Tajemství Germánie část první a druhá

Kategorie: Archeologie a nálezy detektory , Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Založení Říma je spojeno s rokem 753 př. n. l. Záznamy v st. Petěrburku dokonce uvádějí přesný den, kdy byl položen základní kámen. Co se týče německých měst jako Hanover, Kiel nebo Bad Driburg, nemají historikové přístup k tak přesným údajům. Ranná historie téměř všech německých měst na východ od Rýna je nejasná. Místa samotná, až do středověku, nejsou zmiňovaná v žádných dokumentech. Zatím nebyl nikdo schopen založení těchto měst datovat.

Písemné záznamy se nedochovaly. Německé kmeny neuměly psát. Obyvatelé této oblasti – kterou Římané nikdy trvale neobsadili – používali pouze systém run. Podle římského historika Tacita, zde žili lidé ve vyhrabaných domech s doškovou střechou, ječmenovou podlážkou a libovali si v hrách v kostky.

Podivuhodná mapa

Skupina klasických filologů, matematických historiků a odborných zeměměřičů z berlínské technické univerzity oboru geodézie a geoinformatiky zrekonstruovala pozoruhodnou mapu Střední Evropy tak, jak vypadala před 2000 lety. Severní a Baltické moře byly dříve známy jako „Germánský oceán“. Francký Les v severním Bavorsku jako „Sudeti Montes“. Mapa také uvádí tři „Saské ostrovy“ u fríského pobřeží v severozápadním Německu – nyní známé jako Amrum, Föhr a Sylt.

Je zde zaznamenán velký počet názvů měst. Východoněmecké město Jena se například jmenovalo „Bicurgium“. Essen byl „Navalia“. Dokonce i městečko Fürstenwalde ve východním Německu existovalo před 2000 lety. Tenkrát se jmenovalo „Susudata“. Název je odvozen z germánského „susutin“ neboli „převalující se svině“. Což patrně naznačovalo, že panorama města nebylo zas tak impozantní. Tato zvláštní mapa je dílem matematika a astronoma Ptolemaia, žijícího kolem roku150 n.l. v Alexandrii. Zdokumentoval celý, tehdy známý, svět. Na sušenou zvířecí kůži nakreslil celkem dvacet šest barevných map (Google Earth starověký svět).

Deštivá říše barbarů

Jedna z kreseb zobrazuje „Germaniu Magnu“, deštivé království. Podle římských pramenů osídlené barbary, jejichž reproduktivní schopnost byla alarmující zvláště v souvislosti se vzrůstajícím počtem nových kmenů. Ptolemaios prokázal rozsáhlé znalosti tohoto odlehlého území. Zakreslil polohy hor, řek a ostrovů. Rejstřík 94 „polis“, neboli měst, zaznamenává jejich zeměpisnou šířku a délku s přesností na minuty.

Zaznamenal osady až k řece Vistule (nyní území Polska), kde dříve žili Burgunďané, Gótové a Vandalové a kde se poprvé objevují zmínky o Sasech. Zdá se, že Ptolemaios byl dokonce seznámen s řekou Swinou, vytékající ze szczecinské laguny do Baltického moře (dnešní německo-polské hranice). Je pozoruhodné, jaké detailní informace o severní Evropě měli akademici žijící v okolí Nilu. Je jisté, že Ptolemaios v germánských zemích nikdy neprovedl vlastní měření. Vědci se domnívají, že kreslil na základě záznamů z cest římských kupců. Analyzoval poznámky a konzultoval mapy používané římskými legiemi operujícími na severu.

Nicméně data starověkého geografa jsou zkreslená. Chyba v měřítku nastala, když přepisoval zakulacení země na plochu. Ptolemaios věřil, že severní země jsou užší a podlouhlejší a ohnul Jutsko, Dánsko a Schleswig a Holstein příliš na východ.

Zakletý zámek

Nedokázal také přesně propojit jednotlivé části map. I přes jeho pokusy najít kalibrační body, kterými by svázal mozaiku dohromady, si chyby našli svou cestu.  Nevyhnutelným výsledkem byl zmatek. Lingvisté a historici se snažili opakovaně dešifrovat zažloutlý dokument. Leč marně.  Mezi výzkumníky začal být známý jako "zakletý zámek". Tajemství nikdo nemohl prolomit.  Přístup k rané historii Německa se zdál být navždy uzavřen.

