdí, že tento název vznikl po saském králi, který se jmenoval Penda. Existují ale také názory, že název je odvozený od pánve, do které se vlívá rozžhavený kov na výrobu mincí.

Drahá válka = více mincoven

Války stály Vikingy hodně peněz. Alfréd Veliký, který dobíjel Anglii, zvýšil počet mincoven na osm. Potřeboval peníze, aby mohl zaplatit vojáky, postavit pevnosti a lodě. V roce 928 prosadil, aby se na britských ostrovech používala k placení pouze jedna měna. To je o celé století dříve než měla vlastní národní měnu Francie, Itálie a Německo. Někteří panovníci raději nechali Vikingy na pokoji. Báli se. A Vikingové si v podstatě dělali, co chtěli. V Irsku zavedli v devátém století daň. Kdo nezaplatil, tomu vojáci rozsekli nos.
Jediným vzdorujícím panovníkem byl Aethelred II. Vydal dokonce 13. listopadu 1002 příkaz k vyvraždění všech Vikingů na britském ostrově. Aby měl dostatek peněz na armádu, zavedl speciální daň. Ani to mu ale nebylo platné. Král Cnut se stal anglickým králem a později také dánským a norským. Vojákům vyplatil dvacet milionů haléřů. Mincovny tak měly dostatek práce i během míru.