V tykvi je ukryta královská krev

S Halloweenem jsou spojovány strašidelně vypadající vydlabané dýně.  Zdobená tykev, datovaná do roku 1793, může však být ze všech nejděsivější. Nový výzkum zjistil, že pravděpodobně obsahuje krev Ludvíka XVI. sťatého gilotinou.

Časopis Forensic Science International poukazuje na to, jak může genetická analýza pomoci k novým historickým důkazům i jinak, než cestou studia tradičních dobových pramenů. Tykvovitá nádoba původně sloužila ke skladování střelného prachu. Z vnější strany je bohatě ornamentálně zdobena. Také na ni nalezneme vypálený text: „Maximilien Bourdaloue dne 21. ledna smočil svůj kapesník v krvi Ludvíka XVI. po té, co byl popraven.“
 „Dobové zprávy popisují, že po popravě bylo všude velké množství krve, ve které si mnozí lidé namáčeli kapesníky,“ říká pro Discovery News Carles Lalueza-Fox, vedoucí studie a výzkumu španělského institutu evoluční biologie. 

Kapesník z nádoby zmizel, ale Lalueza-Fox a jeho tým identifikovali na vnitřní straně zaschlou nahnědlou kapalinu. Biochemické testy prokázaly, že se jedná o zaschlou krev. Lalueza-Fox si vzpomněl, že král byl na svých portrétech spodobněn s výrazně modrýma očima. Tato barva je způsobena mutací. Pokusil se ji hledat pomocí rozboru DNA. A opravdu byla nalezena v genu HERC2. Výzkumníci analyzovali i další aspekty. Například profil mitochondriální DNA. Její chromozom Y a další sekundární znaky. Výsledky odhalily skutečnost, že profil DNA nalezený v nádobě, je mezi současnými Euroasijci velice vzácný. To naznačuje, že krev mohla pocházet z příslušníka královského rodu.

 „Provedli jsme analýzu „člověka“ z nádoby, o kterém máme historické důkazy, že byl králem. Pro získání konečného důkazu však potřebujeme nějakou příbuznou osobu, s jejímž DNA bychom mohli výsledky porovnat.“ upřesňuje Laluzea-Fox. Štěstěna se na vědce pousmála! Orgán takového jedince pravděpodobně existuje. Srdce. Nalézá se ve francouzské královské kryptě a patří královu synovi Ludvíku XVII. Ludvík XVII. prožil tři strašné roky v pařížském chrámovém vězení a zemřel v pouhých 10 letech na zhoubný nádor. Po smrti mu bylo jeho srdce vyříznuto a konzervováno. Také tělesné ostatky příbuzných královny Marie Antoinetty je možné geneticky porovnat za použití mitochondriální DNA, která se předává z matky na dítě. Lalueza-Fox doufá, že bude možné DNA krve z nádoby porovnat s tou v srdci.

Všechny tyto ostatky jsou připomínkou brutální, deset let trvající Francouzské revoluce, která zapříčinila pád absolutistické monarchie. Na nádobě lze dokonce nalézt vypálená jména klíčových revolucionářů jako je Georges Danton, Jean Paul Marat, Camille Desmoulins, Louis-Sebastien Mercier, Joseph Ignace Guillotin, Maximilien Robespierre, Bernard-Rene de Launay, Jacques de Flesselles a Joseph Foullon.

Další políčko s textem na nádobě oslavuje výtvarníka předmětu, Jeana Rouxe z Paříže. V dnešní době se může zdát uchovávání krve nebo částí lidského těla v ozdobných nádobách nevhodné. V předminulém století to však bylo běžné.
 „Dnes se to může zdát divné, ale pro obyčejného člověka, který je svědkem popravy, je nádoba na střelný prach přijatelnou schránkou jak uchovat něco cenného.“ Vysvětluje Lalueza-Fox a dodává: „tyto nádoby dlouho vydržely a byly v 18. století běžně dostupné“

Eske Willerslev, biolog z muzea přírodní historie v Dánsku a známý průkopník starověké genetiky v rozhovoru pro Discovery News řekl: „Tento novátorský přístup k identifikaci zbytků krve se zdá být velmi šťastný.
Je obdivuhodné, jak mohou studie starověkých lidských ostatků posloužit k získání informací na bázi molekulárního propojení s jinou osobou a to i na základě jiných, sekundárních znaků.“