V Bělehradě byly objeveny římské hrobky a zachovalý akvadukt

Archeologický průzkum historického centra Bělehradu poblíž budovy srbského parlamentu odkryl římskou nekropoli a část římského akvaduktu. Zatím bylo odhaleno čtrnáct římských hrobek různých pohřebních stylů s hrobovou výbavou ze 3. a 4. století našeho letopočtu.

Zkoumaná oblast byla jihovýchodní částí starověké Singidunum, osady založené keltskými Skordisky ve 3. století př. n. l. V roce 75 př. n. l. byla dobyta Římany a získala na významu díky spojení s významnou pevností bránící dunajský limes – římskou vojenskou hranici sledující evropský veletok. V roce 169 n. l. získala od Hadriána městská práva, obyvatelé římské občanství. V roce 332 se zde narodil budoucí císař Jovián. Římská Legio IV Flavia Felix v Singidunu sídlila od vlády Domitiana 86 n. l. až do hunských invazí v polovině 5. století, kdy bylo město vypáleno a jeho obyvatelé zotročeni.

Archeologické výkopové práce započaly v březnu tohoto roku. Nejprve byly zkoumány pozůstatky budov z meziválečného období, které byly zničeny při spojeneckém bombardování v roce 1944. V dalších vrstvách archeologové objevili také stopy bělehradského osídlení ze 17. a 18. století. Na ty nejzajímavější nálezy v podobě římského akvaduktu a hrobek si však museli počkat až na samotný závěr výzkumu.

„Všechny hrobky, které jsme dosud zkoumali, byly bohužel vykradeny v dřívějších obdobích. Kromě rozházených lidských ostatků v nich však zůstaly i některé hrobové předměty, mince či šperky. Na jejich základě můžeme spolehlivě říci, že tato část nekropole byla využívána od poloviny 3. do konce 4. století. V jednom ze sarkofágů jsme objevili části zlatého náhrdelníku s polodrahokamem - zeleným kamenem (smaragdem) a velmi zachovalou skleněnou vlásenkou, což je unikátní nález,“ uvedl vedoucí výzkumu Milorad Ignjatović, kurátor Muzea města Bělehradu.

Dvě hrobky jsou obdélníkové s cihlovými zdmi a klenutými stropy, dvě vytvářejí cihlové sarkofágy. Čtyři hrobky mají kamenné sarkofágy, které byly dostupné pouze vysoce postaveným a bohatým lidem. Jedna z hrobek představuje tzv. „spoglia cist“, hrobku zhotovenou z recyklovaných starších hrobů. Fragment náhrobku odkazuje na římského vojáka, který zemřel ve věku 46 let poté, co sloužil 30 let v legiích. Dále byly nalezeny dvě neporušené kostry pohřbené jednoduše v jámě. Ruce měly zkřížené na hrudi a hroby byly orientovány ve směru východ-západ – pravděpodobně se jedná o křesťanské pohřby.

Hrobky byly vyrabovány již ve starověku, ale zloději nevybrali úplně všechno. Uvnitř jednoho z kamenných sarkofágů pod kosterními ostatky ležel fragment zlatého náhrdelníku se zeleným polodrahokamem. Dalším zajímavým artefaktem byla jehlice do vlasů z duhového skla ve skvělém stavu. Jehlice byly obvykle kovové či kostěné, tato skleněná verze je jediná svého druhu, jaká kdy byla v Bělehradě nalezena.

Dva týdny před výkopy římských hrobů byl objeven poměrně dlouhý a zachovalý úsek akvaduktu. O přítomnost nekropole v této oblasti se vědělo – před 40 lety byly poblíž odkryty jiné římské hrobky, ale přes 60 metrů dlouhý akvadukt s původními olověnými trubkami byl neočekávaným nálezem. Archeologové se domnívají, že byl mladší odnoží z 3. nebo 4. století původního akvaduktu postaveného Vespasianem v 1. století. Pravděpodobně přiváděl sladkou vodu přímo do centra městské legie.

Roman Němec

Zdroje: livescience.com, sveoarheologiji.com

unikátní vlasová jehlice z duhového skla

náhrobek s nápisy znovupoužitý pro výstavbu sarkofágu

lokalita výkopových prací

šedesátimetrový akvadukt s olověnými trubkami

klenutá cihlová hrobka

fragment zlatého náhrdelníku

křesťanský pohřeb

kamenný sarkofág