Nedaleko vesnice Csomád u Budapešti byl objeven jezdecký hrob se vzácnou stříbrnou deskou z pouzdra na šavli. Artefakt z poloviny 10. století je složen ze stříbrné vnější desky přinýtované k vnitřní bronzové desce, sloužil jako prestižní a hodnostní ozdoba váčku na křesadlové nástroje.
Chlapec si hrál na pískovišti v Brémách, když zcela náhodně objevil 1 800 let starou římskou minci. V oblasti byly historicky nalezeny pouze dvě další podobné mince. Tak daleko na sever od hranic Římské říše se jedná o poměrně vzácný nález.
Při archeologickém průzkumu raně středověkého hřbitova v německém Ingelheimu byl objeven neporušený hrob merovejského válečníka ze 7. století s kompletní zbrojí. Měl obrovské štěstí; ačkoli ležel mezi dvěma vyrabovanými hroby, jeho bohatá výbava zůstala po celých 1300 let nedotčena.
Na místě někdejší středověké pevnosti v osadě Wiślica na jihu Polska byl nalezen soubor téměř 1 000 let starých mincí. Objev byl učiněn v rámci probíhajícího revitalizačního programu, jehož součástí jsou archeologické práce, které navazují na 60 let starý výzkum. Odborníci spolupracovali s místním detektorovým spolkem; jejich práce si velmi považují.
Ötziho zachovalé tělo z doby měděné mezi lety 3350 – 3120 př. n. l. bylo objeveno turisty v Alpách poblíž rakousko-italské hranice v roce 1991. V roce 2012 proběhla první analýza DNA, která našla v předcích mumie genetické znaky stepních pastevců z východní Evropy. Nejnovější vysoce kvalitní genová analýza sekvenování DNA však předchozí výsledky vyvrací. Ötzi měl mnohem blíže k raným anatolským farmářům. Studie také přináší zcela odlišné informace o Ötziho vzhledu.
Výzkum probíhá v tehdejší severní části města, u národního divadla v Igrišské ulici, kde se odkrývají základy insuly, tedy obdoby dnešních bytových domů. Tyto budovy nebývaly nijak kvalitně stavěny a jejich konstrukce byla náchylná k požárům. Kvůli těmto nebezpečím bývaly byty v horních patrech levné a málo žádané, a tedy vyhledávané spíše nižší až střední třídou.
Při průzkumu zaniklého panství Kriveikiskis z 19. století u obce Kernavė asi 30 km od Vilniusu byl objeven poklad masívních stříbrných litevských hřiven z 13. až 14. století. Ve výkopu byly celkem 4 dlouhé pruty, které ve své době musely představovat poměrně značné jmění.
Mezinárodní tým odborníků zjistil, že hrot šípu z pozdní doby bronzové umístěný ve sbírkách Bernského historického muzea byl vyroben z meteoritického železa. Objeven byl při výzkumu v letech 1873 – 1874, přičemž ostatní na místě nalezené hroty byly bronzové. Má trojúhelníkovou čepel s krátkým trnem. Váží 2,9 gramu a jeho celkové délka je 39,3 mm.
Italští archeologové v týdnu oznámili, že pod zahradou budoucího hotelu Four Seasons nedaleko Vatikánu byly objeveny ruiny Neronova císařského divadla, o kterém se zmiňují starověké římské texty, ale až dosud neexistoval žádný hmatatelný důkaz.
Archeologové objevili soubor skvěle dochovaného skleněného zboží a surových bloků z římského vraku mezi italským ostrovem Capraia a francouzskou Korsikou. Jedná se o teprve druhý nalezený vrak se skleněným zbožím. Jen z této lodi leží na dně tisíce skleněných a jiných předmětů z konce 1. nebo začátku 2. století našeho letopočtu.