Nyní, zdá se, staré mapy konečně odhalí svá tajemství. Poprvé se tým odborníků v oboru zeměměřictví a geodezie sešel ve snaze vyřešit tyto matoucí puzzle. Byl založen v Berlíně a hloubal nad nepoddajnými daty po dobu šesti let. Jeho členové pracovali společně na vývoji takzvané "geodetické deformační analýzy", která by pomohla k odstranění chyb.

Výsledkem je ukazatel, který zaznamenává domovy legendárních postav Siegfrieda a Arminia v rozmezí 10 - 20 km.  Nová kniha, "Germania und die Insel Thule" ("Germánie a ostrov Thule"), která byla nyní uvedena na trh, pojednává o tomto projektu.  Nakladatelství WBG ji nazývá senzací.

Istanbulská spojka

Zásadní otázkou ovšem je, nakolik jsou nové údaje přesné. Ptolemaiova "Geografie", byla zachována pouze jako duplikát. Vatikánská kopie, která je dosud považována za nejpřesnější, byla vytvořena kolem roku 1300.
Tým odborníků v Berlíně měl obrovské štěstí, že byli odkázáni na tento pergament. Dovedl je až do paláce Topkapi v tureckém Istanbulu. Do bývalého sídla osmanských sultánů. Zde nalezený dokument, skládající se z nevázaných stran z ovčí kůže a psaný římskými písmeny, je nyní nejstarší objevená Ptolemaiova práce. Reprodukce této verze má být zveřejněna.

Díky pergamenu jako vodítka a současným zeměpisným znalostem, se berlínským akademikům zřejmě konečně podařilo překlenout propast mezi námi a říší Odina a Valhaly.

Mapa germánských měst

 
Část druhá: Ztracená místa naší minulosti

Nová mapa nás přivádí do německých měst jako je Salzkotten nebo Lalendorf existujících již nejméně 2000 let.  "Treva," která se nachází na soutoku řek Labe a Alster, byla předchůdcem Hamburku. Leipzig bylo známé jako "Aregelia."

To vše dělá polovinu měst v Německu náhle o 1000 let starší, než se předpokládalo.  "Náš atlas je mapou pokladů," říká hrdě člen týmu Andreas Kleineberg , "a souřadnice vedou ke ztraceným místům naší minulosti." Zájem o mapu bude pravděpodobně veliký. Názory na germánské kmeny se v průběhu let měnily. V 19. století byli obyvatelé Německa považováni za odvážné, vousaté divochy. Nacisté je povýšili na heroické hrdiny.

V procesu vyrovnávání se s nacistickou minulostí je poválečné Německo rychle degradovalo na prafašistické křupany. Římané, jak se říkalo, museli nejprve postavit mezi sebe a obtížné Germány hraniční zeď, aby konečně získali trochu klidu.

Úplatky a vraždy

Nové výzkumy ukazují, že germánské kmeny byly všechno, jen ne izolované - právě naopak. Celé hordy římských obchodníků překračovali hranice, aby zde obchodovali s jantarem, pomádou, uzenými rybami a kůžemi. Caesar zmiňuje, že jeho lidé obchodovali se "Suebenem" (nyní Švábskem). Již v prvním století n. l. římský voják cestoval za jantarem z Carnuntua, vojenského tábora nedaleko Vídně při pobřeží Baltského moře.

Římští diplomaté také toužili aktivně zasahovat do záležitostí svých sousedů. Podpláceli kmenová knížata, organizovali vraždy a podporovali své oblíbence na cestě k trůnu. Výzkumy v Dolním Sasku v srpnu 2008 dokonce odhalily bojiště obsahující zbytky zbraní ze třetího století.  Při bližším ohledání bylo zjištěno, že římské legie, vybaveny katapulty, postoupily až k oblasti Harz ve středním Německu. Bleskovým přesunem chtěly zaskočit neposlušné kmeny.

Tito vojáci se nemuseli plahočit pustinami a bažinami. "Byli jsme schopni lokalizovat jedenáct osad podél hlavní silnice, která začínala v Moers na Rýně a sahala až k poloostrovu Sambia (dnes Královec)" upřesňuje Kleineberg.
Většina germánských osad se nacházela podél řek a na křižovatkách, označovaných jako "furd". Toto slovo je obsaženo v mnoha místních názvech. "Lupfurdum" (předchůdce Drážďan) se nacházel při mělkém brodu řeky Labe. U Hannoveru, tehdy "Tulifurdum“, se dala překročit řeka Leine.

Výzkumníci věří, že Ptolemaiova mapa jim umožní vystopovat cestu obchodníků s jantarem od Vídně až ke gdaňskému zálivu.

Práce vojska

Byly to především zeměměřiči římské armády, kteří postoupili až k řece Visle a shromáždili informace o barbarských zemích. Dieter Lelgemann, berlínský geodet, je pevně přesvědčen, že Ptolemaios čerpal z prácí vojenských inženýrů.
Starověký astronom uvedl umístění měst s přesností na minuty. Tyto souřadnice, pokud jsou rozluštěny, často odpovídají přesně místům, kde archeologové již dříve nalezly gotické či germánskou domy a velké pohřební hrobky kmenových knížat.

Důkazy naznačují, že berlínští vědci skutečně kód rozluštili. Skupina například přesně označila tři významné germánské lokality, známé Ptolemaiovi jako "Eburodunum", "Amisia" a "Luppia."  Nové výpočty spojují tato místa s městy Brno, Fritzlar a Bernburg (Saale), Všechna místa mají neobvykle odlišnou historii:

 Waldau, nyní součást Bernburgu ve východním Německu, bylo zmíněno v klášterní kronice poprvé v roce 806 n.l.  Šlo zároveň o město i vojenské středisko.
• Brno, ležící v České republice, nabízelo hojnost nádherných germánských archeologických nálezů a bylo pravděpodobně zastávkou na jantarové obchodní cestě.
• Legenda praví, že Fritzlar ve středním Německu je místo, kde misionář sv. Bonifác pokácel donarský dub, posvátný symbol germánského kmene Chatti, v roce 723 n.l..

Mapa germánských měst II

Udivující nálezy

Další otázkou je, jak tyto metropole v rané severní Evropě vypadaly. Staré mapy je opevnily masivními obrannými věžemi. To však neodpovídá současným nálezům. Germánské osady by neměly mít kamenné budovy. Jen dřevěné s hliněnou maltu.
To ale neznamená, že obce na této straně Alp nebyly zajímavé. I v tomto případě odborníci poupravují své názory. Na deseti hektarech bylo například na Labi odhaleno město zvané Hitzacker. Přineslo v průběhu let až udivující archeologické nálezy. Nádherné hrobky plné stříbrného nádobí. Letos byly odhaleny domy, velký statek a tavicí pece. Tuto osadu lze také nalézt v součastném atlase. V době Ptolemaia bylo známé jako "Leufana," centrum germánské Lombardie.

(pokračování někdy příště...)

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

No to je ale moc zajimave čteni.Ješte prosim. :-)

:-)

Je to paráda. Co se asi ještě objeví. Už aby ty dějepisy ve školách konečně předělali. A kdy už bude to příště ? :-D

Odborník se diví a laik žasne. Díky to je krása. o:-)

Pekny clanok, mozno len jedna chybicka :

Již v prvním století n. l. římský voják cestoval za jantarem z Carnuntua, vojenského tábora nedaleko Vídně při pobřeží Baltského moře.

Carnuntum a nedajboze Vieden nelezi pri pobrezi Baltskeho mora. :)

Mělo by tam být "k Baltskému moři". Přepíšu :)

Už je příště?? :-) :-) :-D ;-)

Už je příště?? :-) :-) :-D ;-)

Nic proti nemeckym historikom, ale ako moze lezat BRNO - EBURODA na Podunajskej nizine na Slovensku, ktora je nad rimskou provinciou PANNONIAE? BRNO je na Ptolemaiovej mape zakreslene ako BERGIUM a hned vedla lezi DEVONA, staroslovanske hradisko Devecky na vrchu Devin 40km od Brna. Myslim, ze by si mohli precitat toto:

http://www.pramen.info/c/2536/historia-slovenska--slovensko-na-ptolemaiovej-mape.htm

Vsetkym citatelom prajem vela uspechov...

Pavol

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru